Rada Národního parku Šumava schválila návrh nových zón. Na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón čtyři. Pod nejpřísnější režim spadne více než 27 procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům.
Šumava schválila nové zóny, víc než čtvrtina národního parku bude mít nejpřísnější režim
Události ČT: Šumava schválila nové zóny (zdroj: ČT24)
Pro podobu nových zón, která by měla začít platit od 1. ledna 2020, hlasovalo v pátek 29 z 41 přítomných členů rady NP Šumava.
Nová pravidla rozdělují krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere podle návrhu 24,6 procenta.
Třetí zóna soustředěné péče bude zahrnovat více než 46 procent, nejmenší území pak je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude na 1,2 procenta území parku a jsou v ní hlavně obývané a zastavěné oblasti.
Zonace Národního parku Šumava
Radu NP Šumava tvoří zástupci obcí, Jihočeského a Plzeňského kraje, vědci a představitelé dalších institucí, jako je třeba regionální hospodářská komora. Schválený dokument zamíří na ministerstvo životního prostředí, kde vznikne příslušná vyhláška.
„Máme schválené zonace ve všech čtyřech národních parcích a speciálně v případě Šumavy z toho mám velkou radost,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského není důvod, proč by nová zonace nebyla schválena. „Ten návrh je z mého pohledu neproblémový. To dokazuje ta jasná dohoda. Samozřejmě bereme vážně a s respektem i následující meziresortní řízení, kde budeme standardně vypořádávat připomínky,“ řekl Dolejský.
Kritici se přou o bezzásahové zóny
Navržená úprava je kritizována ze dvou odlišných stanovisek. Část kritiků, hlavně z řad zástupců obcí a kraje, tvrdí, že nově navrhované území příliš rozšiřuje bezzásahové plochy. Někteří vědci naopak uvádějí, že zóny by měly zajišťovat minimálně 50 procent rozlohy parku pouze pro přírodní procesy. „Je to jakýsi úprk za zonací ve jménu něčeho, co se potom v budoucnu projeví jako chyba,“ je názoru starosta Modravy Antonín Schubert (nestraník).
Proti návrhu například dlouhodobě vystupoval Jihočeský kraj. Zastupitel Jan Zahradník také na zasedání rady parku zonaci nepodpořil. „Nám vadí, že chybí napsaný dokument o zásadách péče, kde by bylo jasně definováno, co se smí a nesmí na daném území dělat. Bez zásad péče si správa šumavského parku v podstatě s velkou mírou volnosti může dělat, co se jí zamane,“ řekl Zahradník. „Šumava je specifická, a proto by ty zásady péče měly být a měly by předcházet zonaci,“ dodal.
Redaktor ČT Milan Brunclík k novému rozvržení zón v NP Šumava (zdroj: ČT24)
Vědci zase žádají větší ochranu oblasti Zhůří a slatí u Horské Kvildy. „Podle návrhu jsou slatě (u Horské Kvildy) částečně v přírodní zóně, ale prostor mezi nimi nikoliv. Tam je možné kácet – a to dokonce komerčně. Vědci však navrhují propojit navrhované fragmenty přírodní zóny do kompaktního celku, který umožní fungování místních společenstev, a tedy přežití zdejších druhů organismů,“ vysvětlil Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Je totiž odůvodněný a minulou zkušeností podložený předpoklad, že pokud se tak nestane, majitel vykácí nechráněné části na úkor místních ekosystémů,“ dodal vědec.
Podle něj mohou být ohrožena také luka na Zhůří, kde se vyskytuje několik druhů unikátních orchidejí, brouků a dalších organismů. „Byl zařazen do čtvrté nijak nechráněné kulturní zóny. Podnikatel zde chce vystavět farmu. Pokud se tak stane, pak následkem lidských aktivit spojených s farmou zmizí všechny křehké vzácné druhy a biotopy v celém okolí farmy. A poté budou s největší pravděpodobností následovat další stavby,“ dodal Kindlmann.
Šéf NP Šumava Hubený: Zonace neovlivňuje vstup na území (zdroj: ČT24)
Hubený: Kůrovcová kalamita nehrozí
Ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený míní, že s novou podobou zón „se zase nic moc nezmění. My jsme zakonzervovali ten stav, který zde máme. Říkal jsem si, že návrh zonace je takový kompromis, že by to nemělo vyvolat vášně, ale přesto je vyvolal“.
Hubený se neobává, že by kvůli novince hrozila kůrovcová kalamita. „Otázkou sporu je přírodě blízká zóna, protože jsou lidé, kteří nás podezřívají, že tam uvolníme ty procesy tak volně, že by tam mohla vzniknout kůrovcová kalamita. To tak nebude,“ řekl ve vysílání ČT24.
Přírodní zóna
„Počítám, že tam budeme držet kůrovce přiměřeně na uzdě, tam nemůže být velká gradace. Máme udělanou analýzu toho, že porosty jsou tam tak rozptýlené a tak maloplošné, že by tam nemělo dojít k masové gradaci,“ tvrdí Hubený.
Zásahy v přírodě blízké zóně budou podle Hubeného „směřované hlavně k tomu, abychom někdy v budoucnu, v blízké budoucnosti, mohli tuhle zónu nechat přírodní, bezzásahovou“. Odmítá ale, že by za patnáct let měla být polovina parku bezzásahová.
„Za patnáct let se bude nejdřív moct dělat nová zonace. A bude se posuzovat, jestli nějaká část přírodě blízké (zóny) může být převedena do přírodní,“ dodal ředitel.