Který čas si nechat, až skončí střídání? Více lidí chce celý rok letní, odborníci před tím varují

Změna času, která čeká Česko i celou Evropskou unii v noci na neděli, není populární. Sociologové se o tom znovu ujistili v průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK a jeho výsledky představila na workshopu ministerstva dopravy ke každoročnímu střídání času. Většina lidí je pro zrušení střídání i při zvážení všech souvisejících rizik a – navzdory zkušenostem například z Ruska – by větší část dotázaných uvítala, kdyby celoročně platil letní čas.

V Československu se začal letní čas pravidelně zavádět na konci 70. let, lidé se jím ale řídili v některých letech už dříve. Pravidlem bylo jeho využívání i za obou světových válek.

V poslední době však sílí opozice – ne vůči letnímu času jako takovému, nýbrž proti každoročnímu střídání. A politici na to slyší, na evropské úrovni se připravuje zrušení posunů, v současnosti platí termín 2021.

Zrušení střídání standardního a letního času s sebou však nese některá rizika, mimo jiné ta, která vyplývají z ujištění příslušného výboru Evropského parlamentu, že „zůstane však zachováno právo členských států rozhodnout o svém standardním čase“. To znamená, že různé země EU mohou za svůj celoroční čas stanovit buď ten přirozený, nebo letní, ale potom hrozí, že se budou přeřizovat hodinky třeba i při cestě z Česka na Slovensko.

Aby se čas neměnil, chce 70 procent dotázaných

Ani tato rizika však většinu lidí neodrazují a i po jejich zvážení je podle průzkumu STEM/MARK rovných 70 procent rozhodně nebo spíše pro zrušení střídání času. O ukončení každoročního přeřizování hodinek stojí lidé tím více, čím jsou starší, největší podporu (86procentní) má ve věkové skupině 45 až 60 let. 

Méně jednoznačná je odpověď na to, který čas by měl celoročně platit. Letním časem by se chtěla sice řídit výrazně větší část dotázaných než přirozeným středoevropským časem, ale nikoli většina respondentů. Pro celoroční využívání letního času je 44 procent z nich, pro „zimní“ 24 procent a 31 procent dotázaných uvedlo, že nevědí nebo jim to je jedno. Zachování středoevropského času má větší podporu u starších lidí, kde je poměr přirozeného a letního času téměř vyrovnaný na úkor nerozhodnutých.

„Skupina, která si nebyla jistá, byli častěji lidé, kteří byli proti střídání, ale také lidé, kteří říkali nejrozumnější argumenty. To znamená, musela by se na tom shodnout Evropa, naše sousední země,“ dodal sociolog agentury STEM/MARK Jan Burianec.

Lidé, kteří byli pro celoroční zavedení letního času, argumentovali zejména možnostmi, které nabízejí o hodinu delší „světlé“ večery a zimní odpoledne. Zastánci celoročního zachování středoevropského času upozorňovali, že odpovídá biorytmu i tím, že by se v takovém případě déle vstávalo za světla.

Do tmy bude vstávat skoro každý, varují experti před letním časem v zimě

Ranní vstávání by bylo při nezavádění letního času příjemnější pro lidi, kteří vstávají kolem páté nebo šesté hodiny zejména v jarních měsících a na konci léta. Ten, kdo vstává před šestou, se v současnosti budí za světla jen v květnu, červnu, červenci a části srpna.

Při zavedení celoročního „zimního“ času by se toto období prodloužilo zhruba na půl roku od dubna do září, naopak při celoročním využití letního času by do tmy vstávali od listopadu do února i ti, kdo se vzbouzejí až v osm. „V prosinci i v lednu by až 90 procent lidí vstávalo před východem slunce,“ upozornil sociolog.

Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by v důsledku mohlo být ponechání letního času po celý rok „mnohem větší problém než ponechání střídání času“. „Mít téměř půl roku tmu ráno je problém,“ uvedla.

Taková ostatně byla i ruská zkušenost. Pravidelné střídání zrušil tehdejší prezident Dmitrij Medvěděv již v roce 2011 a v Rusku začal platit celoročně letní čas. Ukázalo se však, že ranní vstávání do tmy je tak velký problém, že o tři roky později proběhla další změna a od té doby se lidé v Rusku celoročně řídí standardním časem svých pásem.

Střídání by podle fyzioložky nakonec mohlo zůstat v minimalistické variantě, kdy by se letní čas zaváděl skutečně jen na letní měsíce, takže by se vstávalo za světla a zároveň zůstaly dlouhé letní večery zachovány.

Vedle českého průzkumu existují ovšem i jiná čísla – celoevropská, která se týkají jak občanů, tak názorů celých států, respektive jejich vlád. A z nich vyplývá, že podpora celoročního využívání letního času stoupá směrem na západ a na jih.

Že západnější země preferují zachování letního času, je však podle expertů s podivem, neboť v nich by byl problém s tmavými rány znásobený. Zatímco totiž Česko leží na patnáctém poledníku, od kterého se středoevropský čas odvozuje – takže ve 12 hodin SEČ je slunce skutečně v nadhlavníku – Španělsko nebo Francie jsou mnohem blíže Greenwichi.

„Pro Španělsko, Francii a Benelux je standardní čas nastaven vlastně nesprávně. Měli by mít stejný standardní čas jako Velká Británie. Vnímají to ještě více negativně, protože změna letního času pro ně de facto znamená posun o dvě hodiny,“ upozornila Alena Sumová.

Úspory díky posunům? Sotva

Současné pravidlo, kdy je časové „léto“ sedmiměsíční – od konce března do konce října – platí v Česku od roku 1996, dříve se letní čas zaváděl pouze na šest měsíců, v Evropské unii ale již od roku 1980. Dříve argumentovali zastánci střídání času především údajnými úsporami díky kratším letním nocím a zároveň kratším tmavým ránům.

Dnes však podle ekonomů takové tvrzení již neobstojí. Podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy studie ukázaly, že střídání času vytváří v Česku celoročně úsporu elektřiny ve výši 0,14 procenta, tedy asi 50 milionů korun. Současně ale střídání času také přináší různé dodatečné náklady, čímž se tento přínos ještě zmenšuje.

Nejbližší změna času čeká Evropskou unii včetně Česka již o nadcházejícím víkendu. V neděli ve 3:00 SELČ skončí letní čas, bude tedy 2:00 SEČ. Zůstane to tak do 29. března 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 8 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 8 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 12 hhodinami
Načítání...