Výročí upálení Husa - vyhlášeno Husovské trienium

Praha - Církev československá husitská (CČSH) na bohoslužbě k výročí upálení Jana Husa v pražské Betlémské kapli vyhlásila na léta 2012 až 2015 Husovské trienium. Bude to tříleté období přípravy na jubilejní rok 2015, kdy uplyne 600 let od Husovy smrti. Trieniem chce církev zvýraznit význam Husa v rámci Česka i v mezinárodním kontextu. Na trieniu budou spolupracovat i další církve a organizace. V Praze si Husovu památku připomnělo asi 200 lidí, kteří zároveň vyjádřili odmítavý postoj k církevním restitucím. Vzpomínkové akce se konají i na dalších místech Česka, například v Husinci, odkud Hus pocházel, proběhne tradiční ekumenická bohoslužba.

Dnes také podepsaly memorandum CČSH a město Kostnice, kde byl Hus upálen. Memorandum o porozumění obsahuje rámcové body spolupráce v souvislosti s Husovým výročím v roce 2015. „Jsme rádi, že došlo k podepsání memoranda o porozumění s městem Kostnicí. Mottem, které nás bude provázet, bude Husův výrok z jeho listu: Prosím, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli,“ uvedl patriarcha CČSH Tomáš Butta.

Dodal, že memorandum bylo dnes zveřejněno také v jihoněmecké Kostnici při pietním aktu u Husova kamene pořádaném primátorem Kostnice Horstem Frankem. 

V Praze se připomínala Husova slova

Na pražském Václavské náměstí si lidé přinesli československé vlajky a transparenty. Na nich stálo: „Nerozkrádejte, nerozdávejte, odstupte“, „Stydím se za vládu a prezidenta a chci jejich demisi“, „Pryč s Klausem a vládou“ nebo „Kalouskův božský tunel“. „Dnešní akce je zejména k církevním restitucím, víte, že Husův požadavek byl chudá církev,“ uvedl Milan Valach z Hnutí za přímou demokracii. 

„Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství, se vším kupčí, všechno prodávají,“ připomněl z tribuny řečník Husova slova.

Lidé zde podepisovali petici nejen za referendum o majetkovému vyrovnání státu s církvemi, ale i za obecné referendum. S projevem zde vystoupila spisovatelka Lenka Procházková, která kvůli plánovaným restitucím podala trestní oznámení na premiéra Petra Nečase a členy jeho kabinetu. 

V Táboře pojali dnešní výročí méně oficiálně. Tamní husitské muzeum totiž zpestřilo návštěvníkům prohlídky zábavným a poučným kvízem z Husova života.

Ve Francii údajně našli Husův plášť

Podle agentury DPA našli vědci ve francouzském Colmaru zřejmě část Husova pláště. Stalo se tak náhodou při přípravách na výstavu ke Kostnickému koncilu. Výstavu připravuje Bádenské zemské muzeum v Karlsruhe. Dosud neznámý kus textilie podle přiloženého popisu pochází z Husova pláště. Vědci prokázali, že byl vyroben v odpovídající době. Látku pokládají za relikvii, která svědčí o raném Husově uctívání.

Nad Husovou smrtí vyjádřil lítost i papež Jan Pavel II.

Jan Hus, středověký kněz, církevní reformátor a myslitel, zemřel 6. července 1415 v Kostnici, kde byl upálen jako kacíř. 

„Hus je významnou osobností duchovních dějin našeho národa i Evropy, je spojen s našimi kulturními kořeny, přestože vycházel z autorit, byl schopen nových přístupů k životu,“ uvedl dnes patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta.

Katolický kardinál Miloslav Vlk při bohuslužbě připomněl slova papeže Jana Pavla II., který při návštěvě Česka v roce 1995 požádal Čechy o odpuštění této historické viny katolické církve a vyjádřil lítost na Husovou krutou smrtí. 

Hus kritizoval hlavně vysoké církevní hodnostáře

Hus káral nedostatky feudální společnosti a ostře kritizoval především vysoké církevní hodnostáře. Vzorem mu byl anglický reformátor Jan Viklef (John Wyclif), který vyzýval ke zbavení církve pozemkového majetku zásahem světské moci a k obnovení jejího apoštolského poslání.

V roce 1414 Hus odjel na koncil do Kostnice hájit své učení. Koncil označil některé články jeho spisů za kacířské. Hus je odmítl odvolat, a byl proto odsouzen a upálen. Jeho smrt urychlila české reformní hnutí, které přerostlo v husitskou revoluci.

Hus mimo jiné jako rektor pražské univerzity prosadil u krále Václava IV. hlasovací převahu českých mistrů proti cizincům a proti latině zdůrazňoval úlohu českého jazyka. Zjednodušil také český pravopis tím, že zavedl diakritická znaménka.