Velmi dobrá je tuzemská úroveň léčby podle 18 procent respondentů, dalších více než šedesát procent ji hodnotí jako spíše dobrou. Přísně kritických je pět procent Čechů. Pozitivněji hodnotí léčbu občané, kteří byli v posledních dvou letech hospitalizováni nebo absolvovali nějaké vyšetření, a mají tedy přímou zkušenost se zdravotnictvím.
Lépe hodnotí léčbu muži než ženy, hodnocení léčby také klesá s věkem, byť nejhůře hodnotí věková skupina 45–59 let. Pozitivní hodnocení pak roste se vzděláním. Podrobnější hodnocení stavu veřejných nemocnic ukazuje, že nejlépe hodnotí lidé odbornost lékařů, uvedlo to skoro osmdesát procent respondentů, a úroveň technického a přístrojového vybavení, které je dostatečné podle více než sedmdesáti procent dotázaných.
Platy ve zdravotnictví
Zhruba na půl jsou Češi rozděleni ohledně toho, jestli je dostatečný počet lůžek v nemocnicích, a financování – konkrétně platy lékařů. Negativní názory začínají převládat v momentě, kdy přijde na řadu otázka množství doktorů a sestřiček. Nedostatečné je množství lékařů ve službě podle 55 procent respondentů, v případě sestřiček je to 66 procent. V jejich případě jsou také podle většiny lidí nedostatečné jejich platy, myslí si to přes sedmdesát procent respondentů.
Při jednání o podobě rozpočtu na příští rok zaznívá z ČSSD požadavek na růst platů ve zdravotnictví o deset procent. Personál totiž odchází za lepšími podmínkami do zahraničí. Prezident České lékařské komory Milan Kubek dokonce prohlašuje, že tuzemské nemocnice už nejsou schopné zaručit nejen kvalitu, ale ani samu bezpečnost zdravotní péče. Sobotka přišel i s návrhem, aby měli zdravotníci stejné platy ve státních i soukromých nemocnicích. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) má ale zdravotnictví na provoz peněz dost, nicméně nemocnice nešetří.
O nedostatku lékařů a zdravotnické péče v České republice hovořil v Otázkách Václava Moravce také ministr zdravotnictví Stavopluk Němeček (ČSSD). Ten vidí problém jinde než Česká lékařská komora (ČLK). „ČLK vnímá nedostatek peněz. Nedostatek tady je, ale já mám pocit, že ČLK zesiluje své volání tím, že situaci popisuje černěji, než je. Problém hlavně je personální,“ řekl a dodal, že ministerstvo dává dohromady akční plán a chce připravit to, co se dá do konce období stihnout.
OVM: Němeček a Heger mluvili o zdravotnictví (část 1.)
OVM: Němeček a Heger mluvili o zdravotnictví (část 1.)
OVM: Němeček a Heger o zdravotnictví (část 2.)
„Chceme hlavně personální stabilizaci a k tomu potřebujeme peníze. Ve sněmovně je teď reforma postgraduálního vzdělávání lékařů, což je také palčivý problém. Věci se řeší a vyžaduje to čas. Věc, kterou nezařídíme, jsou finance, to je spolupráce s ministerstvem financí a to trošku drhne,“ přiznal ministr neshody s ministrem financí Andrejem Babišem.
„92 procent primářů chirurgických oddělení mi v rámci mého průzkumu řeklo, že nejsou schopni zajistit provoz a zároveň dodržovat zákonem daných 416 hodin přesčasů za rok. 92 procent oddělení pracuje v rozporu se zákonem.“
Pavel Pafko
Celý problém zdravotnictví glosoval v OVM také bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „Já si myslím, že na celý problém zdravotnictví, který se táhne dvacet až dvacet pět let, neexistuje jediné zázračné řešení. Řešení musí být na dvou stranách, první je financování, bez něj se to neobejde. Druhá strana je vnitřní efektivita systému, která také nemá zázračné poslání, ale je potřeba ji zvyšovat a zlepšovat. V tom směru by zdravotnictví mělo pracovat více,“ řekl Heger.
