Senátoři i přes řadu výhrad schválili novelu školského zákona. Bude tak povinný poslední rok školky, příští rok se sjednotí přijímací zkoušky na střední školy a o čtyři roky později bude povinná maturita z matematiky. Od září také začnou platit nová pravidla pro společné vzdělávání dětí se speciálními potřebami v běžných školách. Odpůrci odklad již schválené novely v Senátu neprosadili. Změny ve školství byly i tématem pořadu Devadesátka.
Odpůrci inkluze odklad neprosadili. Středoškoláky čeká i maturita z matematiky
Pro školskou novelu hlasovalo 39 z 67 přítomných senátorů. Předlohu prosadili zástupci ze všech frakcí až na ODS, dvě desítky senátorů včetně vládních se k přijetí postavili zdrženlivě. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Někteří senátoři chtěli také o rok odložit již platná nová pravidla pro inkluzi. Argumentovali tím, že školy nejsou na příliv žáků se speciálními vzdělávacími potřebami připraveny. Nakonec ale návrh na odklad neprošel.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) od počátku vyvrací obavy z přílivu handicapovaných dětí do běžných škol. Rodiče totiž budou nadále určovat, kde se bude jejich dítě vzdělávat. „Od 1. září přijdou do školy stejné děti, jaké ji opustily 30. června. Jediné, co činíme, je víc podpory pro učitele v jejich nelehké práci, kterou mají už nyní,“ řekla Valachová v Interview ČT24.
Inkluze ve školách funguje už 11 let
Inkluze navíc ve školách funguje už od roku 2005. Od školního roku 2010/2011 se dokonce v běžných školách vzdělává více handicapovaných dětí než ve školách speciálních.
GALERIE
Dětí, jako je Bart, jsou v České republice tisíce. Všechny by v dospělosti jistě chtěly žít nezávisle. Vyhlídky nejsou nejsvětlejší. Záleží na tom, zda se jim podaří odmalička začlenit do běžného života, anebo se stanou černou ovcí společnosti.
Zatím ale probíhá vzdělávání těchto dětí bez systémové i finanční podpory, což má nový zákon změnit. Odklad novely by proto podle Valachové nic nevyřešil, naopak by školy připravil o možnost čerpat prostředky na výuku dětí. Podle předsedy ODS Petra Fialy ale opatření v zákoně nebudou dobře fungovat, pokud se neprovede celková reforma financování regionálního školství.
Maturitní písemky bude opravovat CERMAT
Novela školského zákona, které už chybí jen podpis prezidenta, od příštího roku sjednocuje přijímací zkoušky na střední školy. Testy budou z češtiny a matematiky. Výjimku budou mít střední školy s talentovou zkouškou.
Jednotné přijímací zkoušky ale považuje ředitel Scio Ondřej Šteffl za protiústavní. Podle ústavy má totiž každý nárok na bezplatné vzdělávání. Testy proto považuje za smysluplné jen u škol, kde je přetlak dětí. „Dělat přijímací zkoušky tam, kde je dost míst, je podle mého názoru v rozporu s ústavou. Pevně doufám, že se někdo z nepřijatých ozve a nakonec to skončí u Ústavního soudu,“ řekl v pořadu Hyde Park ČT24.
GALERIE
Školský zákon
Od roku 2021 budou muset první středoškoláci také maturovat z matematiky. Nebude se to ale týkat všech. Například studenti zdravotních nebo sociálních služeb se maturitě z matematiky vyhnou.
Šteffl se ale obává, že povinná matematika přinese spíš problémy. Předseda sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (ANO) by považoval za rozumnou maturitu z matematiky jen na gymnáziích. Případně by zavedl povinné základy matematické gramotnosti, které zmiňuje Šteffl.
Od dětí by se mělo chtít, aby uměly procenta, trojčlenku a pracovat s jednou proměnou… Bohužel maturita z matematiky znamená i logaritmické rovnice, což nechápu, proč bychom měli od každého maturanta chtít.
Už od příštího roku pak novela obnovuje hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které také vytvoří a dodá jednotné přijímací testy. Proti se postavila senátorka Eliška Wagnerová (za SZ). Zapochybovala o objektivnosti hodnocení slohových prací lidmi, kteří jejich autory vůbec neznají.
Děti nově čeká i povinné absolvování posledního roku mateřské školy, proti němuž protestovala pravice. Školku bude možné nahradit domácím vzděláváním. Rodiče ovšem v takovém případě budou muset nechat dítě přezkoušet. Své potomky pak každopádně musí nechat do školky zapsat, jinak jim bude hrozit až pětitisícová pokuta.
Pětileté děti ve školce
Nárok na školku i pro dvouleté děti
Senátoři novelu schválili navzdory doporučení výborů, aby odmítli uzákonit i nárok dvouletých dětí na místa ve školkách. Nyní jsou přijímány zpravidla tříleté děti. Nárok na školku bude postupný. Od roku 2017 půjde o děti čtyřleté, od roku 2018 o tříleté a od roku 2020 o dvouleté.
Podle Valachové jde o přirozenou reakci na demografický vývoj. Matky by se díky tomu mohly dříve vrátit do práce. „Pokud jsme jako stát rodičům řekli, že si mohou volit dvouletou, tříletou nebo čtyřletou rodičovskou dovolenou, tak už jsem jim zapomněli říct, co bude po té dvouleté,“ podotkla ministryně. Kritici ale preferují výchovu v rodině. Školky by podle nich neměly být odkladištěm dětí.
Mezi politiky budilo emoce rovněž individuální domácí vzdělávání. Dosud je možné pouze u žáků na prvním stupni, nově má být i na druhém. Rodič ale v takovém případě bude muset mít vysokoškolské vzdělání.
