Premiér Bohuslav Sobotka odmítl hlasy, podle nichž by mělo Česko po vzoru Velké Británie vystoupit z Evropské unie. Česká republika je i kvůli hospodářským vztahům zemí, jejíž budoucnost je nutné vidět v Unii, nikoli mimo ni, řekl Sobotka před poslanci. Soudí také, že základní dvouletá lhůta nemusí stačit pro vyjednávání podmínek pro odchod Britů z Unie. Jednání s Brity nezačnou podle premiéra dřív než na podzim, když odstupující britský premiér David Cameron nechal oficiální oznámení o vystoupení na svém nástupci.
Sobotka: Česko musí zůstat v Unii, podmínky vyjednáme spolu s opozicí
Česko musí v EU zůstat, odmítl Sobotka hlasy pro odchod (zdroj: ČT24)
Vláda už zřídila pracovní skupinu, která připraví českou pozici pro vyjednávání s Británií. Sobotka rovněž přijal návrh, jenž zazněl ve sněmovní diskusi, aby se do debaty o postoji Česka zapojili i zástupci parlamentních stran.
Výsledek britského referenda označil Sobotka za závažné a zřejmě nevratné rozhodnutí. Všechny důsledky nedokážeme odhadnout, ani vyčíslit, uvedl. Evropská unie musí podle premiéra prokázat základní jednotu a stabilitu.
„Pro budoucí uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Velkou Británií platí, že budeme hledat vyváženou dohodu, která nepoškodí naše ekonomické zájmy a která nepoškodí práva našich občanů,“ zdůraznil Sobotka.
GALERIE
Sobotka: Česko musí zůstat v Unii
Podmínkou pro přístup Britů na evropský vnitřní trh musí podle něho být důsledné zachování čtyř základních svobod, tedy volného pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu. „A musí jednoznačně do budoucna platit, že naši občané, kteří žijí a pracují ve Velké Británii, budou mít stejné podmínky jako Britové, kteří pracují tady u nás v České republice,“ pokračoval Sobotka.
„Evropská unie nemůže zůstat stejná,“ uvedl Sobotka. Musí být podle něho přitažlivější, méně byrokratická a musí získat větší podporu občanů. Ministerský předseda se vyslovil taky pro posílení Evropské rady. „Změny v Evropské unii musí mít pod kontrolou členské státy,“ řekl. Není to podle něho úkolem Evropské komise. Lidé, kteří jsou pro rozklad Unie, nenabízí žádnou jinou alternativu, dodal.
EK nesmí brexitu využít k posílení pravomocí, varoval šéf ODS
„Nikdo na nás netlačí, pokud jde o další integraci,“ uvedl Sobotka. Z opozičních lavic přesto zní volání po akci. „Česká vláda by měla vyjednat výjimku z přijetí eura a taky vyjednat výjimku z azylové a migrační politiky. Aby se nám nemohlo stát, že budeme přehlasovaní kvalifikovanou většinou, jak to bylo v případu kvót,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Zatímco mluvit teď o euru není podle vládních špiček aktuální, proti unijní migrační politice se staví taky. „Momentálně mám ten dojem, že některé členské státy jdou nad rámec platných dohod,“ řekl předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
Využít situaci po brexitu k vyjednání nových podmínek striktně odmítá jen TOP 09. „Pokud ke společným pravidlům budeme všichni přistupovat tak, že z nich chceme mít co nejvíce výjimek, tak nebudeme mít žádná společná pravidla ani žádnou společnou Evropu,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Schwarrzenberg: Česko má v Bruselu ohledně brexitu tlumit emoce
Úkolem české diplomacie v Bruselu ohledně brexitu by mělo být tlumení emocí a to, aby vztahy s Velkou Británií byly co nejužší, řekl bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Varoval před silnými slovy na adresu Británie nebo před nějakým jejím trestáním. Česko může podle Schwarzenberga přispět zkušeností z rozdělení Československa, kdy „nepadla ani facka“, protože česká a slovenská strana se zachovaly velkoryse. „Měli bychom tohle v Bruselu někdy vyprávět,“ podotkl Schwarzenberg. V kritické situaci je třeba podle něho zachovat zdravý rozum a být i při rozvodu vstřícní. „Zde je velký úkol pro českou diplomacii a českou vládu,“ dodal Schwarzenberg.
Evropskou unii je podle Sobotky potřeba reformovat bez ohledu na brexit, a to hlavně z hlediska bezpečnosti a ochrany hranic. „Volat nyní, když je takzvaně po bitvě, že král je nahý, to umí každý. Očekával bych trošku statečnější a politicky odpovědnější přístup,“ řekl premiér.
Přes výzvy ke klidu premiér neskrýval obavu o ekonomický vývoj Unie. Podle Lidových novin už dostal na stůl první odhad, podle kterého má vláda počítat s patnáctiprocentním propadem příjmů z unijních dotací. Přibližně stomiliardový propad dotačního balíku by se mohl promítnout až v dalším rozpočtovém období, které začne v roce 2020. Podle vládních politiků by ale k úbytku dotací došlo stejně kvůli rychlému hospodářskému růstu Česka.
Otázkou je, zda bude mít český hlas v Unii vůbec váhu
„O postoji Unie po referendu rozhodnou velké státy, role například Česka bude sekundární,“ upozornil ředitel Think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský s poukazem na to, že i názory těchto velkých zemí se různí: zatímco například Německo je k Británii spíše smířlivé, mezi přísnější patří třeba Belgie. „Není pochyb, že se odchodem Británie EU přesouvá směrem na východ,“ dodal historik Martin Kovář, podle něhož se tak jediným dominantním státem stane Německo.
- Bezprostřední reakcí po referendu by podle ekonomů mohla být nejistota až panika na finančním trhu, výprodej britských akcií a oslabení při nejpesimističtějších scénářích téměř o 20 procent.
- Pokud by k tomu došlo, zlevnilo by dovážené zboží z Británie až o 10 procent. Po schválení nové smlouvy mezi Velkou Británií a EU by se situace mohla uklidnit. Začala by zřejmě platit cla, což by zboží dovážené z Británie prodražilo.
- Momentálně je Británie třetím nejvýznamnějším exportním trhem pro české firmy. Odchod Britů z Unie by zřejmě znamenal právě omezení vývozu českého zboží do Spojeného království.
- Brexit by se odrazil i v kurzu koruny. „Kdyby narostla systémová nedůvěra v euro a eurozónu jako projekt, hráči by si to přebrali jako signál, že ČNB bude nakonec nucena zůstat déle v intervenčním režimu a možná, že časem může uvažovat o oslabení české koruny. V takovém případě by koruna dostala citelnější úder a byla delší dobu slabší,“ říká ekonom Jan Bureš z Poštovní spořitelny.