Adresné zvaní na preventivní vyšetření nejčastějších typů nádorů pomohlo podle statistiky ministerstva zdravotnictví snížit počet úmrtí. V rámci OECD bylo Česko dokonce vyhlášeno skokanem desetiletí v poklesu počtu úmrtí na rakovinu prsu a tlustého střeva a konečníku. Hosté Hyde Parku ČT24, lékaři Petr Arenberger a Luboš Petruželka upozornili, že rakovinou může onemocnět každý. Na to, že zhoubný nádor nevyroste tomu, kdo v rodině takové případy nemá, se nelze spoléhat – geneticky podmíněné nádory tvoří sotva desetinu případů.
Lidem přicházejí pozvánky na screening a klesá počet úmrtí na nádorová onemocnění. V Česku představují velkou hrozbu, rakovina každoročně zahubí 30 tisíc lidí. Podle ministerstva zdravotnictví i lékařů je pokles nezpochybnitelným úspěchem adresného screeningu. „Jsem příznivcem toho, že je každý odpovědný sám za sebe, ale adresné zvaní občany pobídlo a projevilo se ve výsledcích,“ podotkl přednosta Onkologické kliniky 1. Lékařské fakulty UK, Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice Luboš Petruželka. „ Z minulosti jsme zvyklí, že když přijde obsílka, někam jdeme,“ dodal.
Zdůraznil však, že nelze vše přičítat pouze zlepšení prevence. „Výsledky snížení mortality nejsou jenom ve včasném záchytu, ale i ve zlepšení adjuvantní doplňkové léčby. Ta hraje roli zejména u kracinomu prsu, ale i kolorektálních karcinomů. To vše se sčítá dohromady,“ podotkl host Hyde Parku ČT24.
Přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger je přitom přesvědčen, že existuje způsob, jak na vyšetření dostat ještě více lidí. Odkázal na své zkušenosti se Stanem proti melanomu, kam každoročně přicházejí otestovat svá mateřská znaménka tisíce lidí, do ordinace ale nezamíří. „Psychologicky jsme to rozebírali a zjistili, že je to tím, že je to syndrom bílého pláště. Lidé se bojí jít k doktorovi do ordinace. Část lidí nepodceňuje onemocnění, ale prostě se bojí,“ shrnul Petr Arenberger, jehož spolupracovníci jsou ve stanu v tričkách a ne v pláštích, lidé tak ztrácejí ostych.
Jak vypadá melanom
„Melanom vzniká často z mateřských znamének, ale ne vždy. Může vzniknout na úplně volné kůži, která byla předtím zdravá. Vytvoří se tam skvrnka. Pokud je pigmentovaná, tak se každý lekne a jde k lékaři, pokud si jí všimne. Ale jsou i melanomy, které jsou tzv. amelanotické, to znamená, nemají pigment. Mají růžovou barvu, je to pupínek, který pomalu roste,“ popsal Petr Arenberger.
Důležitý věk a životní styl
Rakovina může postihnout každého v jakémkoli věku, neustálé testování celé populace však není možné u žádného typu nádoru. Lékaři se proto soustředí na rizikové skupiny. Zásadní roli přitom hraje věk. „Věk je nejrizikovějším faktorem pro vznik nádorového onemocnění. Hranice je kolem 50 let,“ upřesnil Luboš Petruželka. Podle Petra Arenbergera ale například maligní melanom může ohrožovat i mladší lidi. „Padesátka je hlavně pro muže. (…) Pak je druhá skupina, a to jsou mladé ženy. Trend hezké, opálené kůže je atraktivní,“ podotkl dermatolog.
V žádném případě nelze spoléhat na to, že jsou rakovinou ohroženi pouze ti, kteří ji mají v rodině. Takoví lidé spadají do rizikových skupin již v nižším věku, je jich ale relativně málo. „Udává se, že jich je kolem osmi až deseti procent. Tvoří menšinu. Ostatní jsou získány vlivy zevního prostředí,“ vyčíslil Luboš Petruželka.
Významnou roli naopak hraje životní styl. „Je to důležité hlavně u rakoviny tlustého střeva a konečníku,“ upozornil onkolog. Petr Arenberger zdůraznil, že rozhodující jsou vnější vlivy také u nádorů na kůži: „Vlivy zevního prostředí jsou jediné, co můžeme ovlivnit. Všechno ostatní je nám dáno. Nemůžeme si vybrat rodiče, abychom měli rodiče s tmavší kůží a zdědili větší ochranu před UV zářením, nemůžeme si namixovat kůži tak, abychom neměli mateřská znaménka.“
Spiknutí farmaceutických firem? Lékaři to odmítají
Lékaři přitom odmítli, že by obavy z rakoviny a celosvětové naděje v nalezení léků, které by šíření nádorů zastavily, byly především důsledkem obchodních zájmů farmaceutických firem. „Testování léků – to je potřeba říct – probíhá naprosto nezávisle. Jinak se lék nedá zaregistrovat. (…) To, co lékař nasadí, je na jeho zkušenosti. Do toho mu nikdo nemluví,“ shrnul. Mnohé alternativní způsoby léčby se podle něj neujaly nikoli proto, že by finančně ohrožovaly farmaceutický průmysl, ale zkrátka proto, že nefungovaly. „Způsob je levný a velmi dobře funguje na melanomech prasat. Ale u lidí to moc nefunguje, protože u vepřů je jiný typ melanomu a není tak agresivní. Objevili se dobrovolníci, ale nedopadli dobře,“ popsal Petr Arenberger.
V Česku je každým rokem zjištěno nově přes 80 tisíc nádorů a téměř 30 tisíc lidí na rakovinu zemře. Navzdory významnému poklesu je množství případů stále velmi vysoké, ačkoli Luboš Petruželka naznačil, že to lze spojovat nejenom s faktickým stavem, ale i s důkladností českého registru ve srovnání se zahraničím.
