Krajina kolem hřebčína Kladruby

Krajina kladrubského koně kandiduje do UNESCO

Národní hřebčín Kladruby je unikátní fenomén, který po dobu téměř pěti set let udržuje tradici chovu ušlechtilých ceremoniálních koní. Tomu byla po celá staletí přizpůsobována krajinářská architektura v jeho okolí. Dnes tvoří kulturní krajina kolem kladrubských stájí jedinečný komplex pastvin, alejí, cest, stromořadí, vodotečí a jiných krajinotvorných prvků, pro jejichž unikátní charakter, zachovalý stav a významný vliv na soužití člověka s životním prostředím bude hřebčín v Kladrubech na počátku ledna 2018 žádat Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o zápis na seznam světového dědictví. Více v galerii.

 

Galerie: Starokladrubský plemenný hřebec. Už téměř 500 let se mu v malé polabské obci přizpůsobuje život místních lidí i charakter krajiny

Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Galerie
Starokladrubský plemenný hřebec. Už téměř 500 let se mu v malé polabské obci přizpůsobuje život místních lidí i charakter krajiny. Od ledna o něm budou mluvit i v UNESCO
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Začalo to malou oborou pro chov koní, kterou v těchto místech založil v roce 1522 Vilém II. z Pernštejna. Později dostal oboru darem od českých stavů císař Maxmilián II. Habsburský.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Nechal zde vybudovat hřebčín, který se z vůle Jeho Milosti císařské stal již v 16. století domovem ušlechtilých starokladrubských koní, nejstaršího českého plemena, vyšlechtěného speciálně pro ceremoniální účely panovníků a společenských elit.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Kočároví koně jsou tady chováni nepřetržitě od konce 18. století.
Autor: Magdaléna Straková
Zdroj: NH Kladruby
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Nejstarší hřebčín Evropy přežil dodnes a v průběhu staletí se stal unikátním komplexem a funkčním ohniskem dnes jedinečné krajiny. Na snímku dvůr Kladruby nad Labem s kostelem sv. Václava a Leopolda a přilehlým císařským zámkem.
Autor: Jiří Podrazil
Zdroj: NH Kladruby
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Žadatelé o zápis na seznam světového dědictví pojmenovali oblast Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Splňuje podle nich hned několik kritérií. Jde o „unikátní spojení živé krajiny s dominantní chovatelskou funkcí a krajiny komponované člověkem do podoby tzv. okrasného statku (ferme ornée)“.
Autor: Jiří Podrazil
Zdroj: NH Kladruby
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Ferme ornée je zemědělský statek, včetně výsadeb na pozemcích a zvířat ve stájích, využívaný jako ozdobný prvek. Pozemek bývá upravený jak podle estetických zásad, tak pro účely zemědělství (v Česku např. Veltruský zámek). Hřebčín Kladruby podřídil úpravu krajiny chovu kočárových koní.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Krajinu kolem hřebčína utvářely zpočátku formálně uspořádané pastviny podle principů klasicistní přísně geometrické francouzské zahrady se střídmou architekturou dvorů. Později se uplatnily také prvky anglického přírodního parku.
Autor: Jiří Podrazil
Zdroj: NH Kladruby
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Hlavním kritériem je však „příklad krajiny, která je dokladem příznačného období v lidských dějinách“. Lépe řečeno, více než 250 let se tady po cestách k tomu určených prohánějí kočáry tažené ušlechtilým starokladrubským plemenem.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Stromořadí a aleje kolem kočárových cest jsou vytvořené z vybraných druhů dřevin. V okolí hřebčína najdete aleje vrbové, březové, lipové, dubové, jabloňové, topolové atd.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Spoluutvářejí ceremoniální atmosféru za všech ročních období.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Aleje tvoří základní stavební krajinné prvky v okolí hřebčína, z jehož stájí paprskovitě vycházejí do stran. Neústí do nádvoří nebo brány zámku, ale rovnou do stájí. Tzv. selmická alej je páteřní osou kladrubského areálu a v délce 3,2 km spojuje dvůr Kladruby s dvorem Františkov.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Mezi alejemi se rozprostírají pastviny uzavřené v tzv. kabinetech (pravoúhlých prostorách vytyčených kolmými stromořadími na bázi francouzských zahrad) s malebnými skupinami solitérních stromů, tzv. clumps v duchu anglického krajinářství.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Typicky bílé hrazení výběhů je dodnes udržováno z původních materiálů pro zachování autenticity.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Celkové formování krajiny bylo po staletí podřízeno chovu a výcviku ušlechtilých koní. Jezdecká cvičení jsou dnes provozována v bezprostřední blízkosti stájí ve výbězích, jejichž podoba „nese formu nejvyšší estetické kvality odpovídající císařskému významu a účelu této krajiny“.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Slavnostní význam krajiny má akcentovat i rozmístění několika barokních soch v okolí hřebčína. Kolem Jana Nepomuckého vybíhají císařské klisny s hříbaty na pastvu téměř každé ráno.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Krajina starokladrubského koně za zimního úsvitu. Pravděpodobně stejná jako před třemi či pěti sty lety.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Krajinotvorné prvky spojené s chovem koní se tady vyskytují v mimořádně hojné a autentické podobě.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem má rozlohu 1310 hektarů a skládá se v podstatě ze tří typů krajiny.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Prvním typem je pásmo luk a pastvin, uspořádáno striktně symetricky a ohrazeno tradičním dřevěným hrazením.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Pastviny jsou ze severu ohraničeny masivem smíšeného lesa a z jihu okrasným parkem Mošnice, který vznikl na místě bývalých lužních lesů na břehu řeky Labe.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Charakter krajiny kolem kladrubského hřebčína později rozšířil přírodní park Mošnice v anglickém stylu.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
V parku Mošnice bylo využito principů malířské perspektivy a pestrého sortimentu pěstovaných dřevin. Na snímku kombinace smrku pichlavého a dubu červeného ve východní části parku.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Lokalita kladrubské krajiny tím naplňuje další z kritérií pro zápis do UNESCO, a tím je výměna vlivů ve vývoji krajinné tvorby. Prolínání francouzských a anglických principů vytváří unikátní syntézu pěstěné divočiny nebo divoké zahrady.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Kompozici krajiny pomáhá významně utvářet také hustá síť vodotečí kladrubského náhonu, což je hlavní napájecí kanál, který přivádí vodu do krajiny hřebčína. Pomáhá odvodňovat a zavlažovat soustavu pastvin.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Kladrubský statek je posledním příkladem tradičního využívání krajiny pro účely chovu a výcviku kočárových koní typu galacarrossiér, který poskytuje obyvatelům také tradiční způsob obživy.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. V jízdárně se účastní samostatného výcviku, když je venku extrémní počasí.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Návrh na nominaci uvádí, že krajina se „dodnes dochovala ve svých historických hranicích a v rozloze, jež zajišťuje všechny zdroje potřebné pro úspěšný chov kočárových koní a prostředí pro jejich výcvik. Obsahuje prvky, které spoluvytvářejí její světově výjimečnou hodnotu.“
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24
Národní hřebčín Kladruby a okolní krajina
Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku
Česká republika má v současnosti na Seznamu světového dědictví UNESCO dvanáct statků, mezi nimi například český Krumlov, Lednicko-Valtický areál nebo Telč. Posuzování žádosti kladrubského hřebčína odbornou komisí potrvá dva až tři roky.
Autor: Jan Langer
Zdroj: ČT24