Jednací řízení bez uveřejnění, ve kterém zadavatel přímo vyzývá jednoho či více zájemců k jednání, má být výjimečným nástrojem pro krajní situace. V Česku se z něj však stal příliš oblíbený nástroj. V minulých třech letech ho ministerstva využila u 40 procent zakázek.
Tuto praxi kritizuje NKÚ. „Tím, že neexistuje soutěž, je velmi obtížné nastavit správnou cenu a zajistit, aby zakázka byla skutečně dodána za nejlepších podmínek pro státní nebo veřejný sektor,“ varuje viceprezident NKÚ Miroslav Kala. Kritický je také ředitel nevládní organizace Transparency International David Ondráčka: „U nás se to nadužívá. Někteří zadavatelé to zneužívají, aby nemuseli dělat otevřená řízení.“
Peake: Čím byly dříve stavební zakázky, jsou teď IT
Bez otevřené soutěže se ministerstva nejčastěji obešla u zakázek na informační technologie, kde podíl neprůhledných řízení činí 77 procent zakázek za více než 10 miliard korun. „To, čím byly dříve stavební zakázky a stavby silnic, tedy černou dírou na veřejné peníze, tím jsou teď IT systémy. O to hůř, že IT systémům téměř nikdo nerozumí a spousta věcí se za to schová,“ komentuje to vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake (LIDEM).
Reportáž Terezy Kručinské
Na ministerstvu obrany neprošlo přes otevřenou soutěž dokonce 83 procent zakázek na informační technologie. Resort se hájí tvrzením, že nevlastní licence k většině svých IT a jejich upgrade proto musí zadávat konkrétní firmě.
„Do budoucna, pokud kupujeme něco, co se týká informačních systémů, chceme, aby ministerstvo obrany bylo i majitelem licencí. To znamená, aby se odbourala ta závislost na jediném dodavateli,“ slibuje mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Více průhledných jednacích řízení má podle Karolíny Peake přinést nový zákon o veřejných zakázkách. NKÚ zároveň prověří minulé zakázky. Letos zkoumá průběh řízení na ministerstvu zemědělství a kontroly dalších resortů plánuje pro příští rok.
