Praha - Reportérům ČT se podařilo zjistit, co stálo za roztržkou mezi podnikatelem Petrem Pavlem Bezděkovským a bývalým policistou Michalem Toflem, známým především z kauzy tzv. Toflova gangu. Ta nakonec vyústila vraždou Tofla a sebevraždou Bezděkovského přímo ve vazební cele letos v červnu. Bezděkovskému hrozil až výjimečný trest hned kvůli dvojímu obvinění - jednak kvůli vypálení masokombinátu Filex v Uherském Hradišti a především právě kvůli zosnování úkladné Toflovy vraždy v roce 2010. Svárem jejich sporů měly být milionové výnosy z provozování činnosti „za hranicí zákona“ - tzv. pyramidy.
Expolicista Tofl byl zavražděn kvůli výnosům z finanční pyramidy
Čyřicetiletý podnikatel původem z Brna Petr Pavel Bezděkovský původně udržoval s Toflem přátelský vztah. Oba spolupracovali a společně vydělávali peníze i díky aktivitám, o nichž se kriminalisté domnívají, že byly za hranou zákona. Při poslední takové společné akci však mezi nimi došlo k prudké rozepři. Z informací České televize plyne, že důvodem rozepře mezi Bezděkovským a Toflem byl spor o miliony korun, které pocházely z více než půlmiliardového podvodu společnosti Edbusy.
Podvod proběhl mezi léty 2007 a 2009 a původně neměl s Toflem ani Bezděkovským nic společného. Dvojice podnikatelů z Brněnska - Martin Žouželka a Lukáš Přibyl - tehdy lákala veřejnost na projekt s názvem Education Business System, zkráceně Edbusy, neboli Obchodní systém vzdělávání. Naivním lidem z České republiky, ale i Maďarska, Slovenska a Polska nabízeli za několikatisícovou úplatu zprostředkování až milionových půjček, které nebudou muset nikdy splácet.
Tu činnost provozovali prostřednictvím sítě tzv. finančních poradců a agentů, kteří lákali veřejnost na uzavírání „výhodných“ smluv. Ve skutečnosti se však jednalo o podvod. Několik jedinců půjčky sice skutečně získalo, tisíce dalších klientů však majitelé Edbusy podvedli – lidé zaplatili poplatky a nezískali vůbec nic. „Podle mého názoru se jednalo o běžnou pyramidu neboli letadlo,“ uvedl státní zástupce Michal Galát z brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelstí.
Kriminální praktiky Edbusy začala policie vyšetřovat už v polovině roku 2008. Na jaře 2009 pak oba majitele firmy obvinila z podvodu a nedovoleného podnikání. V dubnu 2010 je pak soud uznal vinnými. Přibyla poslal do vězení na 7,5 roku, hlavní organizátor Žouželka dostal trest ještě o rok delší. K trestnímu řízení se připojilo přes 12 tisíc poškozených a celková škoda činí přes půl miliardy korun.
Role Tofla a Bezděkovského v pyramidě Edbusy
Právě stamiliony, o které společnost Edbusy obelhala tisíce svých klientů, přivedly k případu Tofla i Bezděkovského. Než totiž majitelé Edbusy skončili ve vězení, požádali právě skupinu kolem Bezděkovského o pomoc. Potvrzuje to podnikatel Ondřej Stejskal, kterého v té době Bezděkovský zkontaktoval a požádal o spolupráci.
Ondřej Stejskal, bývalý obchodní partner P. Bezděkovského a M. Tofla:
„Jedna z věcí, které jsem původně třeba řešil, jak mi potom zpětně došlo, pro majitele firmy Edbusy, byla jakási zúčtovatelnost záloh peněz, které vybírali. V podstatě se jednalo o pozměnění formulací nějakých smluv.“
Že pozměňuje smlouvy tak, aby nakonec přišli lidé v pyramidě Edbusy o peníze, Stejskal prý v té době nevěděl. Každopádně i díky jeho přispění vznikla klíčová smlouva, kterou Edbusy na doporučení Bezděkovského uzavřela s anglickou anynomně vlastněnou společností Fircroft investments. Česká televize ji má k dispozici. Společnost Fircroft si pod záminkou prověřování bonity klientů na jejím základě odčerpala na svůj londýnský účet zhruba 150 milionů korun. Policii se tyto peníze nikdy nepodařilo dohledat a zabavit.
Spor o výnos vyústil vraždou
Policie víc případ nechce komentovat, podle našich informací však pracuje s verzí, že Bezděkovský za nápad vyvést peníze na účet Fircroftu dostal od majitelů Edbusy miliony. Pak se však o ně odmítl dělit s Michalem Toflem a mezi oběma vznikl spor, který skončil Toflovou vraždou. Podle kriminalistů to byl právě Bezděkovský, kdo zosnoval Toflovu smrt.
Svou oběť najatý vrah překvapil v noci 14. června 2010 jen několik metrů od jeho domu. Po několika výstřelech samopalem z bezprostřední blízkosti do jeho osobního vozu byl Tofl na místě mrtvý. Jeho vůz ještě poté narazil do sloupu veřejného vedení. Tofl tak neměl šanci přežít.
Násilná smrt šéfa Toflova gangu (zdroj: ČT24)
Vyšetřování vraždy rozkrylo Toflův gang
Vražda tehdy odstartovala rozsáhlé vyšetřování. Právě při hledání Toflova vraha kriminalisté paradoxně nejprve rozkryli organizovanou skupinu - tzv. Toflův gang, jehož členy podezřívají z dlouholetého vydírání brněnských podnikatelů. Měl jim například za úplatu nabízet možnost ovlivnění výsledků některých trestních řízení. Dojít mělo i k vydírání hrozbou ovlivnění tohoto trestního stíhání naopak v jejich neprospěch. O vině či nevině členů gangu bude v brzké době rozhodovat soud.
Každopádně mezitím se vyšetřovatelům Toflovy vraždy podařilo zúžit okruh možných pachatelů. Hlavním podezřelým byl Petr Pavel Bezděkovský. K tomu přivedlo kriminalisty hned několik stop. Předně – když detektivové provedli testy balistiky, zjistili, že vražedné střely byly na Tofla vypáleny ze samopalu, kterým se střílelo už jednou v roce 2009. A z této střelby byl podezřelý právě Petr Pavel Bezděkovský. Vražedná zbraň však nebyla jedinou indicií, která přivedla policisty na stopu Bezděkovského.
Na samotnou vraždu Tofla si pak podle kriminalistů najal Bezděkovský pětatřicetiletého recidivistu Radka Sobotku a osmatřicetiletého Tomáše Trkana. Trkan ale podíl na vraždě odmítá. Policie jej však jen několik dní po setkání s Českou televizí obvinila. Dnes čeká i se Sobotkou ve vazbě na soud, který jej může poslat až na dvacet let do vězení. Tomu se Bezděkovský svou sebevraždou vyhnul. Zůstala za ním řada nezodpovězených otázek a nešťastných lidí.