Události: Sníh a mráz před 40 lety paralyzoval Československo
Teploměry ukazovaly 31. prosince 1978 až deset stupňů, což je pro toto období neobvyklé teplo. „Normální teplota pro přelom prosince a ledna je v Praze kolem plus tří stupňů v maximálních teplotách,“ uvádí meteorolog ČT Pavel Borovička.
Během pouhých šesti hodin se ale extrémně ochladilo. „Přes střední Evropu od severu přicházela velmi výrazná studená fronta, za kterou teploty spadly na některých místech až o třicet stupňů Celsia,“ popisuje Borovička. Prvního ledna 1979 klesly teploty v Praze k minus dvaceti stupňům, na horách až o deset stupňů níže.
Největší rozdíl tehdy zaznamenali v Poděbradech – na Silvestra ve dvě hodiny odpoledne tam bylo téměř 12 stupňů nad nulou, na Nový rok v sedm hodin ráno minus 18,5 stupně. V pražském Klementinu byl rozdíl téměř 29 stupňů.
Nebývale studené počasí způsobil příliv mrazivého arktického vzduchu, který už o několik dní dříve ochromil severní části východního i západního Německa. Situace se pak opakovala i v Československu. „Na severu se začalo ochlazovat dříve, kolem minus 11 stupňů tam bylo už odpoledne na Silvestra. Do rána se studený vzduch propadl až k jižní hranici,“ popisuje Borovička.
Uhlí zamrzlo v elektrárnách i dolech
Náhlé ochlazení a déšť, který přecházel ve sněžení, způsobil obrovské problémy v energetice i dopravě. Uhlí – tehdy hlavní zdroj energie – bylo uložené pod širým nebem u elektráren, před koncem roku promoklo a po ochlazení zmrzlo v nerozbitný blok.
Podobně na tom bylo také uhlí zmrzlé přímo ve vagonech. Na železnici navíc zamrzly výhybky, praskaly koleje a potíže měly i samotné povrchové hnědouhelné doly. Mráz v nich zastavil těžební stroje a opakovaně trhal pásové dopravníky.
„Rozehřívali jsme led, když jsme rozehřáli jednu pásovku, došli jsme dozadu a ta první nám zase zmrzla,“ popsal potíže v dobovém dokumentu předák údržby severočeského dolu Maxim Gorkij Karel Walter.
Zásoby uhlí v uhelných elektrárnách byly malé a rychle se tenčily. Kvůli kritické energetické situaci vláda rozhodla o razantních úsporných opatřeních. Energeticky náročné provozy jako hutě přešly na omezený provoz, v podnicích se začínalo pracovat v osm ráno místo v šest, aby se ušetřilo za svícení, zaváděly se noční směny.
Vypínalo se osvětlení i televize
Šetřilo se i občasným vypínáním proudu, někde se snížila intenzita veřejného osvětlení, zavřela divadla nebo muzea. Například v Západoslovenském kraji se na dlouhé hodiny vypínala celá města. Problémy ale nebyly jen s dodávkou elektřiny, uhlí totiž zamrzlo i v teplárnách a řadu dálkově vytápěných sídlišť tak postihly výpadky topení.
Když se ukázalo, jak moc je energetická krize závažná, sáhla vláda také k vyhlášení mimořádných prázdnin pro školáky. Nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden. Daní za to ale bylo zrušení jarních prázdnin.
Omezení postihlo dokonce i televizi. Ze dvou programů vysílal jen jeden, nejdřív až od sedmi večer a později od půl deváté. Důvod přitom byl spíš na straně diváků než u studií a vysílačů, spotřeba všech přijímačů se totiž tehdy rovnala výkonu jedné menší elektrárny.
Potíže se nevyhnuly ani silniční dopravě, kterou komplikovaly nejen přívaly sněhu. Automobily, které ještě na Silvestra stály v kalužích, měly náhle kola pohřbená v ledu. Rychlý pokles teploty o 25 a 30 stupňů často odnesly akumulátory, takže je nešlo nastartovat, ve vznětových vozech zamrzla nafta.
Během ledna se i díky zlepšení počasí podařilo kalamitu překonat, a to i za použití netradičních prostředků. Kry na Labi například rozrážel říční ledoborec Anhalt zapůjčený z východního Německa, pro zásobování důležité elektrárny ve Chvaleticích na východě Čech uhlím zase fungoval v nepřetržitém provozu řetěz zhruba stovky nákladních automobilů s přívěsy, které jen o pár týdnů dříve skončily s převážením řepy do východočeských cukrovarů.
Ochlazení století
Odborníci prudkou změnu počasí, spojenou s poklesem teplot během několika hodin až o 30 stupňů Celsia, označují za nejdramatičtější ochlazení, které ve 20. století střední Evropu postihlo. Podobná, ovšem už ne tak extrémní situace nastala o šest let později.
Tehdy opět přišel od severu arktický vzduch, ochlazení ovšem bylo pomalejší. Na druhou stranu ovšem během zhruba týdenních mrazů klesly teploty vzduchu na 20 až 30 stupňů pod nulou. Kdyby přišel podobný mráz dnes, věděli by to meteorologové dopředu a lidé i firmy by se na něj mohli připravit.
Letošní Silvestr i Nový rok ale bude z hlediska počasí klidný. Přes den bude kolem pěti stupňů Celsia a nad nulou se udrží i v noci. Sněžit bude většinou jen na horách na severu a severovýchodě. Naopak na Šumavě a v Krušných horách bude kvůli teplejšímu vzduchu většinou pršet, sníh lze čekat jen v polohách nad 1000 metrů nad mořem. Ochladí se až v polovině příštího týdne.
