Chiropterolog z Ústavu biologie obratlovců AV v Brně Jan Zukal říká, že netopýři se mohou častěji během zimy budit, mohou ztrácet hodně energie, která jim může chybět k přezimování dlouhého období hibernace. Podle vědců je plíseň prvním a zásadním příznakem syndromu bílého nosu, na který v Americe hynou tisíce netopýrů. Z toho, proč neumírají i ti čeští, jde vědcům hlava kolem. Možná jsou odolnější.
Jestli mají čeští netopýři skutečně syndrom bílého nosu, není tak lehké ověřit. „Museli bychom nějakého netopýra zabít a patologicky ho vyšetřit,“ sdělila molekulární genetička z Ústavu biologie obratlovců AV v Brně Natália Martínková. To ale nemůžou, netopýři jsou totiž chránění. Navíc vzhledem k faktu, že tak zázračně přežívají, nemají vědci žádný reálný důvod aspoň jednoho zabít a vyšetřit. Bez vyšetření však nezjistí, co se vlastně děje.
Reportáž Edity Horákové
Odborníkům tedy nezbývá, než jen počítat a bedlivě sledovat. Netopýři s plesnivými nosy se vyskytují jen v Moravském krasu v šesti jeskyních. Nákaza se podle expertů přitom může šířit rychle a masově. Přenáší se totiž dotykem netopýra o netopýra, což je při zimování opravdu snadné. Jaká je budoucnost českých netopýrů, budou vědci vědět na jaře. Není podle nich ale vyloučené, že až desetina netopýrů zimu nepřežije.
