Skoro polovinu žádostí o církevní restituce nestihl pozemkový úřad vyřídit včas

Církevní restituce schválila vláda Petra Nečase, a to i přes odpor tehdejší opozice hlavně z řad sociální demokracie. Zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu podle Holuba tak nepovede k dalším krokům církví. „V situaci, kdy vnímáme, že jde o objektivní potíže, nechceme podávat žaloby ani měnit zákon," řekl Holub s tím, že důvodům opoždění rozhodnutí rozumí. „Majetku se nevzdáváme, jen jsou bohužel delší lhůty na jeho vydání,“ dodal Holub.

Zákon o církevních restitucích stanovil pozemkovému úřadu při posuzování výzev k vydání majetku řadu povinností, na uzavření dohody o vydání majetku mu ale dal jen půl roku. Státní pozemkový úřad tak na konci letošního dubna nedodržel šestiměsíční lhůtu u 1424 z 3404 výzev k vydání majetku. „Šestiměsíční lhůta stanovená zákonem pro proces vedoucí k uzavření dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou není z následujících důvodů dostatečná,“ uvedl kontrolní úřad.

Podle mluvčí SPÚ Moniky Machtové jsou v tomto počtu i dohody, o kterých úřad rozhodl, že je uzavřít nejde. Kolik takových dohod bylo, nedokáže v současnosti úřad kvantifikovat. Dohody je ale možné uzavírat i po zákonné lhůtě, připomněla Machtová.

Pozemkový úřad se potýkal i s dalšími těžkostmi, mimo jiné proto, že církve si mohly nárokovat pozemky určené jejich označením v historických mapách. „Zákon umožnil oprávněným osobám identifikovat požadovaný majetek dle evidence platné v době, kdy došlo k majetkové křivdě, což znamená, že většina výzev obsahovala historická označení dnes neexistujících parcel, které byly jednoduše přepsány z pozemkových knih a zemských desek. Výzva tak obsahovala pozemky, které v řadě případů již nejsou ve vlastnictví státu, v řadě případů i pozemky, ke kterým oprávněná osoba své vlastnictví nepozbyla,“ stojí ve zprávě úřadu.