Podle policistů začala stavba kříže v úterý po 18:00. „Na místo se dostavila skupina místních lidí a postavila tam kříž,“ popsala krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Ostraha proti nim nezasahovala, protože nenarušili místo průzkumu. Na základě ověření SPZ jejich aut se jednalo o místní lidi. „Pro mě osobně je to příjemné překvapení a chápu to jako symbol,“ uvedl Mareš, který se byl na místě podívat. Kříž stojí asi 20 metrů od výkopu, je natřen na bílo.
Kriminalisté případ údajné vraždy v Dobroníně vyšetřují od loňského září pro podezření z trestného činu vraždy. Průzkum, který probíhá několik set metrů za vesnicí, ale zdržuje déšť. V úterý se pracovalo jen dopoledne, pak musel být výkop kvůli přeháňkám překryt plachtou.
Reportáž Blanky Poulové
Podle dřívějších informací napsala německá spisovatelka Herma Kennelová ve své knize Bergersdorf, že mezi 12. a 19. květnem 1945 několik obyvatel zmasakrovalo u obce Dobronín asi 15 Němců, kteří měli být odsunuti. Spisovatelka uvádí, že alkoholem posilněná skupina vyzvedla německé muže z požární zbrojnice a odvedla je na pole u lesa. Tam si museli vykopat hroby a pak byli ubiti nebo zastřeleni. Podle kriminalistů už zřejmě žije jen jeden přímý svědek události, bydlí asi v Jihlavě. Tvrdí ale, že si na nic nevzpomíná.
Herma Kennelová, z jejíž knihy o masakru kriminalisti taky čerpají, průzkum na místě sledovala. Zítra kriminalisté ostatky vyzvednou a poputují do archeologického ústavu v Brně. Testy DNA by následně měly ukázat totožnost obětí. Šetření na místě také ukázalo, že lidské kostry se našly při melioracích už v 70. letech. Tehdy to ale nikdo neohlásil.
Die Presse: Česko u Dobronína dohonil válečný zločin
Podle dnešního vydání rakouského deníku Die Presse Česko dostihl válečný zločin. List uvedl, že nikdo z „vrahů“ tehdejších sudetských Němců už nežije a nikdy nebyl potrestán: „Obrat v roce 1989 umožnil, že Němci každý rok pořádají v Jihlavě za skoro 2 000 zavražděných krajanů bohoslužbu. Potřebovalo to ale nejdřív rešerše českého novináře, aby se policie pohnula k zahájení vyšetřování.“
Podle listu čin provedla opilá „horda českých revolucionářů pod samozvaným vůdcem“, kterým byl český Rakušan Robert Kautzinger: „Kautzingerovi synové, kteří se vraždy zúčastnili, pracovali později za komunistického režimu u policie, potažmo u Státní bezpečnosti. Obžalováni nebyli nikdy.“ Podle deníku potrestání bránil dodnes platný zákon z roku 1946, „který všechny útoky a násilné činy na Němcích v poválečném Československu schvaloval“.
V místním kostele událost připomíná dvoujazyčná pamětní tabule, kterou tam nechal umístit „přes protesty polistopadového starosty odvážný farář“. V 90. letech pak příbuzní obětí na místě činu postavili kříž a položili věnec. „Den poté, co zemi opustili, přistály kříž a věnec ve vodním toku. Takto je uklidil údajný český účastník činu, místní sedlák, kterého až do konce jeho života úřady neobtěžovaly,“ uzavřel list.
