Galerie:
Galerie
Baťovy závody. Reklama na obuv ze 70. let 20. století
Zdroj: ČTK
Král obuvi Tomáš Baťa, zakladatel světového obuvnického impéria, se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně, kterému zůstal věrný až do své tragické smrti 12. července 1932
Autor: neznámý
Zdroj: ČTK
Záběr z Autosalonu na Výstavišti v Praze z roku 1937 dokazuje, že firma nevyráběla jen boty, ale soustředila se i na jiné průmyslové a obchodní plány. Automobil Jawa obuly pneumatiky Baťa
Autor:
Zdroj: ČTK
Fotografie ze setkání prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka s Janem Baťou v roce 1934
Autor:
Zdroj: ČTK
Celkový pohled na Baťovy závody ve Zlíně ve 30. letech 20. století
Autor:
Zdroj: ČTK
Letadlo Junkers F 13 Tomáše Bati, ve kterém zahynul, se zřítilo krátce po startu, kousek od Otrokovic
Autor: neznámý
Zdroj: ČTK
Baťův palác, budova postavená ve funkcionalistickém stylu, byl ve své době jedním z nejmodernějších obchodních center v Evropě. Slavnostní otevření se konalo 4. prosince 1929
Autor:
Zdroj: ČTK
Baťův obchodní dům na Václavském náměstí sehrál politickou úlohu v době protektorátu Čechy a Morava. V jeho výloze byl vystaven bicykl spolu s pláštěm a čepicí, které zůstaly na místě atentátu spáchaného na Reinharda Heydricha 4. června 1942
Autor:
Zdroj: ČTK
K botám samozřejmě patří ponožky a punčochy. Firma Baťa tak reagovala na rozšíření svých produktů. Snímek z roku 1947 ukazuje průmyslovou výrobu v zestátněném podniku následně v roce 1949 přejmenovaném na národní podnik Svit
Autor:
Zdroj: ČTK
Firma Baťa reagovala jako jedna z prvních na novou formu reklamy a nechala se inspirovat avantgardou 20. a 30. let minulého století. Obří plakáty v podobě maleb na stěnu zaručovaly úspěšnou reklamu, kterou nebylo možné přehlédnout
Autor:
Zdroj: ČTK
V roce 1950 se v souvislosti se změnou vládního systému rozhořely politické pocesy. Před státním soudem v Praze byl ve čtvrtek 2. března 1950 zahájen proces se skupinou údajných zrádců a „rozbíječů republiky“ kolem bývalého zaměstnance firmy Baťa v Nizozemsku a pozdějšího ředitele Československo-holandské společnosti v Praze
Autor: Čestmír Jírů
Zdroj: ČTK
Syn Tomáše Bati Tomáš ml. byl nucen emigrovat, aby později budoval novou Baťovu kancelář v Kanadě. Na snímku je zobrazen 14. prosince 1989, chvíli poté, co přiletěl do Prahy podpořit sametovou revoluci
Autor:
Zdroj: ČTK
Nejznámější budovou v komplexu Baťových závodů je číslo 21. Správní budova, která byla dokončena v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Má 16 podlaží, je vysoká 77,5 metru, v nejvyšším podlaží se nachází kavárna a vyhlídková terasa s možností pohledu do všech světových stran. Zajímavostí je také pojízdná kancelář instalovaná ve výtahu a systém pro zavěšení plošiny pro čištění venkovního pláště budovy. V současnosti zde sídlí Krajský úřad ve Zlíně
Autor: Petr Švancara
Zdroj: ČTK
Asi nejrozsáhlejší dílo, do kterého se „Baťovci“ pustili, byl projekt a realizace Baťova kanálu, který je dnes značen jako mezinárodní vodní cesta v délce 52 km, na níž je zprovozněno 13 plavebních komor
Autor: Štěpánka Budková
Zdroj: ČTK
Rodina Tomáše Bati mladšího navštívila Zlín, aby uctila jeho památku, 16. září 2008. Na fotografii jsou pokračovatelé rodu, syn Thomas, dcery Monica, Christine a Rosemarie s vdovou Sonjou a snachou Sarah
Autor: Zdeněk Němec
Zdroj: ČTK
Baťův svět je pro Zlín něco jako Jules Verne pro Francii. Na jedné straně si děti čtou v knihách o vynálezech lidstva. Na druhé straně zlínské a otrokovické děti udržují odkaz jiným způsobem. Na fotografii z června 2014 vytvořily zatím největší český sypaný obraz z písku o velikosti 36x44 metrů
Autor: Pavel Ligr
Zdroj: ČTK
Výstava v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně odkazuje na kořeny Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, které sahají až do roku 1939, kdy firma Baťa ve Zlíně založila školu umění
Autor: Dalibor Glück
Zdroj: ČTK