Senioři, kteří chtějí trávit svůj život aktivně, dorazili do Českých Budějovic, kde se koná čtvrtý ročník Mezinárodních sportovních her. Jedenadvacet týmů z Česka i zahraničí v rámci akce soutěží v desítce disciplín, které se řídí řeckým ideálem kalokaghatia. Prověřují tedy nejen fyzickou zdatnost účastníků, ale i jejich mysl.
Senioři sprintují nebo balancují s míčkem. Sportovní hry prověřují tělo i mysl
2 minuty
Události: V Českých Budějovicích finišují Mezinárodní sportovní hry seniorů
Házení míče na koš, kroužků na jehlany nebo sprint na šedesát metrů jsou jen některé z deseti disciplín, v nichž aktivní senioři poměřují síly. Letos se jich do Jihočeského kraje sjelo 168. Kromě osmnácti týmů z Česka, kde mají zastoupení všechny kraje kromě Jihomoravského, přijela soutěžit i družstva ze Slovenska, Polska a Maďarska.
„V našich poměrech je to taková olympiáda. Na prvním místě nejsou sportovní výkony, i když některé jsou obdivuhodné, ale důležité je, že se setkávají ti nejaktivnější senioři, kteří chtějí prožít své stáří co nejlépe,“ vysvětluje Ján Lipiansky, který přijel ze Slovenska.
12 minut
V Česku se konají Mezinárodní sportovní hry seniorů, třetině účastníků je přes 80 let
Účast na mezinárodních sportovních hrách je vyvrcholením úsilí, které senioři vynakládají ve svých místních organizacích. „Protože jsme byli úspěšní na krajské úrovni, potřetí reprezentujeme kraj v mezinárodní soutěži,“ popisuje Jiří Nevyjel, kapitán domácího družstva z Jihočeského kraje.
Protože proti sobě stojí jednotlivci i týmy, každý závodník musí absolvovat všechny disciplíny. Základem úspěchu je tedy vyvážené družstvo, kde umí každý něco. „Jsem tu jednoznačně na běžecké disciplíny. Loni v Olomouci jsem se konečně dostal takzvaně na bednu ve sprintu na šedesát metrů,“ líčí Karel Možkoř, který reprezentuje Moravskoslezský kraj. Loni společně s kolegy ukořistili třináct medailí a v konečném pořadí nestačili jen na suverénní Plzeň.
Aby bylo startovní pole alespoň částečně vyrovnané, jsou soutěžící rozděleni do dvou věkových kategorií: od šedesáti do sedmdesáti let a starší sedmdesáti let. Letos je nejstarší sportovkyni čtyřiaosmdesát let. „Nejlépe mi určitě jde balancování tenisového míčku na raketě, muž byl velikánský tenista. Potom samozřejmě kolečko, protože to mám natrénované z chalupy,“ uvádí Miroslava Urbancová z České Třebové.
Ačkoliv soutěžící chtějí dosáhnout na co nejlepší výsledek a stupně vítězů, nakonec jde především o podporu aktivity v důchodovém věku. Při udílení medailí se tedy nehledí jen na sportovní výkon. Cenný kov obdrží od organizátorů všichni účastníci soutěží.
