Emeritní soudce Ústavního soudu Balík: Zemanovy úvahy o abolici mi připomínají absolutismus

11 minut
Balík: Zemanovy úvahy mi připomínají absolutismus
Zdroj: ČT24

Tvůrci ústavy předpokládali, že pravomoc zastavit trestní stíhání či udělit milost budou mít v rukou lidé, kteří mají smysl pro demokracii a právní stát, prohlásil ve vysílání ČT24 emeritní soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. Slova prezidenta Miloše Zemana, který je ochotný zastavit případně obnovené trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO), Balíkovi připomínají absolutismus jako z románu Tři mušketýři. Rozhovor s ním vedla Tereza Kručinská.

Trestní stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo je v tuto chvíli zastaveno. Obnovit by ho případně mohl Nejvyšší státní zástupce, o věci rozhodne do poloviny prosince. Prezident Zeman ve čtvrtek mluvil o tom, že pokud by bylo stíhání obnoveno, mohl by ho zastavit on sám. Jak ústava definuje prezidentovu pravomoc zastavit trestní stíhání? 

Jedná se o oprávnění prezidenta republiky s kontrasignací předsedou vlády. On může v podstatě zastavit trestní stíhání nebo může učinit stejné kroky, jako se v obecné rovině činí při udělení amnestie, ale tady jde o individuální osobu.

Ten krok vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena kabinetu. Umožňuje hlavní český zákon nějak se vypořádat se situací, že je to právě ten předseda vlády, jemuž má být abolice udělena?

Řekl bych, že autoři textu ústavy pravděpodobně a zcela zákonitě nepředpokládali, že nastane taková situace, že by byl trestně stíhán premiér. Protože to se v té době nepředpokládalo a není s tím ani žádná historická zkušenost. Ale samozřejmě – úsměvně řečeno – je to stejné, jako když se na vojně vyhlásilo „velím si sám“. A nepochybně je to situace velice zvláštní a paradoxní, ale ústava s tím, že tady bude ta dvojrole, nepočítá.

Ptám se kvůli tomu, že je tam formulace, že je potřeba k platnosti využití této pravomoci potřeba spolupodpisu předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Je nějaký nástroj, ať už ze strany koaličních partnerů, ministrů, politických aktérů, jak přimět premiéra, aby využil té možnosti a delegoval tento spolupodpis na jiného člena kabinetu, případně vicepremiéra?

Víte, ono samozřejmě že je to tak, že přimět ho nelze. Druhá věc je, i kdyby to učinil, tak je to pořád delegovaná pravomoc, jejímž prvním nositelem je předseda vlády. Čili i ten delegovaný člen vlády, který by to kontrasignoval, tak by do značné míry byl v situaci, že byl delegován tím, vůči němuž má být trestní stíhání zastaveno. A samozřejmě potom věrohodnost a důvěryhodnost toho rozhodnutí by tím byla značně narušena.

Když říkáte, že je to delegovaná pravomoc – ve chvíli, kdy by například bylo trestní řízení obnoveno a touto pravomocí by se Andrej Babiš rozhodl pověřit místopředsedu vlády Jana Hamáčka, který by považoval zastavení trestního stíhání za nepřiměřený zásah, dalo by se předpokládat, že by svůj podpis nepřipojil. Pokud by se vzepřel tomu spolupodpisu, co by se potom dělo?

Pohybujeme se v rovině úvah nad situací, která zatím nebyla nikdy řešena. Dovedu si možná představit situaci, že by v obecné rovině předseda vlády delegoval tuto pravomoc na pověřeného člena vlády, na místopředsedu, v situaci, kdy by se řeklo: odteď další rok všechny další věci týkající se milosti bude spolupodpisovat místopředseda vlády s tím, že je na jeho uvážení, zda podpis připojí, či nikoliv.

Nutno říci, že premiér zase tu delegaci může zrušit. Takže teoreticky kdyby se jeden místopředseda odmítl připodepsat, tak asi by mohl postupovat trestně stíhaný premiér tak, že by mu tuto pravomoc odebral a pověřil někoho jiného, kdo by byl ochoten to podepsat. Ale v každém případě si myslím, že je to situace, kdy se to především odvíjí od hypotetické dvojrole stíhaný premiér.

Podle ústavy za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda jako celek. Nabízí to nějakou reálnou možnost pohnat členy vlády k této odpovědnosti?

To je především politická odpovědnost. A nepochybně by toto mohl být důvod pro to, aby byl učiněn návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Ale to je nástroj právní. Druhá věc je, jaké by bylo konkrétní řešení v Poslanecké sněmovně.

Institut abolice bývá kritizován mimo jiné za to, že bere obviněnému možnost očistit se před soudem. To pro české podmínky ale úplně neplatí. Jaké možnosti v tomto české právo dává?

Abolice se týká v podstatě s definitivní platností jen trestu. Není to tak, že by bylo možné toho původně obviněného potrestat, ale je možné dosáhnout výroku o vině. Takže se v podstatě pokračuje v řízení na návrh toho, jemuž byla udělena milost. A pak se jenom rozhodne, zda byl, či nebyl vinen. Ale není to tak, že by řízení pokračovalo automaticky.

My jsme zatím v situaci, kdy milost udělena nebyla, pouze se o ní bavíme, že by byla udělena. Připomíná mi to scénu ze Tří mušketýrů, kde kardinál Richelieu dal milady de Winter glejt, ve kterém se píše, že vše, co držitel tohoto listu učinil a učiní, činí z mého pokynu a pro blaho Francie.

Ale tuto událost směřuje Alexandre Dumas k prosinci 1627 do absolutistické Francie, kde vládl slavný král Ludvík XIII. a Richelieu byl všemocný pán. To bylo období absolutismu. Z toho hlediska kroky, které prezident navrhuje a avizuje, že by učinil, tak mi do značné míry připomínají nikoliv právní stát, ale stát absolutistický.

A samozřejmě je tady zcela správně řečeno, co bylo řečeno Nejvyšším státním zastupitelstvím, že nejvyšší státní zástupce se nenechá tímto avizovaným krokem prezidenta vyvést z míry a bude postupovat tak, jak mu ukládá zákon.

Je podle vás špatně, že česká ústava obsahuje tuto pravomoc prezidenta? Nebo se jen v tomto případě narazilo na nečekanou možnost, že by tím, kdo by byl případně omilostněn, je přímo předseda vlády?

Každá demokratická ústava a každá ústava právního státu dává řadu nástrojů těm, kteří využívají demokratických nástrojů k tomu, aby demokracii podkopávali. Řekl bych, že za normálních okolností bych se přimlouval za to, aby tyto tradiční instituty typu milost a amnestie zůstaly v ústavě zachovány, protože ústavodárci, kteří píší demokratické ústavy, předpokládají, že pravomocemi budou vybaveny osoby, které budou mít smysl pro demokracii a právní stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Po bouřkách se ocitlo bez proudu přes 12 500 míst, především na Moravě

Kvůli silným bouřkám bylo ke čtvrteční desáté večer bez elektřiny přes 12 500 odběratelů společnosti EG.D. Na několika místech počasí zkomplikovalo železniční dopravu, voda podemlela trať mezi Dačicemi a Slavonicemi, v úseku mezi stanicemi Kamenný Újezd u Českých Budějovic a Holkov popadaly stromy do trakčního vedení. Na jihu Čech hasiči do sedmi hodin večer zasahovali u šesti desítek událostí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zveřejnění osy bitcoinové kauzy by narušilo vyšetřování, varuje žalobce

Olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun požádal ministryni spravedlnosti Evu Decroix (ODS), aby nezveřejňovala deanonymizovanou časovou osu k bitcoinové kauze ani písemné podklady k ní. Stejně tak nechce, aby osu se jmény aktérů a související dokumenty poskytla senátnímu bezpečnostnímu výboru. Podle něj by to mohlo zásadním způsobem ohrozit účel trestního řízení, které Vrchní státní zastupitelství (VSZ) dozoruje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Letní dopravní omezení budou v některých případech zásadní, říká šéf ŘSD

Dopravní omezení během léta budou v některých případech zásadní, je proto potřeba reflektovat dopravní značení, řekl na brífinku šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. „Na rok 2025 jsou naplánovány opravy necelých pěti set kilometrů silnic a dálnic, což je poměrně vysoké číslo. Představuje to asi pět procent všech cest,“ oznámil. Podle něj se daří zkracovat dobu výstavby, jako příklad uvedl dálnici D8.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko zažilo supertropický den, po bouřkách se v pátek ochladí

Česko zažilo ve čtvrtek nejteplejší den od začátku roku, horko bylo hlavně na jižní Moravě, nejvíce v Lednici, kde meteorologové zaznamenali 35,8 stupně Celsia. Hranici takzvaného supertropického dne, tedy 35 stupňů, naměřilo šest stanic měřících alespoň třicet let, řekl Šimon Kolář z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Později se začaly vyskytovat bouřky. V pátek by se podle předpovědi ČHMÚ mělo mírně ochladit a být deštivo.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův tlak na vyšší obranné výdaje Evropy byl naprosto fér, soudí Dvořák

Požadavek prezidenta USA Donald Trumpa, aby Evropa zvýšila své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, byl naprosto fér, uvedl v Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Není to žádná zlomyslná klička, která by nás nutila do něčeho, na co by neměl právo.“ Spojenci z NATO se na středečním summitu v Haagu zavázali výrazně zvýšit obranné výdaje, s čímž byl Trump spokojen. Příští česká vláda bude muset podle Dvořáka řešit, kde na to vezme peníze. Zda zvýšením daní, vyšším zadlužením nebo kombinací obojího. Ministr v pořadu, který moderoval Daniel Takáč, zmínil i kroky Evropy, které mají vést k posílení její obranyschopnosti, například zmírnění rozpočtových pravidel pro započítávání nákladů na obranu a bezpečnost. Hovořil také o íránském jaderném programu po izraelských náletech.
před 4 hhodinami

EDF nechystá další právní kroky k tendru na Dukovany

Francouzská energetická společnost EDF nechystá v Česku podle svého prohlášení další právní kroky k tendru na stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Výroba levných syntetických drog se přesouvá do Česka

Výroba levných syntetických drog, jako jsou mefedron nebo klefedron, se nově přesouvá na území České republiky. Uvedla to ve výroční zprávě za loňský rok Národní protidrogová centrála (NPC). Drogy, které jsou levnější alternativou pro metamfetamin nebo kokain, se podle ní vyrábějí po stovkách kilogramů na jeden výrobní cyklus, organizované skupiny mají zájem v tuzemsku vyrobit velké množství určené k exportu a za několik týdnů či měsíců místo produkce změnit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

SOCDEM opouštějí lidé, odmítají možnou spolupráci se Stačilo!

Snaha nynějšího vedení SOCDEM o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté, vede k odchodům některých známých tváří sociální demokracie. Stranu se rozhodl opustit třeba někdejší senátor a ministr Jiří Dienstbier, který snahu o spolupráci se Stačilo! označil za opakování zrady z února 1948. Ve straně skončí také poslední senátor za SOCDEM Petr Vícha, upozornily Seznam Zprávy. Odejít ze strany hodlá i pardubický hejtman Martin Netolický.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...