Rusko je podle kalendáře pozadu o 13 dnů. Přestupné roky stále počítá jako staří Římané

Pro začátek jedna kvízová otázka: co je starší – přestupné roky v kalendáři, nebo Ježíš Kristus, od jehož narození se kalendář datuje? Pokud tipujete mesiáše, tipujete špatně. Přestupné roky totiž zavedl už Julius Caesar v roce 46 před naším letopočtem. Odtud také název Juliánský kalendář, který se používal po celá staletí. Jenže byl nepřesný: proto zavedl v 16. století papež Řehoř XIII. současná pravidla přestupných let, takzvaný Gregoriánský kalendář.

V průběhu staletí se oba kalendáře od sebe vzdalují: teď se liší už o 13 dnů. Proto se říjnová bolševická revoluce konala ve zbytku Evropy až v listopadu. A proto lidé v pravoslavných zemích slaví Vánoce i příchod nového roku podle našeho kalendáře až teď v lednu.

Jak ale tento rozdíl vznikl? Oba kalendáře jsou solární: jsou tedy odvozeny od pohybu Země kolem Slunce. Dnes už umíme celkem přesně změřit, že takzvaný tropický rok trvá zhruba 365,2422 dne. Takto přesně se ale dříve v kalendáři nepočítalo: proto by se s postupujícím časem začal celkem výrazně odchylovat od dění v přírodě a bylo nutné do něj vkládat přestupné roky, aby se rozdíl vyrovnával. 

Přestupné roky zavedl v roce 46 před naším letopočtem zmiňovaný Julius Caesar: jeho Juliánský kalendář už měl měsíce stejně dlouhé, jako máme dnes, rok začínal 1. ledna a každý čtvrtý rok se do února vkládal jeden den navíc. Rok tedy trval 365,25 dne.

Jenže právě z důvodu této odchylky od tropického roku se i Juliánský kalendář začal po staletích rozcházet se střídáním ročních období. V 16. století už to bylo o deset dnů. Vadilo to třeba v případě nejvýznamnějšího křesťanského stávku Velikonoc, protože už neplatilo, že první úplněk po 21. březnu je prvním jarním úplňkem.

Bula papeže Řehoře XIII.
Zdroj: Wikipedia

Proto v roce 1582 vyslyšel papež Řehoř XIII. doporučení kalendářní komise a vydal bulu, která z kalendáře zmiňovaných deset dní vypustila. Změnil také pravidla přestupných let tak, jak je známe dodnes.

V takzvaném Gregoriánském kalendáři už není přestupný každý čtvrtý rok: pokud je letopočet dělitelný stem a zároveň není dělitelný čtyřmi sty, tak tento rok přestupný není (konkrétně: roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zato rok 2000 ano). Ve 400letém cyklu je tak vždy přestupných nikoliv 100, ale jen 97 let.

Tato změna má za následek, že vychází průměrná délka roku na 365,2425 dne, výrazně více se tak blíží tak zvanému tropickému roku. I současný kalendář je ale trochu nepřesný: za zhruba čtyři tisíce let tak naroste rozdíl o jeden den.

Prostí lidé novinku nechtěli, cítili se ošizení o deset dní života

Vydáním papežovy buly tak v roce 1582 po čtvrtku 4. října rovnou následoval pátek 15. října. Jenže zavedení této novinky bylo poněkud komplikované a provázel ho i odpor části obyvatel: prostí lidé změnu nechápali a cítili se být ošizeni o deset dní života.

Gregoriánský kalendář se tak nejdřív šířil jen v katolických zemích. Mezi prvními ho přijalo Španělsko, Portugalsko, Polsko nebo Itálie. Do zbylých katolických zemí se nový kalendář rozšířil většinou do konce 16. století. Například v Čechách se nový kalendář zavedl v roce 1584.

Ještě větší nechuť budil nový kalendář v protestantských zemích, kde byl papež Řehoř XVIII. často označován za Antikrista, který se snaží křesťany přimět, aby se modlili v nesprávný den. Anglie a Švédsko tak zavedly nový kalendář až v polovině 18. století.

obrázek
Zdroj: ČT24

V křesťanském světě vzbudil nový kalendář největší odpor u pravoslavné církve. Pravoslavné země přešly z juliánského na gregoriánský kalendář teprve počátkem 20. století. Mnohde ho navíc používají jen jako občanský kalendář a církevní rok se stále řídí kalendářem juliánským.

Například v Rusku se reformátor car Petr Veliký rozhodl přiblížit západnímu světu a v roce 1700 zavedl místo dosavadního byzantského kalendář juliánský. Ten už však byl v té době v Evropě sto let zastaralý. Změnu na gregoriánský kalendář tak Rusům až počátkem 20. století nadiktovali bolševici. Jenže ruská pravoslavná církev zůstala ze vzdoru u starého juliánského kalendáře a používá jej dodnes. 

Jiné kultury se řídí pohybem Měsíce po nebeské obloze

Gregoriánský kalendář postupně zdomácněl nejen v západním světě, ale také v Egyptě, Číně, Japonsku, Turecku či Indii. Celý svět také pro zjednodušení převzal gregoriánský kalendář při mezinárodním styku.

Stále se však používá řada odlišných kalendářů vycházejících z národních a náboženských tradic. Ty staré vycházely nejčastěji ze sledování fází Měsíce. Lunární kalendář používají například muslimové, jeho začátek se počítá od roku hidžra, neboli přesídlení proroka Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622. V porovnání se slunečním rokem je ten lunární kratší o 11 až 12 dnů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Židovský kalendář pak zohledňuje pohyb Slunce i Měsíce, je takzvaný lunosolární. V něm se měsíce počítají podle měsíčního cyklu a roky podle cyklu slunečního.

Nejstarším kalendářem vůbec je ten čínský

Hojně se ve světě také užívá kalendář indický a čínský, které rovněž patří mezi lunosolární kalendáře. Právě čínský kalednář je nejstarší v lidské historii, datuje se od roku 2637 či 2636 před naším letopočtem, kdy ho zavedl legendární Žlutý císař (Chuang Ti) jmenováním 12 zvířat jako svých strážců.

Podle legendy stál u zrodu kalendáře Buddha, který svolal všechny živočichy, aby se s ním přišli rozloučit, než opustí Zemi. Dostavilo se jich však jen 12, za odměnu jim Buddha přisoudil vládu v čase v pořadí, v jakém přišli.

Dvanáct zvířat zvěrokruhu, která podle čínské astrologie ovlivňují příslušný rok, jsou tedy Krysa (Myš), Buvol, Tygr, Králík (Zajíc), Drak, Had, Kůň, Koza (Ovce), Opice, Kohout (Krocan), Pes a Prase.

Novoroční oslavy v Pekingu
Zdroj: Damir Sagolj/Reuters

Čínský kalendář od toho našeho ale neodlišuje pouze výrazný duchovní rozměr. V roce mívá 354 dní, přestupný rok pouze jednou za tři roky a pro srovnání kroku s gregoriánským kalendářem vkládá rovnou celý měsíc – 30 dnů.

Přestože i Číňané se v běžném životě řídí gregoriánským kalendářem, podle toho čínského plánují třeba svatby, početí potomků nebo dokonce podepisují smlouvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Regulovat výdejní boxy jako tržnice? Nesmysl, oponuje šéf asociace pro e-komerci starostovi

Některá města omezují možnosti instalace boxů na výdej zásilek. Přistoupila k tomu například Litomyšl a uvažuje o tom i Brno. Podle kritiků velký počet výdejních boxů znehodnocuje prostředí hlavně v centrech měst. Někteří z provozovatelů boxů se ale brání, že k výběru místa i designu přistupují s ohledem k okolí. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích starosta Litomyšle Daniel Brýdl (za Generaci 89) a ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
před 13 mminutami

De facto: AI usnadňuje dešifrování komunikace i phishing

Použití umělé inteligence pomáhá v průmyslu či při psaní textů, zároveň ale usnadňuje prolomení šifrovaných komunikací nebo phishingové útoky. Umí také falšovat fotky a videa. Odborníci radí, že je lepší mít na sociálních sítích soukromé účty.
před 2 hhodinami

„Nestihli jsme letadlo, které tam ještě nebylo.“ Zrychlení nástupů přináší komplikace

Letiště Václava Havla v Praze začalo na druhém terminálu zrychlovat nástupy do letadel. Požaduje to část nízkonákladových zahraničních aerolinek. U čtyř bran přibyly koncem loňského roku bariéry, za kterými pasažéři čekají. Někteří upozorňují na nedostatek místa i informací.
před 8 hhodinami

Státní rezervy se rozšíří o léky

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.
před 9 hhodinami

Špatné světlo škodí spánku i přírodě, mnohde vadí pouliční lampy

Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky. Odborníci upozorňují, že výrazné osvětlení v noci může mít negativní vliv na zdraví i přírodu.
před 16 hhodinami

Policie nakoupí zdravotnické vybavení za 7,5 milionu

Vedení policie chce pořídit za sedm a půl milionu korun zdravotnické batohy. K dispozici je mají hlavně hlídky ze speciálních pořádkových a motorizovaných jednotek. S první pomocí při kolapsech, nehodách nebo požárech pomáhají denně. U případů zpravidla jako první zasahují prvosledové hlídky, které slouží na konkrétních místech. Zásadní součástí výbavy je právě zdravotnický batoh. Stěžejní roli má v týmu zdravotník.
před 17 hhodinami

Jídlo bylo poté plné skla, vzpomínají pamětníci na bombardování Prahy

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...