Urgentní příjem pro vážně zraněné pacienty by měl být v každém okrese, jeden větší potom v každém kraji. Ministerstvo chce na jejich budování využít peníze z Evropské unie. Zdravotní pojišťovny dají na provoz těch už fungujících v příštím roce dvě miliardy korun navíc.
Urgentní příjem a pohotovost v každém okrese, plánuje ministerstvo zdravotnictví
Tisková konference k urgentnímu příjmu (zdroj: ČT24)
V současnosti jsou velké urgentní příjmy prvního typu ve dvanácti velkých nemocnicích, zejména fakultních a krajských. Přibýt by v budoucnu měly v Karlových Varech, Jihlavě a Pardubicích. „Dosud byl vznik urgentního příjmu vázaný na traumacentrum s heliportem, to chceme změnit,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Traumacentrum je specializované pracoviště zaměřené na pacienty po nejvážnějších úrazech.
Události: Urgentní příjmy a pohotovost mají být v každém okrese (zdroj: ČT24)
Urgentní příjem funguje jako centrální místo, kam dorazí pacienti buď vlastními silami, nebo i v sanitkách. Lékaři urgentního příjmu pak pacienty roztřídí a případně odešlou na další oddělení. Jednodušší případy vyřeší praktický lékař sloužící pohotovost, ty složitější mají mít k dispozici komplexní péči včetně vyšetřovacích metod. Oddělení má i vlastní lůžka pro ty, kteří nemohou být přeloženi na specializovaná oddělení.
Kromě patnácti urgentních příjmů prvního typu by síť měly tvořit i příjmy druhého typu na úrovni okresních nemocnic, celkem by jich bylo kolem osmdesáti. „Cílem je zkoncentrovat lékařské kapacity do výše uvedených center, kde je v případě potřeby přímý vstup ke specializované péči, vybavení a odborníkům,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Urgentním příjmům prvního typu zaplatí zdravotní pojišťovny příští rok paušální úhradu 30 milionů korun, příjmům druhého typu tři miliony. Už v příštím roce ale budou nemocnice vykazovat i jednotlivé výkony, od roku 2021 pak budou i jednotlivě hrazené pojišťovnami. Dalších tisíc korun mohou nemocnice získat za každého pacienta přijatého od zdravotnické záchranné služby. „Tím předejdeme případům, kdy pacienta nechce přijmout žádná nemocnice v jeho okolí,“ dodal ministr.
Na vybudování nových center prvního typu by v příštím programovacím období po roce 2021 mohlo jít z evropských fondů 150 až 200 milionů korun, u nižší kategorie by to bylo 20 až 30 milionů. Urgentní příjmy chybí zejména v okresních nemocnicích, v současnosti jich je kolem patnácti. Vytipovat by je podle Prymuly měly kraje spolu se zdravotními pojišťovnami.
U každého urgentního příjmu s nonstop provozem bude zároveň lékařská pohotovostní služba, kde budou ve všední dny mezi 16:00 a 22:00 a o víkendech mezi devátou ranní a čtvrtou odpolední sloužit praktičtí lékaři. „Nebude ale suplovat péči registrujícího praktického lékaře pro ty, kteří k němu nestihli přijít přes den,“ upozornil náměstek.
Sloužit by tam měli lékaři na dobrovolné bázi. Pokud se v některém regionu služby nenaplní, musela by se podle Prymuly upravit povinnost zákonem. Dětská pohotovost zůstane na dětských odděleních nemocnic, stomatologická bude v ordinacích zubních lékařů. Obsazování služeb bude organizovat Česká stomatologická komora.