Díky novele dostanou záložáci víc peněz. Musí ale strávit víc času cvičením

4 minuty
Události: Aktivní zálohy dostanou víc peněz, musí ale víc odsloužit
Zdroj: ČT24

Vojáky v aktivních zálohách čekají vyšší odměny za účast na vojenském cvičení, zajišťuje je novela branných zákonů, která vstupuje v platnost od začátku letošního října. Odměny mají alespoň částečně kompenzovat plat v zaměstnání. Jejich zvýšení by mělo podle zdůvodnění zajistit, aby vojákům v aktivních zálohách neklesly kvůli výkonu činné služby celkové příjmy. Zároveň zákon nově prodlužuje délku cvičení, takzvaní záložáci mohou být povoláni až na šest týdnů, místo současných čtyř.

Podle předkladatelů by vyšší odměny mohly přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí, a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách. Podle novely poroste odměna za působení v aktivních zálohách s přibývajícími lety.

„Výše odměny je závislá na délce služby. To znamená, že největší odměnu mají aktivní záložáci, kteří jsou v aktivní záloze 13 let a víc. A to je těch 340 korun za den na cvičení,“ uvedl poradce náčelníka Generálního štábu AČR Ludvík Cimburek.

Po dvou letech zařazení v aktivních zálohách stoupne odměna o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do výše 80 procent, kterou vojákovi v aktivní záloze přiděluje novela nejdříve po 13 letech.

Sedm dní cvičení jako podmínka roční odměny

Podmínkou výplaty této zvýšené části odměny je ale výkon vojenské činné služby v pravidelném vojenském cvičení nebo v operačním nasazení. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Předloha mění i další části branných zákonů účinných od loňského července, aby podle autorů naplnily očekávané cíle. Aby měl příslušník nárok na roční odměnu 18 tisíc korun, musí na vojenské cvičení alespoň sedm dní v roce. Dosud mu stačil jeden den.

Novela zpřesní druhy vojenských cvičení a jednotně stanoví délku pravidelného cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně. K nástupu na ceremoniální cvičení nebude nutná lékařská prohlídka, postačí písemné prohlášení vojáka o zdravotním stavu. Novela bude účinná od měsíce následujícího po jejím zveřejnění ve sbírce.

Záložáků rychle přibývá

Počet vojáků v aktivních zálohách v posledních měsících výrazně roste. Zatímco v lednu 2017 evidovala armáda 1488 vojáků v aktivní záloze, v září už jich bylo o 566 víc. To představuje za 9 měsíců přírůstek o více než třetinu z původního počtu. A přibývat má i profesionálních vojáků. Dnes jich v armádě slouží 23 tisíc, ale stále chybí letecký personál, strojníci i kuchaři, stejně jako lidi na resortu obrany.

Končící kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) připravil doporučení pro své nástupce, vyzdvihl především navýšení výdajů na obranu. Podle vládních doporučení to zefektivní opatření proti terorismu nebo kybernetickým útokům. Armáda potřebuje i techniku jako třeba dva letouny CASA nebo obrněné vozy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 37 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...