Velehrad (Uherskohradišťsko) – Na jihomoravském poutním místě Velehradě vrcholí cyrilometodějské oslavy, které vzpomínají příchod slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. Dopoledne proběhla slavnostní bohoslužba, kterou celebroval kardinál Miroslav Vlk a při níž měl promluvu pražský arcibiskup Dominik Duka. Ten při mši vyzdvihl význam svobody v lidském životě. Největší katolické bohoslužbě, která se koná u příležitosti svátku Cyrila a Metoděje, přihlíželo zaplněné nádvoří před bazilikou. Řada moravských obcí si svátek připomněla také vyvěšením moravské vlajky. Taková akce se letos konala vůbec poprvé.
Arcibiskup Dominik Duka, jenž byl kazatelem slavnostní poutní mše, připomněl příchod obou věrozvěstů, ale také 25 let od velehradské pouti, kterou věřící slavili s papežským legátem kardinálem Agostinem Casarolim a s kardinálem Františkem Tomáškem v roce 1985. „'Chceme svobodu, my chceme pápeža!', volaly desetitisíce poutníků bývalého socialistického Československa,“ vzpomněl Duka.
V roce 1985 došlo na Velehradě k přelomovému vyjádření požadavku po náboženské a církevní svobodě. Komunistický režim chtěl pouť zneužít jako manifestaci sounáležitosti. Poutníci ale předsedu okresního národního výboru i tehdejšího ministra kultury Milana Klusáka vypískali. Aplaudovali pouze duchovním.
Na Velehradě tehdy byly přítomné zásahové jednotky VB i Státní bezpečnost, k zásahu ale nedošlo. „Najednou bylo vidět, že to (odpor) není nemožné. Byla tu síla argumentu 'Nemusím poslouchat všechno, jsem schopen rozhodnout sám o sobě',“ vzpomíná účastník poutě Jiří Pospíšil.
Duka: Nedýcháme volně. Svobodu nelze dělit
Duka ve svém kázání dodal, že lidé po 20 letech svobodného vývoje přemýšlejí o svobodě jinak než v době totalitního režimu. „Necítíme se tak radostně a nedýcháme tak volně jako před dvaceti roky. Něco nás svazuje, máme obavy a cítíme úzkost. Udělali jsme chybu? Ano. Pokusili jsme se svobodu rozdělit a každému dát jeho díl. Vznikly hranice, na nichž se naše osobní svobody dotýkají, a protože každý chce vždy ještě více svobody, vznikají mnohé spory. Svoboda je hodnota, kterou takto dělit nelze.“
Hlasy poutnic:
„Cyril a Metoděj jsou naši národní světci a každý, kdo to ví, tak rád na tu pouť jde.“ - Hedvika Konečná
„Velehrad je kolébka křesťanské víry u nás, takže jde o jednu z nejdůležitějších událostí v roce.“ - Iva Chválivá
Arcibiskup připomněl i pravidlo: Nečiň jiným, co nechceš, aby oni činili tobě. „Měli by si ho připomínat politici a měli bychom ho respektovat my všichni, protože politici bez lidí dobré vůle nic nezmohou,“ řekl Duka. Na Velehradě se dotkl také hrůz válek a koncentračních táborů, které podlomily víru ve „ve všemohoucího, spravedlivého a laskavého Boha“.
Mše završila jedenáctý ročník Dnů lidí dobré vůle. Akce začala v neděli, její součástí bylo například ruční přepisování bible, setkání vozíčkářů či Večer lidí dobré vůle. Organizátoři očekávají, že za oba dny by Velehrad mohlo navštívit 50 000 lidí. Cílem akce je postavit most mezi všemi lidmi bez rozdílu národnosti, politického přesvědčení nebo náboženského vyznání. Projekt poukazuje jak na hodnoty židokřesťanské kultury, tak na působení svatých Cyrila a Metoděje na vznik české vzdělanosti a státnosti.
Cyril a Metoděj – bratři a kněží ze Soluně – přišli na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava v roce 863. Jako misionáři dokázali včlenit evangelium do tuzemské kultury a tu zapojili do života církve. Přeložili biblické a liturgické texty do řeči Slovanů a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství.
Jejich působením se navíc národ Slovanů zařadil mezi kulturní národy tehdejší Evropy. „Díky Cyrilovi a Metodějovi začal hrát historickou úlohu vedle Germánů a Keltů,“ podotknul arcibiskup Duka.
Zemská vlajka: Nová tradice pro moravská města i vesnice
Lidé však státní svátek příchodu slovanských věrozvěstů vzpomněli i jak. Na sedmdesáti moravských radnicích dnes zavlála moravská vlajka. Akce, kterou iniciovali studenti brněnského Vysokého učení technického, má v příhodný státní svátek zvýšit povědomí o Moravě jako jedné ze svébytných historických zemí České republiky.
Červenožlutý prapor tak vedle Břeclavi, Kyjova nebo Třebíče vyvěsil na své budově, někdejším sídle moravské zemské samosprávy, i Krajský úřad v Brně. „Vyvěšením vlajky symbolizujeme, že se cítíme moravskými patrioty. Patriotismus v každé zemi přináší vždycky něco dobrého,“ vysvětlil starosta obce Tvarožná František Kopecký.
Na celé iniciativě se výrazně podílela Moravská národní obec. „Ta prezentace je lepší na Moravě, oslovili jsme většinou moravské radnice, ale když jsem se díval na facebooku, podporují nás i lidé z Čech,“ uvedl její místopředseda Vladimír Novotný. Právě fanouškovská stránka „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka“ sloužila ke koordinaci projektu.
Podle většiny obcí, které se akce zúčastnily, by se moravská vlajka měla na radnicích objevit i příští rok. Mapu obcí, které zástavu vyvěsily, najdete zde.
