Wagnerová: Ústavní novela o zbraních je potenciálně nebezpečná. Udělám maximum, aby neprošla

Nahrávám video
Eliška Wagnerová hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Kontroverzní změna Ústavy, která má dát majitelům legálně držených zbraní možnost zasáhnout v případě potřeby k obraně Česka, velice snadno proplula sněmovnou. Větší problémy však zřejmě bude mít v Senátu. Třeba bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová označuje normu za ostudnou, a dokonce i potenciálně nebezpečnou: lidé by totiž vyhodnocovali sami, kdy už zasáhnout. Ptala se Světlana Witowská.

Senát bude rozhodovat o ústavní novele o držení zbraní, která velmi lehce prošla sněmovnou. Vy obecně jste názoru, že by lidé měli mít zbraně – že je to bezpečnější pro ně i jejich okolí - nebo že by se měli spíše odzbrojovat? 

Já nejsem militarista, žádnou zbraň nemám a ani ji nechci mít. Ale z druhé strany nikomu neberu možnost, aby měl zbraň pro svou vlastní obranu. Ale pak prosím pěkně adekvátní zbraň. Ne tedy útočné zbraně. 

A o to jde: Ta evropská směrnice, které se chce Česká republika tímto vyhnout – tento účel sice nikdy nebyl poctivě deklarován, ale z vyjádření ministra vnitra je evidentní, že jde o tento účel – tak tato směrnice občany neodzbrojuje. 

V senátní ústavní komisi novela narazila. Vy jste dokonce ve svých argumentech pro to, aby novela neprošla, řekla, že je karikaturou rázu švejkovského, proč? 

Jestli si někdo představuje, že by se měli občané podílet na obraně státu, což je účel definovaný v zákoně, nějakými pistolemi a podobně, tak přece nelze předpokládat, pokud by došlo k nějakému útoku na Českou republiku, že by šlo o konvenční zbraně. A ti, kdo legálně drží zbraně, by jen těžko mohli takovému útoku nějakým způsobem čelit. 

Navrhovaná novela ústavního zákona ohledně zbraní
Zdroj: ČT24

Jinými slovy: tady je spíš představa, že se bude chránit vnitřní bezpečnost, a z toho já mám obavy. K těmto obavám mě vede jednak zkušenost z doby před rokem 1989 – víme, co byly lidové milice, ale i ty měl stát pod kontrolou. Prostě se domnívám, že modernímu státu náleží monopol násilí. 

Co je špatného na tom, když ústava zaručí lidem, že mohou držet, nosit a použít legálně drženou zbraň k obraně státu? 

Špatného je tam tom to, že si to bude člověk vyhodnocovat sám, co už je obrana státu a co není obrana státu. Teď si představte, kdyby si takový člověk měl vyhodnocovat situaci třeba během nepokojů podobných událostem v Hamburku. Opravdu si nedovedu představit tu řež, ke které by došlo. 

Ministr vnitra také tvrdí, že tento ústavní zákon může podpořit pozici ČR v žalobě, kterou chce podat proti evropské směrnici. Je to podle vás pravda? Protože ani na tom se právníci neshodnou. 

Spíš bych řekla, že nemůže. Ale jedno je jisté: je to potenciálně nebezpečný zákon. To, co tvrdím, opírám například o existenci spolku, který si říká Českoslovenští vojáci v záloze. Ten nesouzní se zahraniční politikou ČR, má výhrady proti NATO i EU. A tento spolek cvičí se zbraněmi, které odborníci označují za velmi útočné a nebezpečné zbraně. Čili když by si měli tito lidé vyhodnocovat, kdy zasáhnout a jak zasáhnout – no tak já z toho mám děs. Toto je pro mě ten nejdůležitější argument proti zákonu.  

Do jaké míry může EU zasahovat do oblasti Obrana a bezpečnost státu? Podle vás je směrnice, která zpřísňuje držení legálních zbraní, v pořádku? Protože byla přijata v důsledku teroristických útoků, ale kritici namítají, že se žádný teroristický čin nestal prostřednictvím legálně držené zbraně. 

Tak já toto nevím, ale je velmi pravděpodobné, že to jsou skutečně nelegálně nabyté zbraně. Nicméně znovu opakuji: tam je ten podtón, že pokud by lidé, kteří žijí na území státu, měli být vyzbrojeni div ne kulomety, tak je prostě samotné obyvatelstvo potenciálně nebezpečné. 

Člověk, který získá zbrojní průkaz, tak je jistě vyšetřován lékařsky atd. Ale psychický stav se mění pozvolna a nenápadně. A takový člověk – viděli jsme to v Uherském Brodu – pak může napáchat obrovských, ale obrovských škod. A čím bude ta zbraň útočnější a efektivnější, tak tím větší škody pak napáchá. 

Čím si vysvětlujete lehkost, s jakou ústavní novela prošla ve sněmovně? Protože ji podpořili poslanci napříč spektrem. 

Upřímně řečeno tomu nerozumím, protože naše senátní komise pro ústavu se ústavním návrhem zákona zabývala dvakrát: poprvé jsme vzkázali ministrovi vnitra, že by měl opravdu zvážit, zda tuto novelu předkládat. Ale neuposlechl a předložil ji. Minulý týden tedy komise přijala usnesení, které zasílá na všechny možné strany, a toto usnesení se směrnicí nesouhlasí. 

Jak odhadujete, že dopadne hlasování v Senátu? 

Já to raději neodhaduji. Jisté je, že je v Senátu hodně myslivců – ale znovu opakuji, myslivecké zbraně nebude nikdo nikomu brát ani z té Evropy. Jak dopadne hlasování, opravdu nevím. Ale vím jedno: že se budu snažit dělat maximum pro to, aby tato novela přijata nebyla, protože ji opravdu považuji za ostudnou. 

Článek je redakčně upravován a krácen, celý rozhovor najdete ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud rozhodne o vazbě pro Američanku obviněnou z útoku na pardubickou firmu

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze v sobotu navrhlo vazbu pro Američanku obviněnou v souvislosti se žhářským teroristickým útokem na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích. O vazbě odpoledne rozhodne Okresní soud v Pardubicích, informovaly vrchní státní zastupitelství a pardubický soud. Ženu zadržela na Slovensku tamní policie v březnu. Slovenští policisté ji českým kolegům předali ve čtvrtek.
před 1 hhodinou

Pro Paměť národa se poběží v devatenácti městech, nově v Mimoni, Rtyni a Vimperku

Do Běhu pro Paměť národa se letos v květnu zapojí devatenáct měst. Nově jsou to města Mimoň, Vimperk a Rtyně v Podkrkonoší. České televizi to řekla mluvčí Paměti národa Alžběta Chrobáková. Nejvíc lidí běží tradičně v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Benefiční akce připomíná památku a osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, odbojářů, disidentů nebo bojovníků za svobodu.
před 1 hhodinou

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 5 hhodinami

VideoBabiš lavíruje ohledně závazku zvyšovat rozpočet na obranu

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek nepotvrdil, že jeho vláda chce do roku 2035 směřovat k naplnění závazku postupně zvyšovat obranné a související infrastrukturní výdaje až na pět procent HDP. Ve čtvrtek, po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem, přitom řekl, že Česko udělá vše pro splnění závazku. Rutte upozornil, že růst těchto výdajů ze strany spojenců je klíčový. Poslanci už v dubnu 2023 schválili zákon, podle kterého má stát každý rok dávat na obranu aspoň dvě procenta HDP, vláda však letos plánuje poslat na čistě vojenské výdaje o téměř 0,3 procenta HDP méně. Dvou procent vláda dosáhne jen díky bezmála dvaceti miliardám investovaných do dopravních staveb. Podíl čistě vojenských výdajů na HDP proto letos mírně klesne, což kritizuje sněmovní opozice. Babiš už oznámil, že kabinet plánuje zvýšit výdaje na obranu v příštím roce. O přesné částce se má rozhodnout v září při jednání o státním rozpočtu.
před 15 hhodinami

VideoPřed pěti lety vyšla najevo ruská stopa ve Vrběticích

Před pěti lety došlo k vyostření diplomatických vztahů mezi Českem a Ruskem – odstartovalo ho oznámení o zapojení agentů GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Protože Moskva při vyšetřování nespolupracovala, musela česká policie kauzu odložit. Důkazy ale podle ní jasně ukázaly na záškodnickou operaci vojenské rozvědky. Česko vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády, které označilo za agenty tajných služeb. Výzvu k náhradě škody Rusové odmítli.
před 16 hhodinami

Regulovaný prodej kratomu funguje, míní národní protidrogový koordinátor

Licencované obchody a e-shopy, které mohou regulovaně prodávat kratom, fungují v Česku dobře, prohlásil po pátečním jednání rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky národní protidrogový koordinátor Pavel Bém. Považuje to za argument proti případnému zákazu této psychomodulační látky. Podle Béma se vede diskuse také o návrhu, že by se prodejné látky s nízkým rizikem daly koupit ve specializovaných prodejnách až od 21 let. Debatuje se i o nastavení spotřební daně.
před 16 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...