Na rekonstrukce a modernizace vysokých škol stát připravil téměř 14 miliard korun, školy ale v letech 2011 až 2016 nevyčerpaly ani polovinu. Ministerstvo školství jako správce programu navíc nemá ani přehled o tom, jestli a jak peníze poskytnuté na obnovu a rozvoj vysokoškolské infrastruktury pomohly. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo v reakci uvedlo, že se závěry šetření nesouhlasí a že dotační program průběžně vyhodnocuje.
Pro veřejné vysoké školy bylo v letech 2011 až 2016 původně vyčleněno na
výstavbu, rekonstrukce a modernizace infrastruktury 13,8 miliardy korun. V roce 2016, kdy měl být podle původního plánu program ukončen a všechny peníze rozděleny, bylo vyčerpáno jen přes 5,5 miliardy korun.
„Na pomalé čerpání peněz MŠMT reagovalo tím, že posunulo termín dokončení programu na rok 2019,“ uvedli kontroloři. Ministerstvu také vytýkají, že devítiletý program hodlá vyhodnotit až po jeho ukončení v roce 2019.
Podle NKÚ hrozí, že půjde jen o formální záležitost, protože k takovému
vyhodnocení chybí odpovídající kritéria. „Ministerstvo stanovilo jen technická kritéria, která vypovídají například o tom, jak velká plocha se má obestavět, zrekonstruovat nebo zateplit,“ podotkli úředníci.
Ministerstvo se zjištěními NKÚ nesouhlasí, stávající dotační program průběžně vyhodnocuje a v současnosti připravuje podrobné podklady pro navazující program, uvedlo v reakci. „Ačkoliv MŠMT není nadřízeným orgánem veřejných vysokých škol, má nyní kompletní přehled o technickém stavu jejich budov,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Při přípravě nového dotačního programu zapracuje dosavadní poznatky včetně nastavení pravidel pro hodnocení.
Peníze se čerpaly se zpožděním
Podle kontrolorů vysoké školy začaly čerpat peníze se zpožděním. „Šest z nich dokonce až v roce 2014,“ upozornil NKÚ. Častými důvody pozdějšího čerpání ze strany vysokých škol byly například posuny přípravy akcí, průtahy při zadávání veřejných zakázek nebo předkládání nekvalitně zpracovaných investičních záměrů.
Ministerstvo vybralo podle NKÚ k podpoře i akce, které nebyly včas připraveny. V době rozhodování u nich chyběly reálné parametry výstavby či rekonstrukce, nebyly zpracovány studie či chyběly projektové dokumentace.
Do programu byla dodatečně zařazena z hlediska objemu peněz nejvýznamnější akce – výstavba sídla Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, která získala podporu jedné miliardy korun. Původně měla být stavba financována z EU, ale akce nesplnila podmínky pro získání evropské dotace.
Kvůli zařazení akce do programu až v jejím průběhu nemusel tak podle kontrolorů tento projekt dodržet některá pravidla jinak nutná k získání podpory. „Problematické je to v tom, že takový postup jde proti principům programového financování a společně s ostatními zmíněnými nedostatky přispívá k jeho redukování spíše jen na formální nástroj,“ míní NKÚ.
