Vyšetřování zkrachovalého miliardáře Daneše Zátorského provázejí nejasnosti

Okolnosti, za kterých byl před více než třemi měsíci zatčen ostravský miliardář Daneš Zátorský, i samotné vyšetřování zpochybňují nejasné okolnosti. V pořadu Reportéři ČT o tom informuje reportér Dalibor Bártek, který se Zátorského případem zabývá.

Daneš Zátorský patřil před několika lety mezi bohaté a vlivné lidi. Vlastnil velké firmy, které zaměstnávaly stovky lidí. Teď je však už přes čtvrt roku ve vazbě.

Policie jej viní z více než 120milionového podvodu, který měl v letech 2005 až 2011 spáchat společně se dvěma vysokými manažery dnes družstevní záložny Unibon. Reportérovi Daliboru Bártkovi se podařilo zjistit, že vyšetřování policie a státního zastupitelství provázejí manipulace se spisem, přešlapy při zatýkání a nejasné obvinění.

Způsob, jakým kampelička Unibon poskytla několik svých úvěrů, vedl policii k rozhodnutí začít Daneše Zátorského i dva bývalé manažery Unibonu stíhat. Ještě před samotným obviněním všech tří mužů došlo na Krajském státním zastupitelství v Ostravě k neobvyklé manipulaci s trestním spisem. Svou roli v tom sehrála náměstkyně úřadu Dana Masná.

Putování trestního spisu

Letos v květnu, když dozorující státní zástupkyně Brigita Bilíková čerpala dovolenou, si bez jejího vědomí právě Dana Masná odebrala trestní spis z místnosti, kde byl uschován. Na kameru hovořit odmítla, v rozhovoru však přesun spisu nejprve zpochybnila, poté zase připustila, že k němu skutečně došlo.

„V případě, že je vyžádána nějaká zpráva shora, je to tam osvětleno a je tam možno z toho vypreparovat údaje, tak není vyloučeno, že případně se spis pana Zátorského mohl dostat do tohoto balíčku,“ uvedla v rozhovoru s reportérem Bártkem Dana Masná. „Konkrétně ve spise, o který vám jde, mohl tento spis být mně předložen právě s nějakou žádostí.“

Proč přesun spisu náměstkyně nejprve zapřela, není zřejmé. Ve své pozici má právo do živých trestních spisů nahlížet. Vždy však musí být zaevidováno, kdy a z jakého důvodu si spis vyžádala. A právě v tom může být háček.

Podle informací České televize totiž přesun spisu zaevidován původně nebyl. Navíc není jasné, proč se o něj Masná zajímala a to v době, kdy dozorující státní zástupkyně měla dovolenou. Ona sama to zdůvodnila pouze nutností vyřídit jakousi neurčitou žádost.

Zadržení Danešova bratra

To však není jediná neobvyklost, která vyšetřování kauzy provází. Ještě daleko většího přešlapu se dopustila samotná policie. Stalo se to 24. června na nádraží Ostrava - Svinov.

Kriminalisté tehdy už mapovali okolí Zátorského, prověřování případu ale probíhalo ještě stále v utajeném režimu. Přesto jeden z nich vyrazil do samostatné akce a v domnění, že má před sebou Daneše Zátorského, asi na dvacet minut zadržel jeho staršího bratra, který zrovna přijel pro děti.

„Došlo k individuálnímu pochybení jednoho z policistů, který špatně vyhodnotil situaci a kontaktoval skutečně místo Daneše Zátorského jeho bratra,“ sdělil náměstek ředitele Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje Radim Wita.

Problém však je, že není vůbec srozumitelné, proč ke kontaktu mezi policií a domnělým Danešem Zátorským, ve skutečnosti jeho bratrem, došlo. Obdobné zadržení jakékoliv osoby bývá zpravidla detailně zorganizováno a podléhá rozkazu. Ten den však rozkaz nevydal nikdo.

Skutečnost, že toho dne nemělo dojít k zadržení Daneše Zátorského, potvrdila také dozorující státní zástupkyně Bilíková. Navíc policie věděla, že v tu dobu byl Zátorský v zahraničí. Podnikatel jí to sám sdělil, když byl o čtyři dny dříve v jiné věci podávat vysvětlení.

„Poslední výslech, kterého jsem se zúčastnil, byl v pondělí dvacátého června, kdy jsem zároveň informoval o tom, že odjíždím na čtyři dny do Toskánska se svými přáteli,” citují Reportéři ČT Daneše Zátorského z policejního spisu.

Co za podivným postupem policisty ve skutečnosti stálo, zřejmé není. Důsledky však ano. Soud urychleně vydal evropský zatykač, na jehož základě Zátorského o několik hodin později zatkla policie v Polsku, kde zůstal při zpáteční cestě z Itálie.

Podle vyšetřovatelů jej totiž bratr o neobvyklém incidentu informoval a podnikatel se proto údajně chystal uprchnout. Státní zástupkyně Bilíková potvrdila, že jeho chování tomu nasvědčovalo.

Předání na hranici v přítomnosti novinářů

O necelý měsíc později jej polští detektivové předali na hraničním přechodu do rukou svým českým kolegům. Akce proběhla za přítomnosti kamer a fotoaparátů novinářů. Ještě téhož dne si pak Zátorský vyslechnul obvinění z podvodu a skončil ve vazbě.

22 minut
Případ Daneše Zátorského v Reportérech ČT
Zdroj: ČT1

Písemné usnesení o obvinění, které má Česká televize k dispozici, však vzbuzuje nejasnosti. Policie se v něm sice opírá o relevantní fakt, že Unibon v minulosti půjčil několika firmám spojeným se Zátorským desítky millionů korun, které již nedostal zpět, nijak konkrétně ale nevysvětluje, jak měli všichni tři obvinění spáchat samotný podvod, z něhož je viní.

Ten trestný čin z hlediska práva nebo právní kvalifikace spáchat ani nemohl. Protože tak jak je postavena skutková věta, nemohlo dojít ke spáchání trestného činu podvodu, sdělil Zátorského obhájce Miloslav Kijas.

Nesrozumitelná je navíc i skutečnost, proč policie dodnes nezačala stíhat žádného ze zástupců firem, které problematické úvěry inkasovaly a nesplatily. Pokud bylo předem dohodnuto peníze nevracet, jak tvrdí kriminalisté, museli se podvodu také účastnit. Policisté však k tomu zaujali zcela opačný postoj a poskytnutí samotných úvěrů vůbec nezpochybňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
Právě teď

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 3 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 13 hhodinami
Načítání...