Wagnerová: Ústavní novela o zbraních je potenciálně nebezpečná. Udělám maximum, aby neprošla

27 minut
Eliška Wagnerová hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Kontroverzní změna Ústavy, která má dát majitelům legálně držených zbraní možnost zasáhnout v případě potřeby k obraně Česka, velice snadno proplula sněmovnou. Větší problémy však zřejmě bude mít v Senátu. Třeba bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová označuje normu za ostudnou, a dokonce i potenciálně nebezpečnou: lidé by totiž vyhodnocovali sami, kdy už zasáhnout. Ptala se Světlana Witowská.

Senát bude rozhodovat o ústavní novele o držení zbraní, která velmi lehce prošla sněmovnou. Vy obecně jste názoru, že by lidé měli mít zbraně – že je to bezpečnější pro ně i jejich okolí - nebo že by se měli spíše odzbrojovat? 

Já nejsem militarista, žádnou zbraň nemám a ani ji nechci mít. Ale z druhé strany nikomu neberu možnost, aby měl zbraň pro svou vlastní obranu. Ale pak prosím pěkně adekvátní zbraň. Ne tedy útočné zbraně. 

A o to jde: Ta evropská směrnice, které se chce Česká republika tímto vyhnout – tento účel sice nikdy nebyl poctivě deklarován, ale z vyjádření ministra vnitra je evidentní, že jde o tento účel – tak tato směrnice občany neodzbrojuje. 

V senátní ústavní komisi novela narazila. Vy jste dokonce ve svých argumentech pro to, aby novela neprošla, řekla, že je karikaturou rázu švejkovského, proč? 

Jestli si někdo představuje, že by se měli občané podílet na obraně státu, což je účel definovaný v zákoně, nějakými pistolemi a podobně, tak přece nelze předpokládat, pokud by došlo k nějakému útoku na Českou republiku, že by šlo o konvenční zbraně. A ti, kdo legálně drží zbraně, by jen těžko mohli takovému útoku nějakým způsobem čelit. 

Navrhovaná novela ústavního zákona ohledně zbraní
Zdroj: ČT24

Jinými slovy: tady je spíš představa, že se bude chránit vnitřní bezpečnost, a z toho já mám obavy. K těmto obavám mě vede jednak zkušenost z doby před rokem 1989 – víme, co byly lidové milice, ale i ty měl stát pod kontrolou. Prostě se domnívám, že modernímu státu náleží monopol násilí. 

Co je špatného na tom, když ústava zaručí lidem, že mohou držet, nosit a použít legálně drženou zbraň k obraně státu? 

Špatného je tam tom to, že si to bude člověk vyhodnocovat sám, co už je obrana státu a co není obrana státu. Teď si představte, kdyby si takový člověk měl vyhodnocovat situaci třeba během nepokojů podobných událostem v Hamburku. Opravdu si nedovedu představit tu řež, ke které by došlo. 

Ministr vnitra také tvrdí, že tento ústavní zákon může podpořit pozici ČR v žalobě, kterou chce podat proti evropské směrnici. Je to podle vás pravda? Protože ani na tom se právníci neshodnou. 

Spíš bych řekla, že nemůže. Ale jedno je jisté: je to potenciálně nebezpečný zákon. To, co tvrdím, opírám například o existenci spolku, který si říká Českoslovenští vojáci v záloze. Ten nesouzní se zahraniční politikou ČR, má výhrady proti NATO i EU. A tento spolek cvičí se zbraněmi, které odborníci označují za velmi útočné a nebezpečné zbraně. Čili když by si měli tito lidé vyhodnocovat, kdy zasáhnout a jak zasáhnout – no tak já z toho mám děs. Toto je pro mě ten nejdůležitější argument proti zákonu.  

Do jaké míry může EU zasahovat do oblasti Obrana a bezpečnost státu? Podle vás je směrnice, která zpřísňuje držení legálních zbraní, v pořádku? Protože byla přijata v důsledku teroristických útoků, ale kritici namítají, že se žádný teroristický čin nestal prostřednictvím legálně držené zbraně. 

Tak já toto nevím, ale je velmi pravděpodobné, že to jsou skutečně nelegálně nabyté zbraně. Nicméně znovu opakuji: tam je ten podtón, že pokud by lidé, kteří žijí na území státu, měli být vyzbrojeni div ne kulomety, tak je prostě samotné obyvatelstvo potenciálně nebezpečné. 

Člověk, který získá zbrojní průkaz, tak je jistě vyšetřován lékařsky atd. Ale psychický stav se mění pozvolna a nenápadně. A takový člověk – viděli jsme to v Uherském Brodu – pak může napáchat obrovských, ale obrovských škod. A čím bude ta zbraň útočnější a efektivnější, tak tím větší škody pak napáchá. 

Čím si vysvětlujete lehkost, s jakou ústavní novela prošla ve sněmovně? Protože ji podpořili poslanci napříč spektrem. 

Upřímně řečeno tomu nerozumím, protože naše senátní komise pro ústavu se ústavním návrhem zákona zabývala dvakrát: poprvé jsme vzkázali ministrovi vnitra, že by měl opravdu zvážit, zda tuto novelu předkládat. Ale neuposlechl a předložil ji. Minulý týden tedy komise přijala usnesení, které zasílá na všechny možné strany, a toto usnesení se směrnicí nesouhlasí. 

Jak odhadujete, že dopadne hlasování v Senátu? 

Já to raději neodhaduji. Jisté je, že je v Senátu hodně myslivců – ale znovu opakuji, myslivecké zbraně nebude nikdo nikomu brát ani z té Evropy. Jak dopadne hlasování, opravdu nevím. Ale vím jedno: že se budu snažit dělat maximum pro to, aby tato novela přijata nebyla, protože ji opravdu považuji za ostudnou. 

Článek je redakčně upravován a krácen, celý rozhovor najdete ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...