Oxid uhelnatý zabíjí desítky lidí ročně. Pomoci může detektor

Události: Zabiják oxid uhelnatý (zdroj: ČT24)

Devět lidí se za poslední týden otrávilo oxidem uhelnatým jenom v Moravskoslezském kraji. Záchranáři tam bojovali s takzvaným tichým zabijákem na Opavsku a Třinecku. Další otravy se v posledních sedmi dnech staly v Jablonci nad Nisou nebo Hulíně. Nebezpečný plyn uniká nejčastěji z průtokového ohřívače vody známého jako karma.

Záchranáři našli v bytě v centru Opavy šestičlennou rodinu, která se otrávila oxidem uhelnatým. Patnáctiletou dívku objevili v koupelně v bezvědomí. „Přijali jsme jednu pacientku po intoxikaci oxidem uhelnatým. Byla ve vážném stavu a v tuto chvíli se její stav zlepšil,“ upřesnila mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Naďa Chattová.

Pacienty s vážnou otravou v regionu většinou zachraňují zdravotníci z Centra hyperbarické medicíny Městské nemocnice Ostrava. Ve speciální komoře jim dávají inhalovat stoprocentní kyslík. „Komora se tlakuje medicinálním vzduchem na tlak, jako bychom byli deset až čtrnáct metrů pod vodou,“ vysvětluje primář centra Michal Hájek.

Plyn tráví hlavně v zimě

Riziko otrav oxidem uhelnatým roste vždy s topnou sezonou. Na vině jsou nejčastěji vadné plynové ohřívače vody a kotle. 

Oxid uhelnatý je hořlavý, bezbarvý plyn. Je vysoce jedovatý a vzniká při nedokonalém spalování dřeva, plynu, benzinu, uhlí či dalších látek. Otrava nastává po vdechnutí většího množství. Prvními příznaky jsou obvykle bolesti hlavy, nevolnost, závrať, malátnost a zmatenost. Typické je třešňové zbarvení kůže a sliznic.

Mezi hasiči bývá oxid uhelnatý nazýván tichým zabijákem, není totiž vidět ani cítit a již při velice malých koncentracích se pevně navazuje na krevní barvivo namísto kyslíku. Krví je pak roznášen po celém těle, vytlačuje kyslík a dochází k tragické otravě.

Některá města nakoupila hlásiče z městské kasy

Některá města přistoupila k prevenci tohoto rizika. Například v Olomouci nainstalovali v řadě domácností přístroje zjišťující, jestli plyn neuniká. Detektor signalizuje přítomnost nebezpečné látky již při velmi malých koncentracích, kdy ještě není přímo ohroženo zdraví nebo život lidí.

V Ostravě umístili do městských bytů přes dva tisíce těchto detektorů. „Silným akustickým projevem dávají najevo, že dochází k nějakému úniku oxidu uhelnatého,“ popisuje jejich funkci náměstek pro prevenci moravskoslezských hasičů Miloš Střelka s tím, že pípání by mělo všechny v bytě vzbudit. Detektor stojí asi tisíc korun.

  • Řada toxických látek, jako je například oxid uhelnatý (CO), zasahuje do biochemického procesu přenosu kyslíku v lidském těle. I proto bývají označovány za tzv. „krevní jedy“. Zásobování orgánů kyslíkem je důležité pro zachování životních funkcí. Zvláště citlivým orgánem je mozek. Několik minut po přerušení přísunu okysličené krve jeho buňky nenávratně odumírají. 
  • Oxid uhelnatý je nejznámější látkou ovlivňující přenos kyslíku v těle. Působí jako inhibitor hemoglobinu. Namísto oxyhemoglobinu vzniká karboxyhemoglobin. Afinita (schopnost chemických látek slučovat se s jinou látkou nebo částicí, pozn. red.) oxidu uhelnatého k hemoglobinu je 200 až 300krát vyšší než afinita kyslíku k hemoglobinu. Proto CO nelze za normálních podmínek kyslíkem z lidského těla vytěsnit
  • Navenek se otrava oxidem uhelnatým projevuje nejprve bolestmi hlavy, tíhou na prsou, závratěmi, dušností, bezvědomím, křečemi až smrtí udušením. Při vysokých koncentracích může oxid uhelnatý způsobit smrt během několika sekund. Protože je to plyn bez barvy, zápachu a bez varovného dráždivého účinku, může velmi snadno dojít k fatální otravě.
  • Zdroj: Úvod do toxibiologie a ekologie pro chemiky, VŠCHT Praha, 2004