Jak řekl v Otázkách senátor a iniciátor stížnosti Jiří Oberfalzer (ODS), schválení smlouvy je nevratný krok směrem k federalizaci Evropy. Odmítl také tvrzení, že by šlo o zdržovací taktiku. Ústavní soud již jednou smlouvu posuzoval, a to loni, kdy se zabýval šesti částmi tohoto dokumentu. Oberfalzer to zdůvodnil tím, že kdyby již tehdy posuzoval Ústavní soud smlouvu jako celek, vzal by senátorům možnost obrátit se na něj s dalšími konkrétními námitkami.
Cepl zdůraznil, že nejde o stížnost, protože to je termín vyhrazený pro něco jiného, ale správně o návrh na posouzení souladu smlouvy s Ústavou. Další podnět považuje jen za zdržování.
Vojtěch Cepl, bývalý ústavní soudce:
„Tady se vyvinula neblahá taková opakovaná zvyklost: jestliže něco prohrajeme v hlasování, dáme to ještě k Ústavnímu soudu. Ústavní soud začíná být instrument ke zdržování politických procesů.“
Sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu v únoru, senát o tři měsíce později. Nyní je na řadě Klaus, který patří mezi její odpůrce. Po jejím schválení oznámil, že ji nepodepíše a počká na nové vyjádření Ústavního soudu a také na to, jak dopadne referendum v Irsku, které se po prvotním odmítnutí Lisabonu bude na podzim opakovat.
