Poslanci povolí vodákům alkohol, schválili i přísnější pravidla pro znalce

Soudní znalci se zřejmě budou řídit od roku 2021 podle přísnějších pravidel, která mají zkvalitnit jejich práci. Schválila to sněmovna. Podpořila také návrh, aby vodáci by mohli plout po některých řekách s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty.

Novela zákona o vnitrozemské plavbě počítá s tím, že by vodáci mohli plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pouze pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu, která nepodléhají evidenci, má platit zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Vztahovat se to bude na méně významné vodní toky, na významných tocích bude i nadále platit nulová tolerance. Zákon nyní dostane k projednání Senát. 

Poslanci se v závěrečném hlasování přiklonili k návrhu Milana Ferance (ANO), který dovoluje vůdcům plavidel hladinu půl promile alkoholu v krvi a u ostatních členů posádek hladinu alkoholu neřeší. Feranec svůj návrh připravil ve spolupráci s ministerstvem dopravy.

Obdobné pozměňovací návrhy, které počítaly s 0,8 promile, respektive jedním promile, předložili další poslanci v čele s Pirátem Lukášem Bartoněm. Sněmovna se k nim však nepřiklonila. „Nejedná se o generální pardon pro opilce,“ řekl o návrzích zpravodaj a poslanec ODS Vojtěch Munzar.

Tolerance alkoholu, jak ji schválila sněmovna, bude platit jen na některých vodách. Týká se to jen takzvaných nesledovaných vodních cest nebo účelových vodních cest, a nikoli dopravně významných.

Poslanci také při schvalování zákona na návrh Jany Krutákové (STAN) vypustili ze seznamu využitelných vodních cest dolní tok Berounky od 37. kilometru do přístavu Radotín. Podle poslankyně to zabrání projektu splavnění Berounky v tomto úseku. Z generelu, který vypracovalo ministerstvo dopravy, podle ní vyplývá, že jde o mohutný investiční záměr, který by zahrnoval vybagrování dna od Berouna po Radotín, dva nové jezy, deset plavebních komor, zvýšení jezu v Karlštejně nebo vybudování plavebního kanálu v úseku Lipence – Dolní Černošice. Krutáková poukazuje na to, že se záměrem nesouhlasí hlavní město Praha ani dotčené městské části a středočeské obce.

Hospodářský výbor její návrh nepodpořil. Přesto pro něj hlasovalo 127 poslanců. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) již dříve řekl, že jeho úřad s vynětím Berounky nesouhlasí. Podotýkal, že samo zařazení řeky do seznamu neznamená povinnost uskutečnit dané stavební práce.

Znalci za pochybení zaplatí až půl milionu

Poslanci schválili také přísnější pravidla pro soudní znalce, která mají platit od roku 2021. Změny by měly zkvalitnit práci znalců. Ve vládní předloze sněmovna mimo jiné zachovala až půlmilionovou sankci za pochybení. Norma nyní zamíří do Senátu. 

Sněmovna odmítla požadavek vlády na pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků ministerstvem spravedlnosti. Původní návrh vyžadoval povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Poslanci rozhodli o tom, že znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní návrh to od ústavů nevyžadoval.

3 minuty
UDÁLOSTI: Znalci by mohli po půl století dostat nový zákon
Zdroj: ČT24

Poslanci na návrh bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (za ANO) rozhodli také o tom, že výše smluvních odměn znalců nebude uváděna v evidenci znaleckých posudků. Zrušili i povinnost ministerstva tyto odměny přezkoumávat. Na návrh Jakuba Michálka (Piráti) zpřísnili požadavky na znalecké posudky - měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad.

Nejmenší shoda byla ve sněmovně na otázce, jak přísné mají být tresty pro znalce. Nakonec prošly půlmilionové pokuty, které prosazoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Opoziční poslanec Marek Benda (ODS) naproti tomu srovnal výši pokuty, která podle něj může přijít třeba i „za nevedení nějaké evidence“, s odměnou ve výši 150 korun za hodinu. „Myslím, že to není úplně spravedlivé,“ míní. Ředitel Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně Aleš Vémola ostatně varoval, že to může některé znalce „odradit od další činnosti“.

Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto podle vlády značně zastaralý. Platná norma například neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoli stát.

MZe bude moci kvůli kůrovci upravit těžbu dřeva

Odpoledne se zákonodárci zabývali ještě předlohami v prvním čtení. Patří k nim poslanecká novela lesního zákona, která se týká boje s kůrovcem. Sněmovna kvůli kůrovcové kalamitě dala ministerstvu zemědělství pravomoc upravit těžbu dřeva v lesích a zalesňování tak, aby se minimalizovaly škody.

První kolo má za sebou novela silničního zákona, která by měla obecní policii umožnit na místě pokutovat nedovolenou jízdu ve vyhrazených jízdních pruzích. Dále poslanci poslali i rozsáhlou změnu zákona o obchodních korporacích. Podle vlády má odstranit nedostatky zákona, které vyvstaly v praxi. Návrh mění nejen nástupce bývalého obchodního zákoníku, ale také občanský zákoník, zákony o účetnictví, o bankách, o auditorech či o obchodních rejstřících.

Naopak se výbory vůbec nebudou zabývat návrhem Pirátů, kteří chtěli prodloužit lhůtu pro odevzdávání elektronického daňového přiznání. Sněmovna jej zamítla již v prvním čtení. Ministryně financí Alena Schillerová ovšem poslancům slíbila, že její resort předloží vlastní legislativu k on-line finančnímu úřadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...