Dobronín (Jihlavsko) - Při archeologickém průzkumu v lokalitě Budínka u Dobronína již bylo od pondělí objeveno šest těl. Podle svědectví by v hrobě mělo být pochováno asi 15 německých obyvatel určených k odsunu, které údajně koncem května 1945 ubili tamní Češi. V místě údajného hrobu zavražděných Němců u Dobronína na Jihlavsku byl v noci na dnešek postaven třímetrový dřevěný kříž. Kdo je jeho autorem, zatím není jisté. Podle novináře Miroslava Mareše, který se kauzou zabývá dlouhodobě, to zřejmě byli lidé z okolí. Podle dnešního vydání rakouského deníku Die Presse Česko dostihl u Dobronína válečný zločin.
Údajný hrob zavražděných Němců u Dobronína už vydal šest těl
Podle policistů začala stavba kříže v úterý po 18:00. „Na místo se dostavila skupina místních lidí a postavila tam kříž,“ popsala krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Ostraha proti nim nezasahovala, protože nenarušili místo průzkumu. Na základě ověření SPZ jejich aut se jednalo o místní lidi. „Pro mě osobně je to příjemné překvapení a chápu to jako symbol,“ uvedl Mareš, který se byl na místě podívat. Kříž stojí asi 20 metrů od výkopu, je natřen na bílo.
Kriminalisté případ údajné vraždy v Dobroníně vyšetřují od loňského září pro podezření z trestného činu vraždy. Průzkum, který probíhá několik set metrů za vesnicí, ale zdržuje déšť. V úterý se pracovalo jen dopoledne, pak musel být výkop kvůli přeháňkám překryt plachtou.
2 minuty
Reportáž Blanky Poulové
Podle dřívějších informací napsala německá spisovatelka Herma Kennelová ve své knize Bergersdorf, že mezi 12. a 19. květnem 1945 několik obyvatel zmasakrovalo u obce Dobronín asi 15 Němců, kteří měli být odsunuti. Spisovatelka uvádí, že alkoholem posilněná skupina vyzvedla německé muže z požární zbrojnice a odvedla je na pole u lesa. Tam si museli vykopat hroby a pak byli ubiti nebo zastřeleni. Podle kriminalistů už zřejmě žije jen jeden přímý svědek události, bydlí asi v Jihlavě. Tvrdí ale, že si na nic nevzpomíná.
Herma Kennelová, z jejíž knihy o masakru kriminalisti taky čerpají, průzkum na místě sledovala. Zítra kriminalisté ostatky vyzvednou a poputují do archeologického ústavu v Brně. Testy DNA by následně měly ukázat totožnost obětí. Šetření na místě také ukázalo, že lidské kostry se našly při melioracích už v 70. letech. Tehdy to ale nikdo neohlásil.
Die Presse: Česko u Dobronína dohonil válečný zločin
Podle dnešního vydání rakouského deníku Die Presse Česko dostihl válečný zločin. List uvedl, že nikdo z „vrahů“ tehdejších sudetských Němců už nežije a nikdy nebyl potrestán: „Obrat v roce 1989 umožnil, že Němci každý rok pořádají v Jihlavě za skoro 2 000 zavražděných krajanů bohoslužbu. Potřebovalo to ale nejdřív rešerše českého novináře, aby se policie pohnula k zahájení vyšetřování.“
Podle listu čin provedla opilá „horda českých revolucionářů pod samozvaným vůdcem“, kterým byl český Rakušan Robert Kautzinger: „Kautzingerovi synové, kteří se vraždy zúčastnili, pracovali později za komunistického režimu u policie, potažmo u Státní bezpečnosti. Obžalováni nebyli nikdy.“ Podle deníku potrestání bránil dodnes platný zákon z roku 1946, „který všechny útoky a násilné činy na Němcích v poválečném Československu schvaloval“.
V místním kostele událost připomíná dvoujazyčná pamětní tabule, kterou tam nechal umístit „přes protesty polistopadového starosty odvážný farář“. V 90. letech pak příbuzní obětí na místě činu postavili kříž a položili věnec. „Den poté, co zemi opustili, přistály kříž a věnec ve vodním toku. Takto je uklidil údajný český účastník činu, místní sedlák, kterého až do konce jeho života úřady neobtěžovaly,“ uzavřel list.
GALERIE
Kříž v Dobroníně
