Jak na imigraci za prací: Zajistit, aby zůstali ti, které chceme, a odešli ti, kteří mají

Praha - Cizincům, u kterých chceme, aby v České republice zůstali, musíme nabídnout dobré podmínky, a možná i něco navíc - a naopak u "gastarbajtrů" zajistit, aby se vraceli zpátky do svých zemí, nabízí řešení problémů s imigranty sociální geograf Dušan Drbohlav. Stát podle něho udělal při náboru zahraničních pracovníků chybu, kterou se teď snaží napravit. Čtvrteční razie na pražském hlavním nádraží opět připomněla problém, který nejen Česko už chvíli pěkně pálí: Jak imigraci za prací ukočírovat a ohlídat.

Cizinci hledají práci v Česku stále častěji - legálně i nelegálně

Do České republiky přišel za první pololetí letošního roku rekordní počet zahraničních pracovníků - více než 32 tisíc. Za stejné období loni jich kvůli práci do Česka přicestovalo o osm tisíc méně. Celkem zde pracuje 272 500 lidí ze zahraničí. Čísla, která zveřejnilo ministerstvo práce, zahrnují legální imigranty.

Nejpočetnějšími pracovníky jsou Ukrajinci, Poláci, Vietnamci, Rusové a Slováci. Cílem se naše země stává v poslední době čím dál tím častěji pro zájemce o zaměstnání z Vietnamu (jejich počet se za poslední rok zvýšil téměř jedenáctkrát) a také Mongolska (za 12 měsíců se jejich počet ztrojnásobil).

Mnoho lidí ale pracuje v Česku nelegálně. Často za podmínek, které nemají příliš daleko k otrocké práci. „Udělali jsme chybu, že jsme dali přes tisíc povolení k náboru zahraničních pracovníků různým subjektům. To je nekontrolovatelný, natož řiditelný počet,“ uvádí Drbohlav jednu z příčin, proč ke zneužívání lidí, kteří se vydají za hranice kvůli práci, dochází. Stát se podle něho ale snaží chybu napravit. Třeba informační kampaní ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci.

Informovat, informovat, informovat…

Dostatečná informovanost těch, kteří se o výjezd za prací do jiné země zajímají, je velmi důležitá, shoduje se sociolog i s odborníky z ministerstva a organizací. „Lidé jsou často najímáni agenturami v místech, kde je informovanost velmi nízká, nebo dokonce vůbec žádná. Už doma bývají najímáni takovým poněkud divným způsobem,“ připouští ředitelka Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková.

ministr Petr Nečas:

„V české ekonomice je hlad po vysoce kvalifikované pracovní síle i po dělnících. Chceme získávat lidi na pozice, které v naší ekonomice nejsou obsazené českými pracovníky.“

Nutné je podle ní vymyslet systém, který by řešil jak migraci cirkulační - kdy lidé přicházejí za prací jen na omezenou dobu -, tak trvalou - kdy se v nové zemi chtějí usadit a nová země také chce, aby se usadili.

Zelené karty nemusí být lákadlem pro „mozky“

V současné době putuje parlamentem vládní návrh na zavedení jakýchsi zelených karet. Určeny jsou pro „gastarbajtry“ z mimounijních zemí, kteří by v Česku pracovali jen po omezenou dobu. Obsadit by měli místa, které se českým úřadům práce nepodaří obsadit do třiceti dnů zájemci z republiky nebo unie.

„Podobné karty platí například v sousedním Německu. Podle geografa Dušana Drbohlava ale není jejich zavedení úplně nejlepší tah, neboť je to takové “ani - ani„. Na rozdíl od americké zelené karty ty evropské nenabízí možnost získat trvalé státní občanství. Nejsou tedy - především pro zahraniční “mozky" - dostatečnou motivací k přestěhování.