Rozsudek, podle kterého měl bývalý ministr zdravotnictví a středočeský hejtman David Rath jít na osm a půl roku do vězení, neplatí. Zrušil ho odvolací soud. Důvod zatím není známý. Případ se tak vrací ke Krajskému soudu v Praze. Pro Davida Ratha rozhodnutí bezprostředně nic neznamená. Zrušený verdikt nebyl pravomocný, bývalý politik tedy ve vězení nebyl.
Rozsudek nad Rathem neplatí, odvolací soud ho zrušil
Vrchní soud v Praze měl na konci října začít projednávat odvolání Davida Ratha proti verdiktu, jímž ho chtěl krajský soud poslat do vězení za přijímání úplatků. Jednání však nečekaně zrušil, nyní vyšlo najevo, že je to proto, že rovnou zrušil i původní verdikt.
„Bylo rozhodnuto tak, že rozsudek Krajského soudu v Praze ve věci obžalovaného Davida Ratha byl zrušen a věc byla vrácena Krajskému soudu v Praze k novému rozhodnutí,“ uvedl mluvčí vrchního soudu Jan Fořt.
Více říct nechtěl, protože zatím není vyhotovené rozhodnutí. Proto jsou zdrženliví i právníci, kteří na písemné zdůvodnění čekají. Ze samotného zrušení rozsudku totiž není zřejmé takřka nic. „Když se ve zkratce říká, že soud vyhověl Davidu Rathovi, to vůbec nemusí být pravda. Mohl vyhovět dalšímu z jedenácti obžalovaných nebo státnímu zástupci nebo vůbec nikomu a jenom řekl, že tam jsou jiné procesní chyby. Je potřeba vážit slova a počkat na písemné vyhotovení,“ upozornil redaktor ČT Jiří Hynek.
Podle trestního řádu může odvolací soud rozsudek v neveřejném jednání zrušit, pokud v něm našel podstatné vady, které nejdou napravit při veřejném zasedání. Rozsudek může být například nejasný, neúplný, nepřiměřeně přísný nebo může vzbuzovat další pochybnosti. Při novém jednání prvoinstančního soudu se pak musejí některé důkazy opakovat nebo hledat nové.
Z vyjádření vrchního soudu vyplývá, že důvody zrušení rozsudku jsou procesní a hmotněprávní, mohly by se tedy týkat například zabavení peněz nebo propadnutí majetku. „V neveřejném zasedání rozhoduje odvolací soud tehdy, jestliže nejde vady odstranit v odvolacím řízení,“ přiblížil advokát Jarsolav Ortman. Podotkl přitom, že k procesnímu pochybení mohlo dojít před krajským soudem, ale dokonce i již v přípravném řízení: „Vady v přípravném řízení by se asi těžko odstraňovaly.“
Jedenáct obžalovaných, dvě větve
Korupční kauza kolem Ratha se týká jedenácti obžalovaných. Krajský soud případ rozdělil do dvou větví. O bývalém hejtmanovi a organizátorce veřejných soutěží, jež byly podle obžaloby zamnipulované, rozhodoval odděleně od dalších devíti obžalovaných v čele s manžely Petrem a Kateřinou Kottovými.
David Rath původně dostal kromě 8,5 roku vězení také trest propadnutí majetku 20 milionů korun. O rok nižší tresty odnětí svobody udělil krajský soud Kottovým, kterým také nechal propadnout majetek. Před soudem stanuli také stavební manažeři, jednatelé zdravotnických společností a spolupracující obviněná Ivana Salačová. Ta dostala podmíněný trest.
Bývalý ministr, hejtman a poslanec označoval proces za politický, soud podle něj rozhodl v rozporu s důkazy. Argumentoval mimo jiné podjatostí soudce Roberta Pacovského, jenž ho uznal vinným.