Dostal vyznamenání od královny, teď míří do politiky. Petr Torák chce změnit situaci českých Romů

Nahrávám video

Nositel Řádu britského impéria, někdejší policista ve Spojeném království a dnes mimo jiné člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Petr Torák opustil policejní řady, aby mohl vstoupit do politiky. Věnovat se chce hlavně situaci minorit v Británii i v Česku, kde nyní mapuje situaci mladých Romů. „Radím rodičům, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu,“ říká Petr Torák, který byl hostem v pořadu Události, komentáře. Otázky kladl Michal Kubal.

Přijel jste do Česka, abyste se podíval, jak žijí Romové. Jak žijí?

Jezdil jsem po různých lokalitách a městech v České republice. Žijí tak, jak jim situace dovoluje. Většina lidí se snaží žít úplně normálním způsobem života, to je chodit do práce a posílat své děti do školy. Ne vždycky je to samozřejmě  možné a ne vždycky to mají jednoduché. Můj hlavní zájem během tohoto takzvaného turné po České republice bylo zjišťování, v jaké situaci je mládež a děti z chudých rodin.

Jak se situace změnila za devatenáct let, které uplynuly od doby, kdy jste odešel do Velké Británie?

Neřekl bych, že se změnila nějak moc. Samozřejmě, co vnímám jako velkou změnu, je počet studentů na středních a vysokých školách z řad Romů, kteří jsou úspěšní a kteří mají našlápnuto velice dobře. Právě tento týden spolupracuji s Romeou, kde se školí čtyřicet středoškoláků a vysokoškoláků, kteří budou další generací úspěšných Romů.

V Británii nemusí Romové řešit, že jsou jiní

Jaký je rozdíl mezi tím, jak žijí Romové v Česku a jak žijí v Británii?

Hlavní rozdíl bych viděl v tom, že v Británii, se – ať Romové nebo další menšiny – mohou plně soustředit na studium ve škole, hledání práce nebo práci a vůbec nemusí řešit to, že jsou jiní. Ať už jde o etnicitu, sexualitu nebo postižení. Prostě mohou fungovat jako každý jiný, aniž by tady toto řešili a bylo jim každý den připomínáno, ať v médiích nebo v pracovním kolektivu, že jsou Romy nebo že jsou někým jiným.

Je tohle ta věc, která mladým Romům nebo obecně lidem ve vyloučených lokalitách schází k tomu, aby v Česku uspěli víc, než se jim to daří doteď?

Určitě je to jednou z těch věcí. Pokud člověk nemusí řešit, že na něj lidé z okolí pohlížejí jako na občana druhé třídy, tak má více prostoru a příležitostí řešit to ostatní: existenční zajištění, hledání práce nebo školy, studium a celkově se cítit jako plnohodnotný občan.

Co jim radíte vy, který jste se stal modelem nejen pro Romy, ale i pro mnohé jiné obyvatele České republiky?

Pokud se ptáte, co radím Romům, tak jim radím, aby plně podporovali své děti, co se týče studia, protože vzdělání je klíč k úspěchu. A snažím se motivovat nejen žáky, ale i rodiče ke vzdělávání se nejenom ve školách, ale i ke vzdělávání se po škole. To děláme i ve Velké Británii, kde pracujeme s dospělými lidmi a učíme je anglicky, snažíme se je získat do různých rekvalifikačních kurzů. O totéž se snažím v České republice.

Jak na ně působí váš příběh člověka, kterého vyznamenala britská královna?

Má určitě velký vliv. Řád s sebou samozřejmě nese velkou úctu, spousta lidí ho uznává a spousta lidí mě vidí jako autoritu, což je jenom užitečné v tom, co se snažím dokázat, tedy přimět lidi k tomu, aby viděli, že to funguje. Ve Velké Británii integrace a celkově způsob normálního života opravdu funguje.

Jak je těžké být autoritou nebo modelem pro spoustu lidí?

Musím říct, že mně to nijak obzvlášť těžké nepřijde. Myslím si, že díky řádu i díky mé bývalé zkušenosti policisty to je pro mě už přirozená vlastnost a daří se to. Když lidé vidí, že to dělám nezištně a s dobrými úmysly, tak je to vlastně úplně jednoduché.

Cíl je stát se politikem

Před půl rokem jste odešel z policie. Proč? A jak těžké to bylo? Bylo to vaše vysněné zaměstnání?

Bylo a rozhodnutí odejít z policie jsem nebral na lehkou váhu, zvažoval jsem ho delší dobu. Dostal jsem se do momentu, kdy jsem se rozhodl odejít, protože to byla v dané chvíli ta nejlepší věc. Ne pro mě osobně, protože já bych mohl dál pracovat s policií, mohl jsem mít dobrý plat a spokojený život, ale o tom to není. Chtěl jsem vystoupit ze své komfortní zóny a dosáhnout svých nových cílů a předsevzetí, ale zároveň využít své zkušenosti a postavení ve společnosti k tomu, abych zlepšil situaci minorit v celoevropském měřítku.

Jaké jsou ty cíle a předsevzetí?

Můj sen a cíl je stát se jednou politikem. Politika mě vždycky bavila a jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl odejít z policie, je začít být politicky aktivní.

Vy už jste mluvil o lokální politice ve Velké Británii. Láká vás i ta česká?

Ano, to je otázka, kterou stále řešíme, jestli budeme stále ve Velké Británii, anebo jestli se vrátím do České republiky. Do té doby, než se vrátím do České republiky, tak mám v plánu kandidovat příští rok v komunálních volbách, ale ve chvíli, kdy se rozhodneme se vrátit do České republiky, tak se začnu okamžitě politicky angažovat.

Vy jste říkal, „než se vrátím“, takže to není otázka, jestli se vrátíte, ale kdy?

Ano přesně tak. Je to, kdy se vrátíme.

Je tu nějaká strana, která by vám byla blízká? Určitě sledujete českou politiku.

Stále to sleduji, stále jsem v kontaktu s různými lidmi z různých politických stran, ale v současné době bych se neodvážil říct, kterou politickou stranu bych zvolil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 16 mminutami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 5 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 6 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 17 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 18 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.