Vzdušné síly České a Slovenské republiky by mohly zasahovat i nad územím druhého státu. Poslanci v prvním čtení svolili s dalším projednáváním smlouvy o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Konečný verdikt nad ní by měli poslanci vyřknout v září, předtím ji ještě probere zahraniční výbor.
Čeští stíhači nad Slovenskem, slovenští nad Českem. Sněmovna podpořila smlouvu
V praxi by se mohla česko-slovenská smlouva o vzájemné ochraně vzdušného prostoru projevit například v situaci, kdy by se nad některým ze dvou států objevilo civilní letadlo v moci teroristů. Jak v projevu ve sněmovně upozornil ministr obrany Martin Stropnický (ANO), na takové případy nemyslí Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO. „Je určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami,“ uvedl.
Bilaterální smlouva – kterou podepsali ministři obrany Martin Stropnický a Peter Gajdoš letos v únoru a slovenský parlament doporučil její ratifikaci již v červnu – zároveň předpokládá vzájemnou výpomoc pro případ, že by jedna ze zemí nebyla s to zajistit ochranu svého vzdušného prostoru. Po poslancích se dokumentem budou zabývat ještě senátoři, jeho ratifikaci by pak měl završit prezident.
MiG-29
Ačkoli vzdušné síly Česka a Slovenska vzešly před 24 lety z jednotného československého základu, používají v současnosti značně odlišnou techniku. Páteř letectva v obou zemích sice tvoří přes deset nadzvukových stíhačů čtvrté generace, v případě vzdušných sil AČR ovšem jde o stroje JAS-39C a D Gripen od Saabu, zatímco slovenské letectvo používá původně sovětské stíhače MiG-29. Česká armáda používá také bitevníky L-159 Alca od Aera, slovenské letectvo bitevní letadla nemá. Zato slovenská armáda v současnosti zařazuje nové víceúčelové vrtulníky UH-60 Black Hawk, zatímco české letectvo zatím stále používá helikoptéry Mi-24 zkonstruované již na přelomu 60. a 70. let.
Jak ale již dříve zdůraznil slovenský ministr Gajdoš, rozdílná technika není pro bilaterální smlouvu překážkou. Navíc by se rozdíly mohly časem zmenšit. Bratislava v minulosti zahájila se Švédskem vyjednávání ohledně možnosti obstarat gripeny.
Poslanci interpelovali, ale chyběli jim ministři
Začátek ratifikace smlouvy se Slovenskem nebyl jediný bod, který měli poslanci na programu. Naopak by se na schůzi mohli zabývat více než 200 návrhy, končí přitom již v pátek. Potom se sněmovna znovu sejde až v září.
Čtvrtek ovšem tradičně patří hlavně interpelacím. Tentokrát byly rozpačité vzhledem k tomu, že dorazili pouze dva členové vlády – vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Brabec přišel, aby poslancům vysvětlil situaci vodní záchranné služby v Kyselově u lipenské přehrady a těžbu štěrkopísku u Uherského Ostrohu, Herman zase hovořil o stavu Slovanské epopeje.
Naopak nic poslancům neřekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se omluvil z pracovních důvodů. Všech dvanáct poslanců, kteří se ho chtěli na něco zeptat, přesto vystoupilo. Podobně jako další nepřítomní ministři bude muset Sobotka odpovědět na dotazy písemně.