Praha - U několika kandidátů na úřad příštího prezidenta republiky budou úředníci ministerstva vnitra kontrolovat ještě druhý, náhodně vybraný vzorek podpisů. Systém kontroly však může některé kandidáty poškodit. Ti se mohou obrátit na Nejvyšší správní soud a v případě zamítnutí i na soud ústavní. To může způsobit problém z hlediska časování prezidentské volby, upozornil ústavní právník Jan Kysela.
Problémy s podpisy mohou volbu prezidenta protáhnout
Podle zákona se neověřují víc než dva náhodně vybrané 8,5tisícové kontrolní vzorky jmen a podpisů. Pokud u druhého vzorku počet závadných jmen a podpisů bude pod tři procenta, zjištěné chyby se jednoduše odečtou od celkového počtu podepsaných lidí. Ale pokud i u druhého vzorku bude chybovost tři a více procent, odečte se od celkového počtu podepsaných číslo, které procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích. To už ale může některého z kandidátů poškodit a může to zadělat na soudní spor.
Podle ústavního právníka Jana Kysely z Právnické fakulty UK ale lepší řešení neexistuje. „Jediným řešením je ověření kompletně celé petiční listiny, což se ve vyměřeném čase nedá stihnout. Nemůžete přezkoumat několik set tisíc podpisů s aparátem ministerstva vnitra během několika dnů. Proto se hledal alternativní mechanismus, jak to udělat co možná nejlépe, a ten je založen na tom, že zkoumáte náhodně vybrané vzorky.“
Podle Kysely by mohl někdo namítat, že náhodně vybraný vzorek nebyl náhodně vybraný. „Ale evidentní je, že tam asi nějaké chyby budou,“ řekl Kysela.
GALERIE
videogallery_282974
Kandidát, který se bude cítit poškozený, může podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten může nařídit překontrolování všech jmen a podpisů v arších dotyčného kandidáta a na základě toho ho pak zase vrátit do hry. Nemá k tomu žádnou výslovnou úpravu, nicméně už v jiných typech voleb dovodil, že možnost přepočítávat hlasy má.
Kandidáti mají na odvolání pouze dva dny
Na vše jsou ovšem velmi krátké lhůty. Ten, komu byla kandidátní listina odmítnuta, má pouze dva dny na to, aby se na Nejvyšší správní soud obrátil. „Což je doba nesmírně krátká, protože musíte vymyslet nějakou argumentaci, proč se vlastně na soud obracíte,“ uvedl Kysela. Nejvyšší správní soud má pak 15 dní na to, aby rozhodl. „Čili někdy 31 dní před volbou bude jasno, jak správní soud rozhodl, a to je ten okruh kandidátů,“ informoval Kysela.
Nicméně prováděcí zákon nepředpokládá roli Ústavního soudu, který nelze vyloučit. „Existuje tu totiž další možnost, že se ten, koho správní soud do voleb nepřipustil, obrátí na soud ústavní, a tam už se ty lhůty vůbec odhadnout nedají. To teprve může být problém z hlediska časování prezidentské volby,“ řekl Kysela.
Vstup do evidence obyvatel není možný
V otevřených dopisech na internetu se objevila podezření, že týmy některého z kandidátů měly přístup do registru evidence obyvatel, ze kterého mohly jména s adresami čerpat. Tuto možnost však vyloučil ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych.
„Registry jsou natolik bezpečnostně zabezpečené, že by k této situaci vůbec nemělo dojít. Kdokoliv vstoupí do základního registru nebo do evidence obyvatel, objeví se v záznamech, že tam vstoupil a je to zpětně dohledatelné po mnoho let zpátky. Myslím, že tato věc nehrozí,“ ujistil Henych.
Podpisy se začaly sbírat ještě v době, kdy ještě nebyl zákon o přímé volbě prezidenta schválen, takže nebyl vydán žádný vzor, jak mají listy vypadat. Ministerstvo vnitra tudíž uznávalo všechno, co lidé do té doby vytvořili.
