Politici se proto za pomoci odborníků urychleně snaží najít řešení, které by volby umožnilo. „Ale pochopitelně čekám, co připraví a držím jim palce, aby to bylo - jak se říká - navěky,“ dodal Melčák. Melčák také řekl, že současný vývoj kolem jeho stížnosti ho nepřekvapuje. „Překvapuje mě pouze pan prezident, který si neuvědomuje, že stejným zákonem může být zbaven mandátu během velmi krátké doby,“ dodal. Myšlenka na stížnost k Ústavnímu soudu v něm vzklíčila v okamžiku, kdy se v Senátu nenašel dostatek senátorů, kteří by stížnost podali.
Kdy mohou být volby
Existují dvě varianty řešení ústavní krize, jedna počítá s dodržením říjnového termínu voleb, tedy 9. a 10., ale znamenala by podle ústavních znalců riziko zpochybnění. Druhá počítá s posunutím data voleb o měsíc na 6. a 7. listopadu.
Ve svém podání Melčák uvádí, že zodpovědnost za údajně protiústavní zkrácení volebního období nese jak opozice, která svrhla vládu Mirka Topolánka (ODS), tak tehdejší vládní koalice ODS, KDU-ČSL a zelených. Podle stížnosti měly oba politické tábory strach ze sestavování nových vlád za současného rozvržení sil, což je řešení, které po pádu kabinetu předpokládá ústava. Proto se prý dohodly na novém začátku v podobě předčasných voleb.
Melčákův právní zástupce Jan Kalvoda dnešní Mladé frontě mimo jiné řekl, že zákon, kterým zákonodárci zkrátili volební období, mrzačí ústavu. Označil to za „vesklácky drzé a nezodpovědné“. Podle něj není možné politickou dohodou v ústavě vše; pak by prý bylo možné odhlasovat doživotní prezidenturu nebo senátorský mandát pro koně.
Sedmdesátiletý Melčák, který se poprvé dostal do sněmovny v roce 1996, nyní končí své třetí volební období. V letech 1998 až 2002 poslancem nebyl. Jak řekl, nyní už má nárok na důchod. „Už se těším, že si odpočinu,“ dodal.
