Dostal vyznamenání od královny, teď míří do politiky. Petr Torák chce změnit situaci českých Romů

Nahrávám video
Petr Torák: Chci využít své zkušenosti v politice
Zdroj: ČT24

Nositel Řádu britského impéria, někdejší policista ve Spojeném království a dnes mimo jiné člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Petr Torák opustil policejní řady, aby mohl vstoupit do politiky. Věnovat se chce hlavně situaci minorit v Británii i v Česku, kde nyní mapuje situaci mladých Romů. „Radím rodičům, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu,“ říká Petr Torák, který byl hostem v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Přijel jste do Česka, abyste se podíval, jak žijí Romové. Jak žijí?

Jezdil jsem po různých lokalitách a městech v České republice. Žijí tak, jak jim situace dovoluje. Většina lidí se snaží žít úplně normálním způsobem života, to je chodit do práce a posílat své děti do školy. Ne vždycky je to samozřejmě  možné a ne vždycky to mají jednoduché. Můj hlavní zájem během tohoto takzvaného turné po České republice bylo zjišťování, v jaké situaci je mládež a děti z chudých rodin.

Jak se situace změnila za devatenáct let, které uplynuly od doby, kdy jste odešel do Velké Británie?

Neřekl bych, že se změnila nějak moc. Samozřejmě, co vnímám jako velkou změnu, je počet studentů na středních a vysokých školách z řad Romů, kteří jsou úspěšní a kteří mají našlápnuto velice dobře. Právě tento týden spolupracuji s Romeou, kde se školí čtyřicet středoškoláků a vysokoškoláků, kteří budou další generací úspěšných Romů.

V Británii nemusí Romové řešit, že jsou jiní

Jaký je rozdíl mezi tím, jak žijí Romové v Česku a jak žijí v Británii?

Hlavní rozdíl bych viděl v tom, že v Británii, se – ať Romové nebo další menšiny – mohou plně soustředit na studium ve škole, hledání práce nebo práci a vůbec nemusí řešit to, že jsou jiní. Ať už jde o etnicitu, sexualitu nebo postižení. Prostě mohou fungovat jako každý jiný, aniž by tady toto řešili a bylo jim každý den připomínáno, ať v médiích nebo v pracovním kolektivu, že jsou Romy nebo že jsou někým jiným.

Je tohle ta věc, která mladým Romům nebo obecně lidem ve vyloučených lokalitách schází k tomu, aby v Česku uspěli víc, než se jim to daří doteď?

Určitě je to jednou z těch věcí. Pokud člověk nemusí řešit, že na něj lidé z okolí pohlížejí jako na občana druhé třídy, tak má více prostoru a příležitostí řešit to ostatní: existenční zajištění, hledání práce nebo školy, studium a celkově se cítit jako plnohodnotný občan.

Co jim radíte vy, který jste se stal modelem nejen pro Romy, ale i pro mnohé jiné obyvatele České republiky?

Pokud se ptáte, co radím Romům, tak jim radím, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu. A snažím se motivovat nejen žáky, ale i rodiče ke vzdělávání se nejenom ve školách, ale i ke vzdělávání se po škole. To děláme i ve Velké Británii, kde pracujeme s dospělými lidmi a učíme je anglicky, snažíme se je získat do různých rekvalifikačních kurzů. O totéž se snažím v České republice.

Jak na ně působí váš příběh člověka, kterého vyznamenala britská královna?

Má určitě velký vliv. Řád s sebou samozřejmě nese velkou úctu, spousta lidí ho uznává a spousta lidí mě vidí jako autoritu, což je jenom užitečné v tom, co se snažím dokázat, tedy přimět lidi k tomu, aby viděli, že to funguje. Ve Velké Británii integrace a celkově způsob normálního života opravdu funguje.

Jak je těžké být autoritou nebo modelem pro spoustu lidí?

Musím říct, že mně to nijak obzvlášť těžké nepřijde. Myslím si, že díky řádu i díky mé bývalé zkušenosti policisty to je pro mě už přirozená vlastnost a daří se to. Když lidé vidí, že to dělám nezištně a s dobrými úmysly, tak je to vlastně úplně jednoduché.

Cíl je stát se politikem

Před půl rokem jste odešel z policie. Proč? A jak těžké to bylo? Bylo to vaše vysněné zaměstnání?

Bylo a rozhodnutí odejít z policie jsem nebral na lehkou váhu, zvažoval jsem ho delší dobu. Dostal jsem se do momentu, kdy jsem se rozhodl odejít, protože to byla v dané chvíli ta nejlepší věc. Ne pro mě osobně, protože já bych mohl dál pracovat s policií, mohl jsem mít dobrý plat a spokojený život, ale o tom to není. Chtěl jsem vystoupit ze své komfortní zóny a dosáhnout svých nových cílů a předsevzetí, ale zároveň využít své zkušenosti a postavení ve společnosti k tomu, abych zlepšil situaci minorit v celoevropském měřítku.

Jaké jsou ty cíle a předsevzetí?

Můj sen a cíl je stát se jednou politikem. Politika mě vždycky bavila a jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl odejít z policie, je začít být politicky aktivní.

Vy už jste mluvil o lokální politice ve Velké Británii. Láká vás i ta česká?

Ano, to je otázka, kterou stále řešíme, jestli budeme stále ve Velké Británii, anebo jestli se vrátím do České republiky. Do té doby, než se vrátím do České republiky, tak mám v plánu kandidovat příští rok v komunálních volbách, ale ve chvíli, kdy se rozhodneme se vrátit do České republiky, tak se začnu okamžitě politicky angažovat.

Vy jste říkal, „než se vrátím“, takže to není otázka, jestli se vrátíte, ale kdy?

Ano přesně tak. Je to, kdy se vrátíme.

Je tu nějaká strana, která by vám byla blízká? Určitě sledujete českou politiku.

Stále to sleduji, stále jsem v kontaktu s různými lidmi z různých politických stran, ale v současné době bych se neodvážil říct, kterou politickou stranu bych zvolil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoTajemný investor a slabí hráči. Reportéři ČT šli po stopách sázkařské mafie

Tuzemský fotbal před měsícem zažil dosud největší razii proti nelegálním sázkám a ovlivňování zápasů. Obvinění si vyslechly více než tři desítky lidí – mezi nimi hráči, funkcionáři i organizátoři. Reportéři ČT teď zmapovali případ klubu Chlumec nad Cidlinou, do kterého předloni vstoupil podezřelý zahraniční investor. Následovaly podivné hotovostní platby, příliv slabých hráčů a „cinknutý“ zápas. Podle expertů případ nese znaky infiltrace sázkařskou skupinou, zjistila reportérka Adéla Paclíková. Spolupráce s údajným zahraničním investorem skončila ani ne po měsíci a klub vše nahlásil fotbalové asociaci.
před 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond prověřuje možný střet zájmů u dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Tvrdí zároveň, že obavy opozice z možného zásahu Evropské komise do jeho řešení jsou neopodstatněné. Zdůvodnil to tím, že stanovisko Komise není právně závazné. Fond po holdingu neplánuje zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem.
před 2 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 2 hhodinami

VideoStát mění způsob poskytování právní pomoci cizincům. Hrozí, že to vyjde dráž

Stát zaplatí víc peněz za právní pomoc pro cizince, upozorňuje zástupce ombudsmana i některé neziskové organizace. Ministerstvo vnitra nově vypsalo zakázku pro advokátní kanceláře, dosud přitom službu zčásti dotovalo i právě neziskovým organizacím, které mohly čerpat také evropské peníze.
před 3 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 4 hhodinami

VideoMinisterstvo chce vyšší odměny pro lidi, kteří chodí na preventivní prohlídky

Až tisíce korun a rovnou na účet. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby takové odměny lidé nejpozději od ledna 2028 dostávali za to, že chodí na preventivní prohlídky. Na vyšetření k praktickému lékaři jednou za dva roky v současnosti dochází zhruba polovina Čechů, podle odborníků by měl být vyšší i zájem o screeningové programy, které dokáží včas zachytit rakovinu. Správní rada VZP ale upozorňuje na finanční dopady takového kroku. Podle opozice zase odměny za prevenci samy o sobě stačit nebudou.
před 12 hhodinami

VideoNenávist na sítích vůči veřejně aktivním ženám zkoumal Fenomén doby

Uživatelé sociálních sítích dokáží být vulgární a nenávistní, přičemž často své hrubé projevy či výhrůžky míří na ženy aktivní ve veřejném životě, jako jsou političky nebo novinářky. Těm nezbývá než se proti nim psychicky obrnit. Slovní útoky se ale někdy promítají i do skutečného života, kdy ženy pokřikům musí čelit třeba i ve veřejné dopravě. Co k tomu takzvané hejtry vede? S nimi i s oběťmi nenávistných komentářů natáčeli tvůrci pořadu ČT Fenomén doby.
před 12 hhodinami

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...