Zaorálek uvedl, že právníci jeho ministerstva zatím dokument předložený Hradem analyzují. Návrh podle něho spíš než vydávání dětí řeší spolupráci orgánů sociálně právní ochrany dětí, a „je tedy otázkou, jaký by taková smlouva měla smysl“. Zdůraznil, že žádná dohoda mezi ním a Zemanem zatím není.
Zaorálek potvrdil jen to, že prezident mu na konci minulého týdne předal nový návrh textu dohody, který se významně liší od předchozího návrhu smlouvy, k níž měli právníci ministerstva zahraničí vážné výhrady. „Tento návrh neřeší vydávání dětí, ale spíš spolupráci orgánů sociálně právní ochrany dětí v řízeních na jejich ochranu. Je tedy otázkou, jaký by taková smlouva měla smysl. Zároveň samozřejmě stále platí splnění základní podmínky, že s takovým návrhem by musela vyslovit souhlas i druhá strana, tedy Norsko,“ uvedl ministr zahraničí.
„Pan ministr Zaorálek něco jiného říká panu prezidentovi během osobního setkání na Pražském hradě a něco jiného tvrdí médiím. To samozřejmě vyvolává velmi závažné otázky,“ komentoval Zaorálkovo vyjádření prezidentův mluvčí.
Smlouva zažehla spor mezi prezidentem a ministrem
Zeman během návštěvy Libereckého kraje oznámil, že se se Zaorálkem na znění dohody už dohodl. „Chci s radostí konstatovat, že jsem se dohodl s ministrem zahraničí Zaorálkem na, doufám, konečném znění návrhu prezidentské smlouvy mezi Českou republikou a Norským královstvím ve věci vydávání dětí,“ prohlásil prezident.
Nová verze dohody podle Zemana odstraňuje nedostatky, které měla první verze. Té Zaorálkovi právníci vytýkali, že je v rozporu s mezinárodními smlouvami a zásadami mezinárodního práva.
Zeman přišel s prvním návrhem smlouvy v lednu v reakci na několik případů, kdy norské úřady odebraly děti s českým občanstvím rodičům. První kauza se týká synů Evy Michalákové, které norské úřady odebraly české matce, druhá devítiměsíčního děvčátka. Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) existuje i třetí případ, podrobnosti ale nezveřejnila.
Prezident zatím nechtěl nový návrh upřesnit, protože to se podle něj zveřejňuje až ve chvíli, kdy je smlouva podepsána. Jednání s Norskem podle něj budou dlouhá a komplikovaná. „Myslím si, že smlouva může plnit preventivní funkci, aby nedocházelo k opakování situace, jež nastala u dětí manželů Michalákových,“ řekl dnes Zeman v Jilemnici.
Vztahy prezidenta s ministrem skřípou dlouhodobě
Nepříliš vřelé vztahy současné hlavy státu a ministra zahraničí ovlivňuje rozdílný postoj v některých zahraničněpolitických otázkách. Prezident se s vládou neshodl třeba v názoru na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, do sporu s kabinetem se dostal i kvůli loňské účasti na vojenské přehlídce v Moskvě, jmenování velvyslanců nebo migrační krizi. Svou roli hraje i osobní rovina. Vztahy bývalých stranických kolegů utrpěly, když současný šéf diplomacie nepodpořil Zemana při prezidentské volbě v roce 2003. Při skládání kabinetu o deset let později se pak mluvilo o tom, že prezident kvůli staré křivdě odmítne jmenovat Zaorálka ministrem.