Praha - Reakce na vznik společenství lidí kolem prohlášení Charta 77 na sebe nenechala dlouho čekat. Pražské Národní divadlo 28. ledna 1977 hostilo shromáždění umělců a kulturních pracovníků. Přítomny byly i televizní kamery, které pečlivě snímaly tváře populárních osobností. V čelných řadách hlediště seděla řada oblíbených herců. Herečka Jiřina Švorcová přečetla přítomným Provolání československých výborů uměleckých svazů: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Účastníci na závěr podepisovali Provolání československých výborů uměleckých svazů, později neoficiálně označované jako Anticharta. Na to také pak navázalo 4. února 1977 prohlášení umělců z „oblasti zábavné a populární hudby“.
Anticharta - protest umělců proti Chartě 77
Ačkoli text Charty 77 nebyl v totalitní éře nikdy oficiálně publikován, ve sdělovacích prostředcích proti ní začalo tažení. Vyvrcholením snah, jež měly demonstrovat „jednotu národa“ a jeho loajalitu k tehdejšímu komunistickém vedení státu, bylo právě shromáždění nejznámějších umělců a intelektuálů v Národním divadle. Přítomní měli svým podpisem demonstrovat svou loajalitu k režimu podpisem Provolání. Podpisové archy byly v záhlaví zřetelně označeny textem: "Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Připojuji se k provolání československých výborů uměleckých svazů“.
GALERIE
Ztroskotanci a samozvanci zdroj: ČT24
Pro režim však kromě samotného provolání byly důležité i tváře známých a lidmi oblíbených a vážených umělců v hledišti divadla a jejich podpisy pod petičními archy. Kamery snímaly populární herce v hledišti, mezi nimi například již těžce nemocného Jana Wericha, dále Karla Högera, Ladislava Peška, Miloše Kopeckého či Radovana Lukavského a stovky dalších dramatických umělců, spisovatelů, básníků, kritiků, skladatelů a výtvarníků.
Na shromáždění v Národním divadle navázala 4. února podobná akce v pražském Divadle hudby, kde se sešli umělci působící v oblasti populární hudby. Provolání, jehož obsah navazoval na dokument ze shromáždění na první scéně, přečetla Eva Pilarová. S projevem zde vystoupil i Karel Gott. Podobná shromáždění jako v Národním divadle a Divadle hudby se konala ve všech divadlech v tehdejším Československu. I zde se objevila řada populárních tváří - kromě Karla Gotta i Jiří Schelinger, Jiří Korn či František Ringo Čech.
Eva Pilarová na dotaz zakladatele přehlídky Open Air Festivalu Martina Věcheta (2009)
„Bála jsem se odmítnout, věděla jsem, že tím bych se zpíváním skončila. Zpívání – to byl můj život…A brala jsem to nejen jako ponížení, ale jako bezmocnost spojenou se zbabělostí.“
Řada umělců pak tvrdila, že podepsala jen prezenční listinu. „Samozřejmě jsem věděla, co podepisuji, když jsem prohlášení četla. A věděli to všichni, kteří si ho vyslechli a podepisovali při odchodu, nikoliv při příchodu, takže žádná prezenční listina.“
Již 12. února 1977 oficiální tisk hlásil, že k provolání se připojilo 76 národních, 360 zasloužilých a více než 7000 dalších umělců, jednotlivců či členů souborů a uměleckých těles z Čech, Moravy i Slovenska.
Dnes se hodnověrnost podpisových listin zveřejňovaných v dobovém tisku podle odborníků těžko hodnotí. Po listopadu 1989 vyšlo najevo, že některá jména se v seznamech mohla objevit i podvodem, bez vědomí uvedených lidí. Svůj podpis pod Antichartou, jenž se objevil na tehdejších soupisech Rudého práva, před několika lety popřely třeba Helena Vondráčková či Dagmar Havlová.
