Za situaci v získávání prostředků z evropských fondů bylo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) již dříve opakovaně kritizováno. Kritiku ale většinou odmítalo. Například někdejší ministr Jiří Čunek (KDU-ČSL) možné zdržení čerpání peněz viděl mimo působnost MMR.
Strany začínají soupeřit na dvou frontách
Reportáž Olgy Málkové a Jany Čermákové
Podle sociálních demokratů nelze volby do evropského a národního parlamentu oddělovat, protože se o 70 procentech legislativy rozhoduje v EP a po přijetí Lisabonské smlouvy to bude až 90 procent. Už ve Štrasburku je proto podle nich nutné bojovat za sociální a spravedlivou Evropu a bránit přijímání pravicových experimentů.
Za pravicové experimenty ČSSD považuje rovnou daň, privatizaci důchodového systému a zdravotnictví, poplatky ve zdravotnictví, zavedení školného či výpovědi z pracovního poměru bez uvedení důvodu.
ČSSD se podobný způsob boje vyplatil v loňských krajských volbách, kdy díky celostátnímu tématu poplatků ovládla české regiony. ODS už něco takového nechce znovu připustit. Přišla proto s negativní kampaní, která kritizuje každý krok ČSSD. A socialisté to ODS stejnou měrou vracejí. „Negativní kampaň je většinou nevýhodná v tom, že lidi otráví. Pokud budou obě kampaně negativní, tak jediné, co udělají, je, že sníží volební účast,“ tvrdí šéfredaktor časopisu Marketing & Média Daniel Köppl. „Teď v těch evropských volbách se ukazuje, že evropská témata sice hrají nějakou roli, ale malou,“ říká politolog Petr Just.
ČSSD kritizuje Topolánka i Zahradila
Sociální demokraté na jednom z billboardů expremiérovi a šéfovi ODS spočítali, že na rovné dani vydělal 293 732 korun, zatímco lidé s nízkými a průměrnými příjmy nezískali nic. Lídr ODS do Evropských voleb Jan Zahradil podle nich vystupuje ve Štrasburku minimálně a každé jeho slovo přišlo české daňové poplatníky na více než 18 tisíc korun.
Podle Zahradila ale svědčí útok ČSSD o Paroubkově neschopnosti pochopit principy týmové práce: „Nemohu říci, že by mne to právě u něj překvapovalo.“ ODS podle něj vystupuje v Evropském parlamentu jako tým, nikoliv jako „sbírka notorických žvanilů“: „Byli jsme zpravodaji a stínovými zpravodaji ke 40 zprávám, podali jsme 55 písemných interpelací, iniciovali jsme osm písemných prohlášení a desítky dalších podpořili, vydali jsme 11 návrhů stanovisek, podpořili jsme projekty v hodnotě stovek tisíc eur, vystoupili jsme na plénu v 325 případech.“
ČSSD naplánovala na poslední měsíc na 350 volebních akcí. K jejím sloganům patří například: „Lhaní (ODS) není řešení“, „Reformy jen pro bohaté nejsou řešení“ či „Justiční mafie není řešení“.
Důležité jsou čas i peníze
V tom, jak bude kampaň do evropských a potažmo sněmovních voleb vypadat, hrají roli dva klíčové faktory. Prvním je čas, který stranám zbývá na přípravu. „Relativní blízkost evropských voleb a předpokládaných sněmovních voleb v podstatě láká k tomu, aby politické strany spojovaly témata a vedly kampaň souběžně,“ říká Just.
Druhou klíčovou záležitostí kampaně jsou peníze. Strany počítaly letos jen s evropskými volbami. Blížící se sněmovní je nutí sáhnout do rezerv. ODS se přitom finanční prostředky zmenšily se špatným volebním výsledkem v krajích a v Senátu. Menší strany na tom nejsou lépe. Například zelení přišli o svého sponzora Jaromíra Soukupa, který jim před posledními sněmovními volbami půjčil 9 milionů. Kvůli sporům s Martinem Bursíkem Soukup začal podporovat DSZ a její hlavní tvář, Olga Zubová, tak na rozdíl od kandidátů Bursíkových zelených visí na každém nároží.
„Já bych neřekl, že peníze jsou hlavní problém dneška. Hlavní problém je najít téma. V současné době můžete udělat úžasnou kampaň na internetu, která vám přinese několikanásobný efekt než klasické billboardy,“ upozorňuje Köppl. Jenže čeští politici se zatím s internetem a jeho možnostmi nenaučili pracovat a nezbývá jim než spoléhat na drahé billboardy a stále stejné mítinky na náměstích.
