Vorobjov: Mnozí vojáci nemohli pochopit, proč musíme odejít

Praha – Generál Eduard Vorobjov – poslední sovětský voják, který opustil území Československa. Stalo se tak 27. června 1991. Jeho odletem z kbelského letiště do Kyjeva byl završen odchod sovětské armády, která v Československu pobývala téměř 23 let. Jejich definitivní odchod začal 20. února 1990, kdy sovětská strana a nová československá reprezentace podepsaly v Moskvě dokument o návratu 73 tisíc sovětských vojáků domů. A právě jedním z hlavních aktérů tehdejšího dění byl generál Eduard Vorobjov, poslední velitel bývalé Střední skupiny sovětských vojsk. Do země přijel během sovětské okupace v srpnu 1968 a o dvě dekády později odjížděl jako poslední sovětský voják z Československa zpátky do své vlasti.

Eduard Vorobjov, pozdější poslanec Státní dumy, neměl nejmenší pochybnosti o své misi, když v roce 1968 vstoupil v hodnosti kapitána se svým plukem do Československa. Když však v roce 1989 tehdejší sovětské politické vedení oficiálně oznámilo, že události roku 1968 byly chybné a že Střední skupina vojsk se má připravit k odchodu, cítil se generál Vorobjov „jako okupant“. 

„V roce 1968 jsem vstoupil do Československa jako mladý kapitán, jako nositel 'pokrokových myšlenek socialismu' a domníval jsem se, že plním úkoly, které prospějí bratrskému československému lidu. V roce 1989 jsem se ale cítil jako okupant. Sovětské politické vedení uznalo vstup vojsk do ČSSR jako chybný a neopodstatněný krok a mnozí vojáci to nemohli pochopit,“ vzpomínal Vorobjov.  

12 minut
Rozhovor s Jaroslavem Šedivým
Zdroj: ČT24

Eduard Vorobjov, jenž ve druhé polovině 90. let působil jako poslanec dolní komory ruského parlamentu, opustil v roce 1994 armádu, poté co odmítl velet ruské vojenské intervenci v Čečensku a kritizoval vojenskou kampaň zaměřenou na potlačení snahy o nezávislost této malé republiky na severním Kavkazu. Připustil, že k tomuto rozhodnutí dospěl mimo jiné i pod vlivem svého pobytu v Československu. 

K událostem z roku 1989 generál uvedl, že mnozí vojáci tehdy nemohli pochopit, proč museli opustit Československo. „Nepřemýšleli o tom, že náš dočasný pobyt se stal stálým a že ať se chováme jakkoli, působíme svou přítomností nepohodlí,“ řekl. „Československo bylo jedním z nejlukrativnějších míst pro službu. Překrásná země, klidní lidé. Materiální podmínky byly výhodnější než u jiných skupin vojsk a rozhodně lepší než v SSSR. Navíc 46 procent důstojníků nemělo doma kde bydlet,“ připomněl generál.

Z rozhovoru pro agenturu APA z roku 1998

„30 let po vstupu vojsk do Československa jsem dnes přesvědčen, že tato akce nebyla nutná. Domnívám se, že sovětské politické vedení se mělo v roce 1968 zásadněji vyrovnat s 'pražským jarem'. Vzhledem k tomu, že (pražské jaro) neodporovalo zájmům lidu a odpovídalo demokratickým hodnotám, měli se Češi a Slováci nechat jít vlastní cestou. Vstup vojsk poškodil autoritu SSSR a otřásl důvěrou velké části československého obyvatelstva v nás.“

Odchod sovětských vojsk z Milovic
Zdroj: ČT24/Dana Kyndrová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zámek známý z Černých baronů mění majitele. Zaplatí za něj 30 milionů

Zámek Zelená Hora u Nepomuku mění majitele. Obec Klášter v neděli vybrala společnost Klaus Timber, která za nemovitost zaplatí třicet milionů korun. Radnice se dlouhodobě potýkala s nedostatkem peněz na údržbu objektu. Památka vyžaduje rekonstrukci s náklady v řádu stovek milionů.
před 3 hhodinami

Na Jesenicku hasiči evakuovali dva tábory, hladiny tam po deštích klesly

Kvůli vysoké hladině potoka na Jesenicku hasiči v neděli evakuovali dva blízké tábory. Hrozilo jejich odříznutí od příjezdových cest, sdělila mluvčí hasičů Lucie Balážová. Tábory leží na břehu Černého potoka a evakuováno z nich muselo být 238 dětí a dospělých. Hladina toku kvůli vydatnému dešti přes den vystoupala na třetí povodňový stupeň. Odpoledne však hladiny klesly a vpodvečer na Jesenicku už nikde neplatil žádný stupeň povodňové aktivity, vyplývá z webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident Pavel navštívil dalajlamu. Poblahopřál mu k 90. narozeninám

Prezident Petr Pavel v Indii osobně poblahopřál dalajlamovi k devadesátým narozeninám. Navštívil ho v rámci soukromé cesty po skončení programu v Japonsku, sdělil mluvčí prezidenta Filip Platoš. Pavel byl v Japonsku od úterý na pracovní cestě, sešel se mimo jiné s císařem Naruhitem.
11:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Příjemný a vtipný chlapík.“ Zemřel herec Jiří Krampol

Ve věku 87 let v sobotu večer odešel herec a bavič Jiří Krampol. Uvedl to web CNN Prima News, který se odkazuje na zdroj z hercova blízkého okolí. Na sklonku života se Krampol opakovaně potýkal se zdravotními problémy. Krampol byl výraznou osobností tuzemského filmu a dabingu, proslavil se například jako dabér francouzského herce Jeana-Paula Belmonda, coby Belmondův hlas přitom vystřídal Jana Třísku. V neděli večer před 22. hodinou si mohli diváci Krampola mimořádně připomenout na ČT1, už ve 20:55 také na ČT art.
10:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Hudba může pomoct řidičům autobusů se soustředit, zjistili v Brně

Poslech hudby při řízení autobusu může zvýšit soustředění, ukazuje nová analýza Centra dopravního výzkumu. Uskutečnila se ve spolupráci s brněnským dopravním podnikem, který přitom loni rádio svým řidičům zakázal. Po nespokojených reakcích později ustoupil. Výzkumníci pozorovali desítky brněnských řidičů. Zjistili, že hudba za volantem pomáhá a může snížit i riziko nehody. Měla by být klidná, protože hlasitá a agresivní naopak provokuje k nebezpečnější jízdě.
před 15 hhodinami

Sláma ve zdech či stůl z hlíny. Do stavebnictví se vrací přírodní materiály

Přírodní materiály, jako jsou sláma, konopí nebo odpadní hlína, stále častěji lákají architekty i stavaře. Například sláma využívaná při stavbě zdí má dobré izolační vlastnosti. Hlína, která vzniká jako vedlejší produkt při hloubení tunelů linky pražského metra D, zase slouží architektonickému studiu k výrobě stolů. Při práci se chová podobně jako beton. Stavění z přírodních materiálů ale zatím není příliš rozšířené a vyžaduje od architektů chuť experimentovat. Odrazující může být i vyšší cena těchto materiálů ve srovnání s těmi běžnými – to by se ale v budoucnu mohlo změnit.
před 15 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 16 hhodinami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 17 hhodinami
Načítání...