Vlakové zpoždění, kterému se nejde vyhnout. O víkendu začne letní čas

Už o víkendu začne platit letní čas. V Bruselu sice začala vážná debata o tom, že by tomu tak v budoucnu nemuselo být, ale zatím je. V noci na poslední březnovou neděli se tedy opět v celé Evropské unii „ztratí“ hodina. Ten, kdo jde v neděli ráno do práce nebo odjíždí vlakem, neměl by na změnu zapomenout, jinak bude na směně či na nádraží pozdě. Se zpožděním také pojedou noční vlaky, zatímco dopravní podniky „ušetří“ několik nočních spojů.

Začátek letního času by mohl být letos – alespoň do jisté míry – překvapivý. Dochází k němu totiž poslední březnovou neděli, a protože letos končí březen sobotou, nastane tentokrát poměrně brzy – již 25. března. Letní čas začne ve 2:00 středoevropského času. Ručičky hodin se posunou o hodinu vpřed, bude tedy 3:00 středoevropského letního času. Letní čas pak bude platit do poslední říjnové neděle.

Jarní změna času je z hlediska okamžitého ranního dopadu ta „nebezpečnější“. Kdo zapomene a vyrazí na vlak odjíždějící v osm ráno, na nádraží zjistí, že je již hodinu pryč. Nepříjemné to může být také pro cestující z nočních vlaků, kteří spěchají. Noční spoje budou mít až hodinu zpoždění, ačkoli dopravci slibují, že se pokusí dopad zmírnit.

„České dráhy se budou snažit vzniklé zpoždění snížit například zkrácením pobytu vlaků ve stanicích. Cestující, kteří pojedou vlakem po změně času, by ale měli počítat s tím, že i tak budou mít noční vlaky zpoždění řádově desítky minut,“ uvedl mluvčí Českých drah Petr Pošta.

Lůžkový vůz
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

Drahám se zpozdí šest nočních vlaků včetně přímých vozů, které si vzájemně vyměňují, zpoždění bude mít také lůžkový vůz z Prahy do Curychu a čekání na přímý vůz v opačném směru zdrží ranní expres Linec–Praha.

Zatímco tradičně se změna času týkala pouze dálkových vlaků, tentokrát má mírný dopad i na regionální dopravu. Praha a Středočeský kraj od prosince zavedly v noci na neděli noční „rozjezd“ osobních vlaků z hlavního nádraží do většiny směrů. Vlaky odjíždějí ve 2:30, což je čas, který v noci na neděli vůbec nebude. Vlaky nicméně pojedou, a to ještě podle středoevropského času, tedy až ve 3:30 SELČ.

Hodinové zpoždění navíc budou mít i návozové spoje, jejichž prostřednictvím se na pražské hlavní nádraží dostávají vozidla použitá pak pro zmíněný „rozjezd“.

České dráhy nejsou v Česku jediným železničním dopravcem, který vypravuje noční vlaky. I Regiojet a Leo Express posílají přes noc své spoje z Prahy do Košic (a zpět) a také ty se zpozdí. Oba dopravci provozují také dálkové autobusy, cestující musí počítat se zpožděním také v nich stejně jako v nočních autobusových spojích dalších dopravců. „V případě nejasností se prosím řiďte časem odjezdu na jízdence, který je již opravený,“ vzkázal cestujícím Regiojet.

Ve městech, kde jezdí v noci městská hromadná doprava, se většinou začátek letního času výrazně neprojeví. U linek, které jezdí v pravidelných intervalech 20, 30 nebo 60 minut, zkrátka odpadne několik spojů během „zmizelé“ hodiny.

Noční linky, které nemají pravidelné intervaly a jejich spoje jedou mezi druhou a třetí hodinou, potom většinou budou mít zpoždění. Existuje několik výjimek, například na jihomoravské regionální lince 403 bude spoj v půl třetí z Ostopovic zcela zrušen. V pražské integrované dopravě budou mít zvláštní jízdní řády pro noc na neděli linky 903, 951, 952, 955, 956, 958 a 960.

Změny času na evropském stole

Posun času není ovšem jen „technická“ záležitost, která začíná zrušením jednoho nočního spoje a končí pozdním příchodem na nedělní ranní směnu. V současnosti jde již o vážné politikum.

Odpůrci každoročních dvojích posunů prosadili v únoru v Evropském parlamentu usnesení, podle kterého by se Evropská komise měla začít zabývat jejich možným zrušením.

Odpůrci změn času hovoří například o vlivu změn na lidské zdraví. Například výzkum na Coloradské univerzitě upozornil v minulosti na nárůst infarktů o 25 procent po začátku letního času, zatímco po skončení letního času podobným způsobem počet případů klesá, byť jeho autoři zdůraznili, že může jít o náhodu a s jistotou nelze příčinu určit.

Při únorové debatě v Evropském parlamentu padly i další argumenty – údajný vliv změn času na dopravní nehodovost. V závěrečném dokumentu pak poslanci konstatují, že „jednotlivé studie se neshodly na jednoznačném závěru, ale naznačují negativní vliv na lidské zdraví“.

Stanovisko europoslanců ale zdaleka nebylo jednoznačné, ozvaly se i hlasy, podle kterých není letní čas tak špatný, poukazují zejména na to, že díky posunům je možné co nejlépe využít přirozené denní světlo.

Ačkoli je jarní zavádění a podzimní opouštění letního času v Evropě sjednocené a cesta přes Evropskou komisi by měla zabránit tomu, že bude v každé zemi jiný čas, Polsko se již loni rozhodlo vydat právě touto cestou. Zatím ještě přechází z přirozeného na letní čas spolu se svými sousedy, je ale možné, že se na podzim již nevrátí zpět.

Naproti tomu obavy z „rozladění“ vůči sousedním státům, které by mohlo potkat Poláky, loni na podzim způsobily, že neprošlo zrušení letního času parlamentem v kanadské Albertě. Rozhodující byly argumenty hokejových týmů či leteckých společností, podle kterých by hodinový posun způsobil úbytek fanoušků či cestujících.

Zároveň zůstává otevřená otázka, který čas by měl při eventuálním zrušení střídání zůstat – zda přirozený, kdy se dříve rozednívá a zároveň dříve stmívá, nebo letní, kdy slunce zapadá o hodinu později, ale také o hodinu později vychází (v Česku by se tak v době zimního slunovratu rozednívalo až kolem deváté).

Příkladem může být Rusko, které se v roce 2011 rozhodlo zachovat celý rok letní čas, pak se ale ukázalo, že o hodinu pozdější východ slunce v zimě není příznivý. Od roku 2014 proto největší země světa naopak zachovává po celý rok přirozený čas. 

Poprvé v roce 1915 

Pravděpodobně nejznámějším propagátorem letního času (přesněji času šetřícího denní světlo, tedy daylight saving time – v angličtině zkratka DST) byl v minulosti Brit William Willett. Sám se zavedení časových posunů nedočkal, poprvé k nim došlo bezprostředně po jeho smrti v roce 1915.

Fakticky je posouvání hodinek dílem světových válek, kdy letní čas (a místy také zimní čas, který byl oproti přirozenému času naopak o hodinu zpožděn) povzbuzoval produkci zbrojního průmyslu.

V českých zemích byl letní čas poprvé zaveden rovněž v roce 1915, znovu fungoval mezi lety 1940 a 1949. Jeho zlatá éra začala o třicet let později, od konce 70. let se zavádí každoročně. Zprvu platil pouze šest měsíců, současný stav se změnami o posledních víkendech v březnu a říjnu funguje od roku 1996.