Ochlazení století: Na Silvestra 1978 teplota spadla o 30 stupňů, mráz na měsíc paralyzoval zemi

3 minuty
Události: Sníh a mráz před 40 lety paralyzoval Československo
Zdroj: ČT24

Náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia paralyzoval na přelomu let 1978 a 1979 Československo. Ještě na Silvestra bylo přes deset stupňů, v noci na Nový rok se však přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu a ráno se teploty propadly až k 15 stupňům pod nulou, na horách ještě níže. Zamrzlo uhlí u elektráren i ve vagonech, doprava se zastavila a přívaly sněhu ochromily města. S následky se země potýkala téměř měsíc.

Teploměry ukazovaly 31. prosince 1978 až deset stupňů, což je pro toto období neobvyklé teplo. „Normální teplota pro přelom prosince a ledna je v Praze kolem plus tří stupňů v maximálních teplotách,“ uvádí meteorolog ČT Pavel Borovička.

Během pouhých šesti hodin se ale extrémně ochladilo. „Přes střední Evropu od severu přicházela velmi výrazná studená fronta, za kterou teploty spadly na některých místech až o třicet stupňů Celsia,“ popisuje Borovička. Prvního ledna 1979 klesly teploty v Praze k minus dvaceti stupňům, na horách až o deset stupňů níže.

Největší rozdíl tehdy zaznamenali v Poděbradech – na Silvestra ve dvě hodiny odpoledne tam bylo téměř 12 stupňů nad nulou, na Nový rok v sedm hodin ráno minus 18,5 stupně. V pražském Klementinu byl rozdíl téměř 29 stupňů.

Nebývale studené počasí způsobil příliv mrazivého arktického vzduchu, který už o několik dní dříve ochromil severní části východního i západního Německa. Situace se pak opakovala i v Československu. „Na severu se začalo ochlazovat dříve, kolem minus 11 stupňů tam bylo už odpoledne na Silvestra. Do rána se studený vzduch propadl až k jižní hranici,“ popisuje Borovička.

Sněhová kalamita postihla i okolní země - na snímku odklízení sněhu v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku (2. ledna 1979)
Zdroj: ČTK/DPA

Uhlí zamrzlo v elektrárnách i dolech

Náhlé ochlazení a déšť, který přecházel ve sněžení, způsobil obrovské problémy v energetice i dopravě. Uhlí – tehdy hlavní zdroj energie – bylo uložené pod širým nebem u elektráren, před koncem roku promoklo a po ochlazení zmrzlo v nerozbitný blok.

Podobně na tom bylo také uhlí zmrzlé přímo ve vagonech. Na železnici navíc zamrzly výhybky, praskaly koleje a potíže měly i samotné povrchové hnědouhelné doly. Mráz v nich zastavil těžební stroje a opakovaně trhal pásové dopravníky.

Uhlí zamrzlo u elektráren i v dolech
Zdroj: Archiv ČT

„Rozehřívali jsme led, když jsme rozehřáli jednu pásovku, došli jsme dozadu a ta první nám zase zmrzla,“ popsal potíže v dobovém dokumentu předák údržby severočeského dolu Maxim Gorkij Karel Walter.

Zásoby uhlí v uhelných elektrárnách byly malé a rychle se tenčily. Kvůli kritické energetické situaci vláda rozhodla o razantních úsporných opatřeních. Energeticky náročné provozy jako hutě přešly na omezený provoz, v podnicích se začínalo pracovat v osm ráno místo v šest, aby se ušetřilo za svícení, zaváděly se noční směny.

Vypínalo se osvětlení i televize

Šetřilo se i občasným vypínáním proudu, někde se snížila intenzita veřejného osvětlení, zavřela divadla nebo muzea. Například v Západoslovenském kraji se na dlouhé hodiny vypínala celá města. Problémy ale nebyly jen s dodávkou elektřiny, uhlí totiž zamrzlo i v teplárnách a řadu dálkově vytápěných sídlišť tak postihly výpadky topení.

Když se ukázalo, jak moc je energetická krize závažná, sáhla vláda také k vyhlášení mimořádných prázdnin pro školáky. Nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden. Daní za to ale bylo zrušení jarních prázdnin.

Omezení postihlo dokonce i televizi. Ze dvou programů vysílal jen jeden, nejdřív až od sedmi večer a později od půl deváté. Důvod přitom byl spíš na straně diváků než u studií a vysílačů, spotřeba všech přijímačů se totiž tehdy rovnala výkonu jedné menší elektrárny.

Sníh a mráz komplikoval i provoz na železnici
Zdroj: Archiv ČT

Potíže se nevyhnuly ani silniční dopravě, kterou komplikovaly nejen přívaly sněhu. Automobily, které ještě na Silvestra stály v kalužích, měly náhle kola pohřbená v ledu. Rychlý pokles teploty o 25 a 30 stupňů často odnesly akumulátory, takže je nešlo nastartovat, ve vznětových vozech zamrzla nafta.

Během ledna se i díky zlepšení počasí podařilo kalamitu překonat, a to i za použití netradičních prostředků. Kry na Labi například rozrážel říční ledoborec Anhalt zapůjčený z východního Německa, pro zásobování důležité elektrárny ve Chvaleticích na východě Čech uhlím zase fungoval v nepřetržitém provozu řetěz zhruba stovky nákladních automobilů s přívěsy, které jen o pár týdnů dříve skončily s převážením řepy do východočeských cukrovarů.

Ochlazení století

Odborníci prudkou změnu počasí, spojenou s poklesem teplot během několika hodin až o 30 stupňů Celsia, označují za nejdramatičtější ochlazení, které ve 20. století střední Evropu postihlo. Podobná, ovšem už ne tak extrémní situace nastala o šest let později.

Tehdy opět přišel od severu arktický vzduch, ochlazení ovšem bylo pomalejší. Na druhou stranu ovšem během zhruba týdenních mrazů klesly teploty vzduchu na 20 až 30 stupňů pod nulou. Kdyby přišel podobný mráz dnes, věděli by to meteorologové dopředu a lidé i firmy by se na něj mohli připravit. 

Letošní Silvestr i Nový rok ale bude z hlediska počasí klidný. Přes den bude kolem pěti stupňů Celsia a nad nulou se udrží i v noci. Sněžit bude většinou jen na horách na severu a severovýchodě. Naopak na Šumavě a v Krušných horách bude kvůli teplejšímu vzduchu většinou pršet, sníh lze čekat jen v polohách nad 1000 metrů nad mořem. Ochladí se až v polovině příštího týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hygienici našli všechny kontakty muže s podezřením na ebolu

Pacient přijatý v pátek do pražské Fakultní nemocnice Bulovka s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu je ve stabilizovaném stavu. Je to Američan, který se pohyboval v oblasti Konga. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény. Výsledky testů, které určí typ nákazy, měly být k dispozici v sobotu odpoledne, zatím se na ně ale stále čeká. Vzorky nemocnice poslala do berlínského Institutu Roberta Kocha.
08:56AktualizovánoPrávě teď

Madlen a Matěj s poruchou krvetvorby mají šanci na uzdravení

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.
před 1 hhodinou

O předvolební kampani či bezpečnostních otázkách debatovali hosté Politického spektra

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.
před 3 hhodinami

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
09:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

O budoucnosti fotbalu na vesnicích a malých městech debatovali hosté Zkraje

Fotbal je nejrozšířenějším českým sportem, počet klubů se ale snižuje – za posledních osm let jich zmizelo 437, šlo především o venkovské oddíly. Jak se fenomén tohoto sportu na amatérské úrovni odráží v životě lidí právě na venkově? Jakou budoucnost mají kluby z vesnic a malých měst? K debatě v pořadu Zkraje přijali pozvání sekretář a trenér mládeže SK Jesenec-Dzbel Vladislav Matějka, bývalý reprezentant Roman Hubník, starostka Drnovic Zuzana Hermanová (ODS), člen rady Národní sportovní agentury František Horák, sociální geograf Ondřej Slach a režisér a herec Jakub Kohák. Diskuzi moderovali Klára Radilová a Martin Laštůvka.
před 7 hhodinami

Praha 4 vyzývá ke změně názvu stanice metra D. Historik snaze nerozumí

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
13:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Tichý zabiják.“ Vysoký tlak nebolí, může ale způsobit vážné problémy

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
před 13 hhodinami

Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.
před 14 hhodinami
Načítání...