U Bavorova na Strakonicku hořely pole a les na ploše asi 60 hektarů. Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů, s požárem pomáhala i helikoptéra. Hasiči v Plzeňském kraji se pak museli vypořádat s dalšími dvěma velkými požáry polí a lesů. Na Plzeňsku hasí u Horního Hradiště dvacet jednotek, na Domažlicku jich dorazilo devět. V obci Vlastějovice na Kutnohorsku zasahuje kvůli ohni šest jednotek hasičů a vojenský vrtulník.
Požár na Strakonicku vznikl pravděpodobně od kombajnu, který žnul pole. Podle prvních informací nebyl při požáru nikdo zraněn. Kromě několika jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů vyjela k požáru z Českých Budějovic velkokapacitní cisterna. Zasahovaly jednotky z patnácti nejbližších obcí i měst. „Vypomáhal tady vrtulník,“ uvedla redaktorka ČT Kristina Vrkočová. Po čtyřech hodinách se jim podařilo oheň zvládnout. Rozsah zasažené plochy byl 60 hektarů, původní odhady byly více než dvojnásobné.
Práce kombajnu na poli stála u zrodu i dalšího požáru, a to v Horním Hradišti na Plzeňsku. „Požár je tady obrovský,“ uvedla redaktorka ČT Eva Jarkovská. V lese pak hoří kořeny stromů, ale požár se šíří i korunami. Zasahuje plochu od Horního Hradiště až k Mladoticím, kde budou muset nejspíš evakuovat jednu z chatových oblastí.
Travní porost a keře odpoledne opětovně vzplály i podél železniční trati u Starého Města u Uherského Hradiště směrem na Moravský Písek. Požár vznikl pravděpodobně po průjezdu vlaku, od jehož kol odletěly jiskry. Na místě je jedenáct hasičských jednotek, tedy zhruba 60 hasičů. S likvidací ohně jim pomáhá policejní vrtulník, který na ohniska shazuje vodu z vaku. Platí tu druhý stupeň poplachu. Podél tratě hoří i tráva u Bzence na Hodonínsku.
Hasiči v Karlovarském kraji likvidovali od rána osm větších požárů, ke kterým muselo vyjet více jednotek. Hořely pole, lesy i louka v bečovské botanické zahradě. S jedním požárem na Českolipsku pak pomohla průtrž mračen. Na dvouhektarovém území zasahovalo dvanáct jednotek, na místě ještě hasiči zůstali.
Vysoké nebezpečí požárů zůstává na celém území. Jen o víkendu hasiči zasahovali u 353 případů, což je čtyřikrát vyšší číslo oproti běžnému stavu. Důvodem jsou přetrvávající vedra a sucha. „Lidé by se v celé ČR měli vyvarovat rozdělávání ohně ve volné přírodě a dávat i velký pozor, pokud zacházejí s tak malým zdrojem ohně, jako je nedopalek nebo sirka," uvedla mluvčí hasičské záchranné služby Nicole Zaoralová. Nejčastější příčinou nekontrolovaného ohně jsou sice technické závady, hned na druhém místě je ale lidská nedbalost.
Omezení zakládání ohně v přírodě
K zákazu rozdělávání ohně a kouření v přírodě kvůli vysokému riziku požárů se nyní přidal Liberecký kraj. „Aktuální nepříznivou situaci jsme opakovaně konzultovali s hasiči již v průběhu minulého týdne, z důvodu přetrvávajícího stavu jsme se nyní rozhodli vyhlásit zvýšené nebezpečí vzniku požárů,“ zdůraznil hejtman Martin Půta (STAN). Zákaz se podle něj vztahuje na lesní porosty a jejich bezprostřední okolí do vzdálenosti 50 metrů, suché travní porosty a plochy zemědělských kultur. Tam všude je zakázáno rozdělávat oheň, kouřit, odhazovat hořící nebo doutnající předměty, používat zábavní pyrotechniku, spalovat odpady a jiné hořlavé látky, pálit klestí a dřevní zbytky.
Už od začátku prázdnin platí zákaz na jižní Moravě. V minulých dnech ho vyhlásili také v Moravskoslezském, Karlovarském, Plzeňském, Královéhradeckém, Zlínském a Středočeském kraji nebo na Vysočině.
Středočeský kraj aktuálně dokonce vyzval obce s rozšířenou působností, aby vzhledem k pokračujícímu suchu a riziku požárů zvážily možnost vyhlášení zákazu vstupu do lesů. Vstupu do lesů už zamezily Rakovník nebo Říčany u Prahy, počítají s tím prý i starostové z Mladoboleslavska. Za porušení hrozí lidem podle přestupkového zákona pokuta až do výše 30 tisíc korun.
Plnější nemocnice
Kromě hasičů přibývá práce i zdravotníkům. Nemocnice hlásí více pacientů. V pražském Motole o víkendu přijali zhruba o 20 procent víc než jindy. Lékařskou péči přitom častěji vyhledávali mladí lidé. Podle mluvčí motolské nemocnice Pavlíny Dankové sice dodržují pitný režim, ale myslí si, že pak na sebe nemusí dávat takový pozor a mohou hodně sportovat. „To v těchto vedrech vede ke kolapsům, průjmům či nevolnostem,“ uvedla Danková.
Teplé počasí bude pokračovat v celé republice nejméně do pátečního večera. Během týdne tak podle Českého hydrometeorologického ústavu platí rovněž varování před velmi vysokými teplotami. Teploty by v příštích dnech měly nejčastěji být mezi 32 a 37 stupni Celsia. „S výjimkou ojedinělých bouřek lokálního charakteru bude celé období bez srážek,“ dodal ČHMÚ v aktualizované výstraze. „O víkendu postupně přibude srážek a od západu se začne ochlazovat,“ dodal meteorolog ČT Jan Šrámek.
Smogová situace i v Moravskoslezském kraji
Současný charakter počasí ale zatím přináší i zvýšenou koncentraci troposférického ozonu v ovzduší. V Moravskoslezském kraji tak vyhlásili meteorologové smogovou situaci. Týká
se celého kraje kromě oblasti Třinecka. Meteorologové sice předpokládají, že večer koncentrace ozonu poklesne, ale smogová situace potrvá i v úterý.
Smogová situace kvůli ozonu platí od konce minulého týdne až do odvolání také v Praze a Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji.
Zlepšit vodní režim krajiny
Aby Česko bylo lépe připraveno na další podobná sucha, jaká sužují zemi v těchto dnech, rozdělí se peníze z dalších evropských dotací zaměřených na krajinu a její vodní režim. Cílem je, aby byla příroda schopná samovolně lépe zadržovat vodu. Více než osm miliard korun z Operačního programu Životní prostředí podpoří ty projekty, které pomohou lepšímu vsakování srážkové vody nebo třeba průtoku říčních koryt, potoků a přilehlých niv a také zlepší přirozený rozliv. Na některá opatření začne už tento pátek ministerstvo životního prostředí přijímat žádosti.
"Evropské dotace by měly putovat i na obnovu poškozených nebo zaniklých území a menších krajinných prvků, v nichž by se voda přirozeně akumulovala. Jde například o lesy, prameniště, tůně a mokřady", dodala mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. V nedávno schváleném vládním materiálu proti suchu se také plánuje, že se obnoví zaniklé rybníky nebo horské splavovací nádrže, takzvané klauze.
Evropské peníze každopádně směřují do obnovy české krajiny a jejího vodního režimu již osm let. Do loňska bylo podle údajů MŽP ze starého operačního programu revitalizováno více než 42 kilometrů vodních toků a objem vodních nádrží nebo poldrů se zvýšil o 20,6 milionů metrů krychlových. Do odbahnění rybníků, výstavby drobných nádrží a tůní šlo 4,6 miliardy korun a na zlepšení přirozených rozlivů 2,3 miliardy.
Mnoho obcí začíná nedostatek vody skutečně pociťovat. Správci musí problémová místa přepojovat na jiné zdroje. Kde taková možnost není, musí se výrazně šetřit. Například na Olomoucku hrozí, že budou muset zavřít některá koupaliště.
