Praha – Vládou prošel návrh zákona o celostátním referendu. Jde o ústavní zákon, koalice proto bude muset hledat podporu pro svůj návrh i u opozičních poslanců. Pokud projde, bude možné vypsat lidové hlasování, požádá-li o ně peticí alespoň čtvrt milionu lidí.
Vláda chce celostátní referendum, podmínkou bude čtvrtmilionová petice
Celostátní referendum má před sebou ještě složitou cestu, návrh ústavního zákona musí projít parlamentem, přestože výhrady k němu měla některá ministerstva, opozice, ale například i ombudsmanka. Podoba zákona navíc znemožní hlasování o některých důležitých otázkách. „Abych to uvedl srozumitelně, nelze například zasahovat do trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky nebo členů vlády,“ uvedl Jiří Dienstbier, který zákon vládě předložil.
Nebude také možné uspořádat referendum o základních lidských právech, ale ani o rozpočtu a daních. Původně Jiří Dienstbier přinesl dvě varianty, jeho kolegové vybrali tu restriktivnější. Ministr je přes řadu témat, ke kterým referendum nepůjde uspořádat, přesvědčen, že by hlasování mělo být o „zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky“. Formulaci a přípustnost otázky bude kontrolovat Ústavní soud.
V Událostech, komentářích pak ministr Dienstbier naopak jmenoval příklady, kdy by referendum vypsat šlo: „Referendum se nesmí konat o tom, že porušíme mezinárodní závazky, ale lze si ho představit např. o otázce, zda vláda má zahájit kroky k přistoupení k nějaké smlouvě nebo naopak k vypovězení nějaké smlouvy. Referendum by se tak mohlo konat např. k otázce umístění amerického radaru v Brdech, protože to nebyla otázka porušení ani splnění závazků. Myslím, že by se mohlo konat k otázce zavedení školného na vysokých školách nebo třeba o zvýšení maximální povolené rychlosti na českých dálnicích.“
Pokud zákon projde a někdo bude chtít vyhlásit referendum, bude muset sehnat 250 tisíc podpisů během půl roku. Především ale bude muset o své pravdě přesvědčit zhruba dva miliony lidí. „Pro závaznost referenda se předpokládá, že buď pro, nebo proti otázce se musí vyslovit minimálně 25 procent všech, kteří jsou oprávněni hlasovat,“ upozornil Jiří Dienstbier. Výsledek potom bude závazný pro vládu, nikoli však pro parlament. „Nelze donutit parlament, aby nějaký zákon schválil, ale výsledek referenda mu brání, aby přijal zákon, který by byl v rozporu s výsledky referenda,“ upřesnil ministr pozici zákonodárců.
GALERIE
videogallery_546315
Podmínky a požadavky na referendum:
- podmínka vyhlášení: petice s 250 tisíci podpisů sehnaných za 6 měsíců
- kvórum: alespoň 25 procent voličů musí podpořit jednu z variant, současně musí jít o většinu hlasujících
- otázka: jednoznačně formulovaná s odpovědí ano/ne
Při hledání podpory pro svůj návrh se vláda nebude moci spolehnout na ODS, která se proti celostátnímu referendu vymezuje dlouhodobě: „Umístění radaru v Brdech nebo otázka školného jsou přesně ty věci, které vyžadují politickou odvahu, a ten, kdo o takových věcech chce dělat referendum, tak si myslím, že je populista. My jsme dlouhodobě spokojeni se stávající úpravou v Ústavě – myslíme, že institut speciálního referenda je naprosto dostačující,“ reagoval na Dienstbiera v Událostech, komentářích místopředseda ODS Martin Novotný.
Pro ústavní zákon zřejmě nezvedne ruku ani TOP 09. „Jsem zastáncem parlamentní demokracie. To znamená, že občané si volí své zástupce do parlamentu a ti by měli rozhodovat o zásadních otázkách,“ uvedl její poslanec Martin Plíšek. Referendum by naopak mohli podpořit komunisté a poslanci Úsvitu. Ti ovšem v minulosti připravili svůj vlastní návrh, se kterým neuspěli. Ke schválení ústavního zákona je potřeba tří pětin poslanců, tedy 120 hlasů, a tří pětin z přítomných senátorů.