Už v roce 1974 hlásala brožurka, která se zjevně minula s cenzurou: Ve světě jsou turnikety dvojího druhu: povolující (ve většině světových podzemních drah) a zakazující (především v metrech socialistických zemí). Právě systém povolujících turniketů, tedy těch jimž se ramena po zaplacení otevřou, jsou v boji s černými pasažéry mnohem účinnější.
„Pokud dozorčí, nebo případně revizor nezachytil černého pasažéra hned v okamžiku, kdy procházel tímto prostorem kolem turniketů, pak už v celém systému metra neměl šanci černého pasažéra zkontrolovat, odhalit. Kdekoli na nástupišti mohl cestující říci, já jsem hodil minci, já jsem prošel turniketem,“ uvedl historik pražského dopravního podniku Pavel Fojtík. Podle Fojtíka se nepodařil zjistit z archivních materiálů ani výrobce těchto turniketů.
Reportáž Petra Sojky
Mincovní turnikety mechanickými výsuvnými rameny zabraňovaly v průchodu tomu, kdo se pokusil vstoupit bez zaplacení (vhozením jednokorunové mince) nebo projít nesprávným směrem.
Pražský dopravní podnik teď vážně uvažuje o znovuzavedení turniketů do podzemní dráhy. Do druhého kola výběrového řízení se dostali čtyři uchazeči. Kdy se turnikety v metru znovu objeví, bude záležet na penězích. Projekt na vybudování turniketů počítal nejen s turnikety v metru, ale také s přizpůsobením povrchové dopravy. Podle zprávy, kterou DPP předložil před časem magistrátu, by se peníze vložené do turniketů mohly vrátit za pět let
od jejich spuštění. Každopádně DPP je přesvědčen, že se kvůli vysokému počtu černých pasažérů jejich zavedení vyplatí.
Podle mluvčí DPP Ilony Vysoudilové by se tak část revizorů, kteří nyní kontrolují cestující v metru přesunula do povrchové dopravy, což by tam znamenalo snížení tarifní nekázně.
Mincovní turnikety v pražském metru fungovaly 11 a půl roku, a přestože jich byly stovky, střešovické muzeum MHD nemá jediný exemplář. „Nezachovalo se vůbec nic,“ doplnil vedoucí střešovického muzea MHD Milan Pokorný. Je možné, že je tehdy prodali do ciziny nebo turnikety skončily ve šrotu.
Turnikety nahradily v roce 1985 označovače lístků, které byly v metru již od počátku elektronické razítkovací, zatímco v tramvajích a autobusech byly dále pouze mechanické děrovače maďarské výroby.
Ve světě se stále úspěšně používají automatické turnikety třeba v londýnském metru. Cestující tam musí přiložit Oyster card (bezdotyková elektronická karta) ke čtečce karet při vstupu a výstupu ze stanice.
Proti znovuzavedení turniketů v pražském metru dlouhodobě vystupují někteří opoziční zastupitelé i několik sdružení, která kvůli tomu organizovala i petici. Projekt počítá s dvěma typy turniketů - standardními o šířce 60 centimetrů a rozšířenými o šířce 90 nebo 100 centimetrů pro odbavení cestujících na vozíku, matek s kočárky a podobně. Turnikety by měly být průchozí z obou stran.
