V Ústí se zavírají ubytovny, město se obává náhlé vlny až 230 bezdomovců

Nahrávám video
168 hodin: Bez ubytovny
Zdroj: ČT24

Desítky lidí včetně seniorů a dětí obývajících dvě ubytovny v Ústí nad Labem se za tři týdny ocitnou bez střechy nad hlavou. Firma, která ubytovny provozuje, oznámila konec. Nájemníky jsou většinou romské rodiny, pro které byly ubytovny poslední štací, kde sehnali bydlení. Ústecká primátorka Věra Nechybová (zvolena za ANO, nyní za UFO) věc nehodlá řešit. Kde od prázdnin složí hlavu na 230 lidí, z čehož může být až polovina dětí, není jasné. Situaci mapoval pořad 168 hodin.

Mezi nájemníky ubytovny v Klíšské ulici panuje nervozita. Někteří přemýšlejí, že se v červenci přesunou do blízkého bunkru, jiní že si pořídí stan, aby měli aspoň něco nad hlavou. Zhruba stovka nájemníků ubytovny v Klíšské ulici má už jen tři týdny na to, aby si našli nové bydlení.

Osmatřicetiletý Josef Duna a padesátiletá Naděžda Kaličková žijí v malém jednopokojovém bytě dva roky. Platí 11 tisíc měsíčně včetně energií, tedy asi třikrát víc, než je v Ústí obvyklé. Na nájem pobírají příspěvek od státu, jinde bydlení nesehnali. Byli tady spokojeni, než se dozvěděli o nutnosti vystěhovat se do konce června. „Pokud nebude možnost a nebudu mít, kde bydlet, zůstanu na ulici. Dcerku budu muset dát ke svojí mamince na tu chvíli,“ říká Josef Duna.

Také dvaačtyřicetiletá Drahoslava Miková žije na ubytovně s rodinou několik let. Obvolala prý už spoustu inzerátů, ale bez úspěchu. „Máme děti, nevíme, co bude dál. Kam s dětmi? Všude chtějí kauci, a když bez kauce, tak se ptají: ,Jste Rom?‘ Na rovinu řeknete, že ano, položí vám telefon, ani se nebaví,“ popisuje trable s bydlením.

Nervozní jsou i obyvatelé druhé ubytovny Modrá v městské části Střekov. Tady žije odhadem 130 nájemníků včetně dětí a seniorů, také oni mají lhůtu na vystěhování do konce června.

Dlouhodobá informace, která nepřišla

Vlastníkem objektů je společnost CPI, od které si je pronajímala místní podnikatelka Lea Anderlová. Co ji vedlo k uzavření ubytoven, není známo, s médii totiž nekomunikuje. Nájemníkům prý po svém druhovi vzkázala, že jim nájemní smlouvy neprodlouží, ke konci června vypne elektřinu i vodu a ubytovny zavře.

Vedení městských částí tím ovšem dostala do prekérní situace, protože nemají ubytovací kapacitu, kam můžou obyvatele umístit. A magistrát krizovou situaci odmítá řešit. „My víme, že nájemníci o tom, že jim nebude prodloužen nájemní vztah, dostali informaci v lednu letošního roku, čili se nejedná o krizovou nenadálou situaci, ale je to dlouhodobá informace, kterou mohli tito obyvatelé řešit,“ tvrdí primátorka Nechybová.

Věra Nechybová
Zdroj: ČT

Ovšem tato dlouhodobá informace nemusela být podána vůbec zřetelně. „Jestli to spojuje s tím, že smlouvy se uzavírají na dobu určitou, tak to je naprosto běžná věc na ubytovnách a nenapadne vás v lednu, že když máte smlouvu do června, že by se neprodloužila,“ přibližuje charakter informace koordinátorka sociálních služeb organizace Člověk v tísni Radka Kunešová.

Nájemníci ubytoven tvrdí totéž, a sice že je při podpisu smlouvy v lednu o červnové povinnosti vystěhovat se nikdo neinformoval. Obyvatelé ubytovny v Klíšské ulici tvrdí, že se o stěhování dozvěděli na konci května. Slova primátorky popírají. I organizace Člověk v tísni, která s lidmi z ubytoven dlouhodobě pracuje, se o uzavření dozvěděla až před dvěma týdny.

Město dává od potenciálních 230 bezdomovců ruce pryč

Primátorka Nechybová podle svých slov nabízí obyvatelům těchto ubytoven kontakt a seznamy na ubytovny nebo na místa, kde by mohli žádat o náhradní bydlení. Obyvatelé ale tuší, že nemají příliš šancí bydlení získat. A starostka Střekova Eva Outlá (PRO!Ústí) jim dává za pravdu. „V komerčních nájmech, si myslím, jsou úplně bez šance, protože vlastník většinou chce kauci, což oni nedají dohromady. Víte, že tady je velké stigma vůči romské populaci, takže nevím, jestli možnost s kaucí by ten problém zcela ideálně vyřešila,“ přibližuje.

Situace je o to komplikovanější, že ústecký magistrát v březnu vyhlásil takzvané opatření obecné povahy. V určitých částech města odmítá novým nájemníkům platit dávku v hmotné nouzi, takzvaný doplatek na bydlení. Podle Nechybové má opatření vést k tomu, že se „nebudou kumulovat nepřizpůsobiví na těch místech, kde se kumulují“.

Tím pádem se dvěma stovkám nájemníků z ubytoven v Modré a Klíšské ještě více zúžily možnosti, kde ubytování hledat. „My opakovaně říkáme: Toto není naše práce, to není naše povinnost, oni jsou zodpovědní za to, jak žijí a kde žijí,“ říká Nechybová.

Podle Radky Kunešové je to ale krátkozraký přístup. „Je v zájmu všech v Ústí, aby tady nedocházelo k nějakým vyhroceným situacím, aby nedošlo k tomu, že 1. 7. tady bude 200 lidí stát a nebudou mít kam složit hlavu,“ tvrdí koordinátorka z Člověka v tísni. „Vůbec si nedovedu představit ty rodiny s dětmi, že by byly na ulici. Prostě si to nedovedu představit,“ dodává místostarosta městského obvodu Ústi nad Labem Karel Karika (PRO!Ústí).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...