Rusko se mělo přijet omluvit za srpen 1968. Místo toho i naši ústavní činitelé mlčí, láteřil Zaorálek

Bývalý ministr zahraničí a šéf sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) ostře zkritizoval cestu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) do Ruska. Třetí nejvyšší ústavní činitel země měl podle něj otevřít téma okupace Československa v roce 1968, ne dělat „přívěšek“ výborům. Varoval, že Rusko přepisuje historii, když 50 let staré události líčí jako nutný zásah proti kontrarevoluci, a čeští ústavní činitelé se proti tomu bojí ozvat.

Video Otázky Václava Moravce
video

Lubomír Zaorálek a Jiří Kobza v pořadu Události, komentáře

Zaorálek coby předseda sněmovního zahraničního výboru nebyl o Vondráčkově cestě informován. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Vondráček vahou své funkce zvyšoval úroveň delegace zdravotnického výboru, jejímž cílem bylo domoci se lepší kvality zdravotní péče o české občany v Rusku.

„Není možné, aby předseda sněmovny jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů země fungoval jako přívěšek výboru,“ zkritizoval Zaorálek formát cesty jako nevyhovující. Problémy se zdravotní péčí pro Čechy v Rusku měla podle něj řešit česká ambasáda v Moskvě, ministerstvo zahraničí či ministerstvo zdravotnictví. Šéf sněmovny má mít pro zahraniční cesty svou vlastní agendu, dodal.

Podrobnosti o cestě nejsou známé, čeští novináři nebyli přizváni. Prokremelský Sputnik informoval, že Vondráček na přednášce prohlásil, že hlavním cílem české diplomacie je odpor vůči sankcím proti Rusku za okupaci Krymu. Krom toho se ví, že se setkal s politiky na sankčním seznamu Evropské unie a Spojených států. Sankční seznam byl jednou z reakcí Západu na Ruskou okupaci Krymu a válku na východní Ukrajině.

Zaorálek se s dalším členem zahraničního výboru za SPD Jiřím Kobzou shodl, že Vondráčkovu cestu do Ruska by na svůj program měla zařadit sněmovna. Po tomtéž volají Piráti i další opoziční strany.

Zaorálek: Mělo se hovořit o srpnu 68

Podle Zaorálka měla být agenda cesty úplně jiná. „Když jsem byl jako předseda zahraničního výboru české sněmovny poprvé v Moskvě, také po zamrzlých letech, kdy tam nikdo nebyl, seděl jsem celou noc až do rána s Dmitrijem Rogozinem, tedy velice kontroverzní postavou,“ zavzpomínal exministr zahraničí na setkání se současným šéfem ruské kosmické agentury Roskosmos.

„Druhý den, když byl oběd, se Dmitrij Rogozin veřejně před všemi včetně novinářů omluvil České republice za invazi v srnu roku 1968 a řekl, že po noci, co jsme spolu strávili, pochopil, že Rusko vrhlo Českou republiku o desetiletí zpátky,“ popsal výsledek dlouhé noci.

Sociální demokrat přiznal, že se nyní stydí, když čte články ve světových médiích, které se všímají postoje českých politiků, kteří se k invazi jasně nepostavili. „Četl jsem články, a není to jenom The Guardian, že Česká republika je zbabělá, protože nedokáže v době, kdy je 50. výročí invaze do jejich země, jasně říci, co to bylo. Kritizují fakt, že nevystoupil prezident, že vrcholní ústavní představitelé země neměli odvahu, byli podělaní a nedokázali říct jasně, co si dnes myslíme o srpnu 1968,“ rozohnil se.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl nepronést projev k 50. výročí srpna 1968, protože je postačující, že za počínající normalizace prohlásil, že nesouhlasí s okupací, za což byl vyhozen z práce, vysvětlil jeho mluvčí. Premiér Babiš před budovou Českého rozhlasu řekl, že svoboda v zemi není ohrožena. Vondráček v projevu invazi odsoudil a zdůraznil její pohnuté důsledky. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) zkritizoval útoky na veřejnoprávní média.

Zaorálek: Rusko přepisuje historii

Podle Zaorálka není nerazantní odsouzení invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa platonický problém. „Když byl naposledy prezident Miloš Zeman v Rusku, tak se stalo, že nějaká privátní televize vysílala, že v srpnu 1968 musely přijet tanky, protože hrozila kontrarevoluce,“ připomněl.

„Tehdy se proti tomu prezident Zeman ohradil. Ruský prezident Vladimir Putin mu řekl, že to byla jenom nějaká privátní televize, že to byl úlet,“ řekl Zaorálek. „Co se změnilo od té doby? Víme, že to úlet nebyl,“ tvrdí.

„Akademické kruhy v Rusku píší texty, ve kterých se říká, že to bylo nutné, protože už od února 1948 působila v Československu americká diverze takovým způsobem, že bylo nutné zasáhnout vojensky. Dochází k přehodnocování historie na ruské straně,“ popsal způsob, jakým se v Rusku o událostech přemýšlí.

Ozvat se proti takové interpretaci je podle Zaorálka věcí cti a sebeúcty. „Já jsem 68. zažil. Proti tomuto se musím ozvat. Ale byl bych raději, kdyby to v tomto případě bylo Rusko, které přijede do Česka a omluví se nám,“ představoval by si Zaorálek.

Že se měl Vondráček na své cestě do Ruska soustředit na invazi v roce 1968, souhlasí i Jiří Kobza. Se Zaorálkem se rovněž shodl, že předseda sněmovny měl apelovat na Rusko, aby otevřelo českým badatelům archivy, aby mohli zjistit pravdu o smrti Jana Masaryka. Kreml to odmítá, Polsku přitom archivy otevřel.

Stáhněte si Otázky Václava Moravce (1. část) z 21. 10. 2018 jako MP3 83.28 MB
Stáhněte si Otázky Václava Moravce (2. část) z 21. 10. 2018 jako MP3 80.37 MB