Praha - Poslanci sociální demokracie Bohuslav Sobotka a Jeroným Tejc předložili sněmovně návrh nového zákona, který má upravit lobbing a činnost lobbistů, tedy ovlivňování veřejných činitelů v jejich rozhodnutích. Lobbing navrhují zařadit do živnostenského zákona jako živnost volnou. Tento zákon měla ve svém programovém prohlášení také odstupující vláda Mirka Topolánka, návrh ale nedokončila. Obtížné pro ni bylo například přesně definovat, kdo je vlastně lobbista.
ČSSD předložila nový zákon o lobbingu
Sociálnědemokratický návrh zákona označuje lobbistu jako podnikatele, který vykonává lobbing. Lobbistický kontakt je pak podle nich i jednostranná komunikace, která má za účel ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci včetně předcházejících procesů. Cílem je pak změna, předložení nebo schválení nějakého dokumentu.
Lobbisté by se museli registrovat v seznamech vedených na ministerstvu vnitra a za porušování zákona by jim hrozily pokuty. Registrovaní lobbisté budou mít zaručen vstup do objektů Parlamentu v zásadě za stejných podmínek jako novináři, uvádějí předkladatelé. Vyjmenovaní veřejní funkcionáři, nejen zákonodárci, ale třeba i členové vlády a jejich náměstci, by museli své kontakty s nimi evidovat.
Aby poslanci a senátoři zveřejňovali své kontakty s lobbisty, požaduje organizace Transparency International - Česká republika (TIC). Profesionální lobbistické firmy by podle TIC měly podléhat povinné registraci stanovené zákonem.
Je třeba zavést povinnou registraci jako v USA
V USA i EU registry lobbistů existují, v EU zatím na dobrovolné bázi. Loni v červnu například spustila svůj registr Evropská komise. Ke konci loňského roku se do něj zapsalo něco přes 550 subjektů, ačkoliv v Bruselu se podle odhadů pohybuje až 20 tisíc lobbistů. Zájemci o zápis museli uvést, kdo jsou, o co usilují i o jaké obory se zajímají. Podle TIC je malý zájem lobbistů o registr důkazem toho, že je nutné ustanovit registraci povinnou, podobně jako ve Spojených státech.
Lobbing by se stal podle návrhu živností volnou, v současném živnostenském zákoně je jich zatím vyjmenováno 80. Zařadil by se po bok činnostem, jako je maloobchod a velkoobchod, výroba strojů nebo hnojiv.
