Ministr spravedlnosti Robert Pelikán představil novelu zákona o státním zastupitelství. Nově by měl vzniknout speciální útvar, který bude bojovat s korupcí. Zákon počítá i s posílením nezávislosti, ale zároveň i odpovědnosti státních zástupců. Vedoucí žalobci jsou nyní prakticky neodvolatelní, nově by ale měli být jmenovaní na sedm let. Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci se zruší. Předloha zamíří na přelomu roku na vládu, pokud projde legislativním procesem, mohla by být účinná v průběhu roku 2017.
Přelom na státním zastupitelství: Vznikne elitní protikorupční tým, vrchní žalobci skončí
Boj proti ekonomické kriminalitě a korupci se podle Pelikána v poslední době zlepšuje. „Institucionální zabezpečení této činnosti je ale nedostatečné,“ řekl na tiskové konferenci. Novela proto počítá se vznikem státního zastupitelství, které by se specializovalo výhradně na finanční a hospodářskou kriminalitu se škodou přesahující 250 milionů korun. „Bude se zabývat veřejnými zakázkami i insolvenčním řízením,“ doplnil Pelikán.
Klíčové podle ministra je, aby byl tento útvar nezávislý. „Je zde velké nebezpečí politických i hospodářských vlivů,“ poznamenal. Ministerstvo chce proto vybrat dvacet pět až třicet elitních státních zástupců, do kterých bude investovat i peníze: „Budeme je školit a posílat na stáže do zahraniční.“ Spolu s nimi budou v novém týmu i odborníci například na účetnictví nebo obchod.
Nejvyšší státní zástupce nebude mít na speciální útvar vliv. Bude moci kontrolovat pouze výsledky jeho činnosti. Opozice proto jeho vznik kritizuje. „Představa, že zde zřídím jednu instituci, která nad sebou nemá žádný dohled a může si dělat úplně, co chce, je podle mého názoru nebezpečná,“ řekl České televizi místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Konec neodvolatelných státních zástupců
Soustava státních zastupitelství je nyní v Česku poměrně složitá. Nejvyšší státní zastupitelství dohlíží na dvě vrchní, ty na osm krajských a ty na celkem 86 okresních. Vedoucí jednotlivých zastupitelství přitom podle Pelikána nemají žádný časově omezený mandát. „Jsou ve své funkci na dobu neurčitou a praxe nám ukazuje, že jsou prakticky neodvolatelní,“ upozornil.
Výjimkou je pozice nejvyššího státního zástupce, kterého může vláda naopak odvolat ze dne na den, ale on sám nemá žádnou pravomoc směrem k nižším státním zástupcům. „Výsledkem je, že vrcholové články soustavy jsou v podstatě bezmocné a nedokáží zajišťovat kvalitu v celé soustavě,“ uvedl Pelikán.
Nově by proto mělo zaniknout Vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci (VSZ), nejvyšší žalobce tak bude mít přímý dosah na krajská státní zastupitelství. Šéfové VSZ Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan se zánikem svých úřadů problém nemají. Právě jejich lidé totiž budou nejžhavějšími kandidáty na místa v novém protikorupčním útvaru.
Novela mění i systém jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců. Po účinnosti novely bude pozice každého vedoucího krajského státního zástupce přesoutěžena. V průběhu dalších let budou následovat výběrová řízení i na pozice vedoucích okresních zastupitelství.
Nejvyššího žalobce už naopak vláda jen tak neodvolá
Vítěz výběrového řízení bude nově jmenován na sedm let a podroben písemným hodnocením. Zároveň se posílí i kárná odpovědnost vedení. „Nově by měli odpovídat i za případná manažerská selhání. Tedy za situace, kdy například jejich zastupitelství nefunguje tak, jak by mělo,“ doplnil ministr. Lhůta pro podání kárné žaloby se prodlužuje ze dvou na tři roky. Vedoucí státní zástupce bude stejně jako nejvyšší žalobce odvolatelný pouze na základě kárného řízení. „Vláda už se nebude moci usnést na tom, že ho odvolá bez udání důvodu,“ doplnil Pelikán.
Většina vedoucích z krajských zastupitelství návrh odmítá, nejvyšší žalobce Pavel Zeman je naopak pro. „Myslím si, že ze státního zastupitelství bude možné dostat i větší výkon,“ řekl České televizi. Výměna vedení jednou za sedm let se ale nelíbí ani ČSSD. „Bylo by to velmi nebezpečné, protože by jedna vláda, byť by to byla naše vláda, vyměnila všechny vedoucí státní zástupce v krajích,“ tvrdí poslanec a předseda Ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Opozici vadí, že novelu ještě neviděla
Podobné výhrady mají i opoziční poslanci. Ti navíc ministrovi vyčítají, že od něj už půl roku neviděli konkrétní obrysy připravovaného zákona. „Pan ministr zatím návrh představil novinářům, ale na poslance tak trochu zapomněl,“ podotkl poslanec a místopředseda Ústavně-právního výboru Jan Farský (STAN). Ministr na to reagoval slovy, že bude zákon s poslanci ve výboru řešit až ve chvíli, kdy se novela do výboru dostane.
Ministerstvo připravovalo nový zákon už řadu měsíců. Prvotní návrh vznikl v úzké součinnosti s žalobci, z projednávání ve sněmovně ho ale stáhla k dopracování tehdejší ministryně Marie Benešová (ČSSD). Za její nástupkyně Heleny Válkové (ANO) ministerstvo vypracovalo návrh, který se od původního výrazně odklonil a vyvolal kritiku, že žalobce dostává do područí politiků. Pelikán nakonec ustoupil a se státními zástupci se dohodl na jiném znění normy.