Tisíc až tři a půl tisíce korun mohou dostat dlouhodobě nezaměstnaní na dojíždění do nové práce. Úřady jim příspěvěk nabízejí přesně rok. Nejdřív ho mohli čerpat lidé ve vybraných krajích, od listopadu podpora funguje všude. Za jedenáct měsíců vrátila do práce přes tisíc lidí, podle kritiků je to ale málo.
Rok od zavedení příspěvku na dojíždění: Do práce vrátil dvanáct set lidí
5 minut
Události: Příspěvek na dojíždění funguje rok
Jednou z těch, kteří příspěvek využívají, je Alena Wagnerová z Ústí nad Labem. Od začátku roku pracuje jako pomocnice v mateřské škole v dvanáct kilometrů vzdáleném Malém Březně. „Časově to autobusem vyjde tak kolem půl hodinky,“ doplňuje.
Místo nemohla najít čtyři roky. Aby mohla dojíždět, úřad práce jí cestu proplácí – patnáct set korun každý měsíc. „Využila jsem toho, podala žádost a vyšlo to, což mě hodně pomáhá,“ podotýká Wagnerová.
V celém Ústeckém kraji dostávají příspěvek na dojíždění dvě stovky lidí. V celé republice jich je jen o tisícovku víc. „Já si myslím, že si na to lidé musí teprve zvyknout, že musíme šířit tu informaci, že takový příspěvek vlastně existuje,“ domnívá se ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Příspěvek na dojíždění za prací
Žádat o příspěvek mohou pouze ti, kteří byli nejméně pět měsíců bez práce. Zároveň musí najít zaměstnání minimálně na půl roku a v místě, kde nemají trvalé bydliště. Doposud stát na příspěvcích vyplatil milion a půl.
Kritici: Příspěvky jsou zbytečné
Podle opozice i analytiků trhu práce je taková podpora zbytečná. „Mnohem lépe by fungovalo, pokud bychom snížili odvody, čímž bychom umožnili lidem mnohem více si vydělat,“ myslí si poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová.
„Možná by se stát měl víc zaměřit na podporu malého a středního podnikání, které vytváří pracovní příležitosti v těch regionech, kde nebydlí tolik lidí,“ dodává Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Češi navíc nejsou příliš ochotní za prací dojíždět. Co není problém pro Alenu Wagnerovou, vidí jinak Tomáš Černý. Před týdnem ho propustili z OKD, teď hledá novou práci.
„Když si představíte, že denně strávíte dvě hodiny a možná i víc někde na cestách, tak pak se vám stane, že z osmihodinové pracovní služby máte najednou deset, jedenáct hodin,“ uvažuje Černý. Ministerstvo chce ale v programu pokračovat i další rok.
