Zeman by zrušil koncesionářské poplatky, Sobotka je proti

Plzeň - Prezident Miloš Zeman se při návštěvě Plzeňského kraje opřel do České televize. Řekl, že se z ní stává špatná komerční televize, a podpořil zrušení jí určeného koncesionářského poplatku. Lidé, kterým se vysílání ČT nezamlouvá, by si podle něj mohli vybrat, které veřejně prospěšné instituci peníze místo ČT pošlou. Podle stanoviska České televize je Zemanova kritika bezprecedentním útokem na nezávislost. Na Zemanova slova reagoval i premiér Bohuslav Sobotka. Koncesionářské poplatky jsou podle něj zárukou toho, že rozhlas a televize mohou hájit veřejný zájem.

Podle Zemana připravuje v současnosti asi 15 senátorů návrh zákona o zrušení koncesionářských poplatků. „Můj osobní názor zní, že Česká televize neplní svou veřejnoprávní funkci, ale stává se nejenom komerční televizí, ale dokonce špatnou komerční televizí,“ prohlásil. Zavzpomínal, jak v minulosti se zaujetím sledoval dokumentární pořady na druhém kanále ČT. „A velmi lituji, co se s ČT2 v poslední době děje,“ dodal.

„Česká televize by neměla být hlásnou troubou jakékoli politické strany, například TOP 09, a měla by přinášet objektivní a vyvážené zpravodajství, což podle názoru většiny lidí nečiní,“ pronesl Zeman bez jakéhokoli bližšího upřesnění.

„Jde o bezprecedentní útok na nezávislost veřejnoprávní televize, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby. Je o to nebezpečnější, že ho vyslovuje nejvyšší ústavní činitel České republiky,“ reagovala na prezidentovy výroky mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Na Zemanova slova reagoval premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj jsou koncesionářské poplatky zárukou toho, že veřejnoprávní média - televize i rozhlas - nejsou závislá ani na komerčních zájmech a podnikatelských skupinách ani na momentální vládě a mohou nezávisle hájit veřejný zájem: „Zejména v době, kdy ubývá nezávislých médií a roste mediální vliv nejrůznějších oligarchů, by bylo zrušení koncesionářských poplatků hrubou chybou, která by poškodila demokracii, svobodu slova, českou kulturu a v konečném důsledku i všechny naše občany,“ řekl premiér ČT.

Nápad zrušit koncesionářské poplatky považuje prezident podle svých slov za rozumný proto, že by se tím srovnala startovací čára mezi televizními stanicemi. Podpořil takzvaný asignační model rušení poplatků. „Ten znamená, že komu se pořady České televize nelíbí a nechce platit koncesionářské poplatky, nechť tuto částku odevzdá na veřejně prospěšné účely, ať už v oblasti zdravotnictví, školství, sociální péče a podobně,“ prohlásil. Svými slovy o zrušení poplatku reagoval na nedávné vyjádření generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, aby koncesionářský poplatek platili také lidé bez televizních přístrojů.

Představitelé politických stran ale většinou o zrušení poplatků uvažovat nechtějí. Podobné obavy v souvislosti s vlastnictvím jiných médií jako Bohuslav Sobotka vyjádřil i místopředseda ODS Martin Kupka. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je možnou alternativou pouze placení médií veřejné služby přímo ze státního rozpočtu.

  • Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL): „Má svoje chyby a v mnoha směrech pokulhává za takovými vzory, jako je BBC, nicméně domnívám se, že je velmi důležité, aby tady média veřejné služby zůstávala. Že na sobě musí zapracovat, je evidentní.“
  • Vojtěch Filip (KSČM): „Je možné zrušit je, je možné převést to do státního rozpočtu. Ale samotné zrušení bez návrhu na řešení nevidím jako šťastné.“
  • Karel Schwarzenberg (TOP 09): „Podle mého názoru jsou poplatky nutné, má-li veřejnoprávní televize nebo rozhlas plnit svůj úkol. Ne, že by leccos nemohlo být lepší, o tom nebudiž pochyby – jak v rozhlase, tak v televizi.“
  • Martin Kupka (ODS): „Můžeme mít kritické připomínky k práci České televize i Českého rozhlasu, ale podle mého soudu tady jde o víc. Část mediální scény ztratila svou nezávislost pod křídly Agrofertu a Andreje Babiše. O to více teď potřebujeme nezávislá a silná média veřejné služby.“

Patnáctka senátorů navrhla, aby koncesionářské poplatky nemuseli po pět let platit ti, o nichž Česká televize či rozhlas zveřejnily nepravdivou informaci. Senátoři v čele s předsedou Strany práv občanů Janem Velebou to navrhli v rámci novely, kterou by horní komora mohla začít projednávat za dva týdny. Senátorské snahy o změny v pravidlech koncesionářských poplatků ale zatím příliš úspěšné nebyly. 

Jde o bezprecedentní útok, reaguje ČT

Podle mluvčí televize Alžběty Plívové se ze strany prezidenta jedná o bezprecedentní útok na nezávislost veřejnoprávní televize, který za dobu její existence v demokratické společnosti nemá obdoby. Vyváženost a objektivitu zpravodajství a kvalitu vysílání podle ČT může hodnotit Rada ČT na základě objektivních analýz. Výpady prezidenta se televize nenechá zastrašit, dodala.

Nahrávám video
Miloš Zeman o ČT: Neplní veřejnoprávní funkci
Zdroj: ČT24
  • Měsíční výše televizního poplatku je 135 korun (1620 korun ročně), rozhlasového 45 korun (540 korun ročně). ČT letos na základě očekávaného počtu evidovaných přijímačů předpokládá příjem z televizních poplatků 5,675 miliardy korun při celkovém rozpočtu 6,956 miliardy. Generální ředitel ČT v rozhovoru pro týdeník Ekonom uvedl, že pokud by veřejnoprávní televize přišla o poplatky, musela by se stát komerční televizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 14 mminutami

Sociálním službám dle asociace chybí až dvě miliardy, resort pošle méně

Na provoz domovů pro seniory a dalších podobných zařízení chybí v rozpočtu až dvě miliardy korun. Sumu vyčíslila Asociace poskytovatelů sociálních služeb s tím, že bez doplnění peněz hrozí v krajním případě výpovědi pečovatelkám nebo krácení jejich odměn. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) slibuje, že teď do systému pošle miliardu a čtyři sta milionů.
před 44 mminutami

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 10 hhodinami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 15 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 17 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 22 hhodinami
Načítání...