Kontroverzní změna Ústavy, která má dát majitelům legálně držených zbraní možnost zasáhnout v případě potřeby k obraně Česka, velice snadno proplula sněmovnou. Větší problémy však zřejmě bude mít v Senátu. Třeba bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová označuje normu za ostudnou, a dokonce i potenciálně nebezpečnou: lidé by totiž vyhodnocovali sami, kdy už zasáhnout. Ptala se Světlana Witowská.
Wagnerová: Ústavní novela o zbraních je potenciálně nebezpečná. Udělám maximum, aby neprošla
Senát bude rozhodovat o ústavní novele o držení zbraní, která velmi lehce prošla sněmovnou. Vy obecně jste názoru, že by lidé měli mít zbraně – že je to bezpečnější pro ně i jejich okolí - nebo že by se měli spíše odzbrojovat?
Já nejsem militarista, žádnou zbraň nemám a ani ji nechci mít. Ale z druhé strany nikomu neberu možnost, aby měl zbraň pro svou vlastní obranu. Ale pak prosím pěkně adekvátní zbraň. Ne tedy útočné zbraně.
A o to jde: Ta evropská směrnice, které se chce Česká republika tímto vyhnout – tento účel sice nikdy nebyl poctivě deklarován, ale z vyjádření ministra vnitra je evidentní, že jde o tento účel – tak tato směrnice občany neodzbrojuje.
V senátní ústavní komisi novela narazila. Vy jste dokonce ve svých argumentech pro to, aby novela neprošla, řekla, že je karikaturou rázu švejkovského, proč?
Jestli si někdo představuje, že by se měli občané podílet na obraně státu, což je účel definovaný v zákoně, nějakými pistolemi a podobně, tak přece nelze předpokládat, pokud by došlo k nějakému útoku na Českou republiku, že by šlo o konvenční zbraně. A ti, kdo legálně drží zbraně, by jen těžko mohli takovému útoku nějakým způsobem čelit.
Jinými slovy: tady je spíš představa, že se bude chránit vnitřní bezpečnost, a z toho já mám obavy. K těmto obavám mě vede jednak zkušenost z doby před rokem 1989 – víme, co byly lidové milice, ale i ty měl stát pod kontrolou. Prostě se domnívám, že modernímu státu náleží monopol násilí.
Co je špatného na tom, když ústava zaručí lidem, že mohou držet, nosit a použít legálně drženou zbraň k obraně státu?
Špatného je tam tom to, že si to bude člověk vyhodnocovat sám, co už je obrana státu a co není obrana státu. Teď si představte, kdyby si takový člověk měl vyhodnocovat situaci třeba během nepokojů podobných událostem v Hamburku. Opravdu si nedovedu představit tu řež, ke které by došlo.
Ministr vnitra také tvrdí, že tento ústavní zákon může podpořit pozici ČR v žalobě, kterou chce podat proti evropské směrnici. Je to podle vás pravda? Protože ani na tom se právníci neshodnou.
Spíš bych řekla, že nemůže. Ale jedno je jisté: je to potenciálně nebezpečný zákon. To, co tvrdím, opírám například o existenci spolku, který si říká Českoslovenští vojáci v záloze. Ten nesouzní se zahraniční politikou ČR, má výhrady proti NATO i EU. A tento spolek cvičí se zbraněmi, které odborníci označují za velmi útočné a nebezpečné zbraně. Čili když by si měli tito lidé vyhodnocovat, kdy zasáhnout a jak zasáhnout – no tak já z toho mám děs. Toto je pro mě ten nejdůležitější argument proti zákonu.
Do jaké míry může EU zasahovat do oblasti Obrana a bezpečnost státu? Podle vás je směrnice, která zpřísňuje držení legálních zbraní, v pořádku? Protože byla přijata v důsledku teroristických útoků, ale kritici namítají, že se žádný teroristický čin nestal prostřednictvím legálně držené zbraně.
Tak já toto nevím, ale je velmi pravděpodobné, že to jsou skutečně nelegálně nabyté zbraně. Nicméně znovu opakuji: tam je ten podtón, že pokud by lidé, kteří žijí na území státu, měli být vyzbrojeni div ne kulomety, tak je prostě samotné obyvatelstvo potenciálně nebezpečné.
Člověk, který získá zbrojní průkaz, tak je jistě vyšetřován lékařsky atd. Ale psychický stav se mění pozvolna a nenápadně. A takový člověk – viděli jsme to v Uherském Brodu – pak může napáchat obrovských, ale obrovských škod. A čím bude ta zbraň útočnější a efektivnější, tak tím větší škody pak napáchá.
Čím si vysvětlujete lehkost, s jakou ústavní novela prošla ve sněmovně? Protože ji podpořili poslanci napříč spektrem.
Upřímně řečeno tomu nerozumím, protože naše senátní komise pro ústavu se ústavním návrhem zákona zabývala dvakrát: poprvé jsme vzkázali ministrovi vnitra, že by měl opravdu zvážit, zda tuto novelu předkládat. Ale neuposlechl a předložil ji. Minulý týden tedy komise přijala usnesení, které zasílá na všechny možné strany, a toto usnesení se směrnicí nesouhlasí.
Jak odhadujete, že dopadne hlasování v Senátu?
Já to raději neodhaduji. Jisté je, že je v Senátu hodně myslivců – ale znovu opakuji, myslivecké zbraně nebude nikdo nikomu brát ani z té Evropy. Jak dopadne hlasování, opravdu nevím. Ale vím jedno: že se budu snažit dělat maximum pro to, aby tato novela přijata nebyla, protože ji opravdu považuji za ostudnou.
Článek je redakčně upravován a krácen, celý rozhovor najdete ve videu.