Štěch v tajné volbě získal 74 ze 79 odevzdaných hlasů. Po svém zvolení poděkoval za podporu a uvedl, že si uvědomuje zodpovědnost za dobrý obraz práce Senátu a také spoluzodpovědnost za kvalitu přijímaných zákonů. „Věřím, že si ji uvědomujeme všichni. Bude tím, co nás bude spojovat i přes odlišnost našich názorů,“ uvedl staronový předseda Senátu.
Sociální demokraté říjnové senátní volby zcela ovládli, a v parlamentu tak posíilují svůj vliv především na úkor politického konkurenta ODS, která ve volbách přišla o dvě pětiny svých senátorů. V rozdělování funkcí vycházejí sociální demokraté ze systému poměrného zastoupení, i ten ale hovoří v jejich prospěch.
Čunek jako Achillova pata?
Po Štěchově boku ve vedení komory usedne také Alena Gajdůšková, Zdeněk Škromach (oba ČSSD) a Přemysl Sobotka (ODS). Nominován byl i lidovec Jiří Čunek, který má nastoupit po stranickém kolegovi Petru Pithartovi, jenž už mandát neobhajoval. V prvním kole volby dostatek hlasů pro místopředsednický post ovšem nedostal a stejný scénář se opakoval i ve druhém kole. Podle lidovce Petra Šilara byla nezvolením Čunka dohoda senátorských frakcí o povolebním uspořádání „de facto porušena“.
„Čunkovy kauzy hýbaly médii za vlády Mirka Topolánka. Lidé to nezapomínají. Já sám si myslím, že možná udělal chybu, že do toho šel,“ řekl Jan Veleba v Interview ČT24. „Je tam podle mého názoru jediný kandidát, který by měl být zvolen a měl by být přijatelný pro všechny, a to je předseda našeho klubu Petr Šilar (KDU-ČSL),“ vyjádřil se Veleba i k možnému nástupci Jiřího Čunka.
Čunek získal ve druhém kole tajné volby 31 hlasů od 77 hlasujících senátorů, tedy jen o dva více než v kole prvním. Ke zvolení mu osm hlasů chybělo. Výsledek volby přijal. „Mě tyto věci skutečně netrápí. Nebudu-li místopředsedou Senátu, tak budu holt jen obyčejným senátorem. Já musel v životě vydržet daleko horší věci než tady to,“ uvedl Čunek, který čelil obviněním z přijetí úplatku.
Možnost, že by někdejší vicepremiér a předseda KDU-ČSL zvolen být nemusel, ovšem naznačil ještě před zahájením schůze předseda senátorů ČSSD Petr Vícha. „Napříč politickými kluby není na volbu pana Čunka jednotný názor. U kolegů ze Zlínského kraje jsem zaznamenal poměrně negativní zkušenosti z ustavujícího krajského zastupitelstva (kde Čunek zasedá – pozn. red.),“ uvedl Vícha.
Nakonec někdejšího lidoveckého předsedu nepodpořili právě sociální demokraté. „Mé chování na ustavujícím zastupitelstvu Zlínského kraje k nim zřejmě nebylo dostatečně vstřícné a to byl údajně jeden z důvodů, proč jsem nebyl zvolen,“ reagoval sám Čunek. „Myslím si, že je to především impuls pro to, aby klub přemýšlel, jestli to byla šťastná volba,“ podotkl k nezvolení Čunka Štěch.
Wagnerová kvůli Čunkovi „vycouvala“
Mimo jiné i kvůli Čunkově nominaci do místopředsednického křesla opustila už po necelých dvou týdnech senátorský Klub pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislých čerstvá senátorka Eliška Wagnerová (za Stranu zelených). Vedle toho zdůvodnila svůj odchod také nesouhlasem s názory Čunka a podnikatele Tomia Okamury na romskou problematiku. „Názory Jiřího Čunka na řešení romské problematiky, jakož i jeho praktické kroky v místní politice jsou pro mě nepřekonatelnou překážkou pro akceptaci jeho klubové nominace na senátní místopředsednickou funkci,“ prohlásila tehdy čerstvá senátorka. I tak klub nadále navrhuje Wagnerovou na předsedkyni senátní ústavní komise.
Před obsazováním funkcí nejprve 27 nově zvolených senátorů složilo ústavou předepsaný slib, aby se mohli ujmout svého mandátu a získali právo hlasovat. V něm se zavázali k tomu, že svůj mandát budou „vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“. Za senátní nováčky slib přečetl nejmladší z nich, prezidentský kandidát Tomio Okamura.
ODS přišla o křeslo místopředsedy Senátu a vedení dvou výborů
V započatém volebním období budou v Senátu existovat čtyři senátorské kluby: ČSSD, ODS, lidovecký Klub za obnovení demokracie a klub Starostů a Ostravaka. Vedle toho bude v horní komoře působit šest nezařazených senátorů. Vedení Senátu zeštíhlí, bude mít čtyři namísto pěti místopředsedů. Sníží se i počet senátních komisí ze sedmi na šest. Počet senátních výborů zůstává stejný.
Nejsilněji zastoupená ČSSD povede sedm z devíti výborů. Vládní občanští demokraté uhájili pouze jeden z původních tří, a to mandátový a imunitní. Zbývajícímu výboru, který je pro EU, bude předsedat klub KDU-ČSL a nezávislých. Sociální demokraté po občanských povedou výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.
Senátní výbory a jejich předsedové
- organizační výbor: Milan Štěch (ČSSD)
- mandátový a imunitní výbor: Jiří Oberfalzer (ODS)
- ústavně-právní výbor: Miroslav Antl (za ČSSD)
- výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu: Jan Hajda (ČSSD)
- výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí: Ivo Bárek (za ČSSD)
- výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice: Marcel Chládek (ČSSD)
- výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost: Jozef Regec (ČSSD)
- výbor pro záležitosti Evropské unie: Miroslav Krejča (dříve ČSSD)
- výbor pro zdravotnictví a sociální politiku: Miloš Janeček (ČSSD)
První úkol Senátu? Vyslovit „ne“ daňovému balíčku
ČSSD proklamovala, že zabrzdí některé vládní zákony, které do Senátu posílá Poslanecká sněmovna.„Sice posílil náš klub sociální demokracie, ale senátoři představují širší společensko-politické spektrum a bude se to pravděpodobně projevovat i v průběhu jednání. Očekávám, že se na průběhu jednání více odrazí pokračující hospodářská recese,“ uvedl k novému složení Senátu jeho předseda Milan Štěch (ČSSD). Jeho předpoklad se pravděpodobně projeví už na nejbližší schůzi horní komory, která má podle očekávání odmítnout daňový balíček Nečasova kabinetu.
Vedle toho Senát čeká také rozhodování o obsazení Ústavu pro studium totalitních režimů i úřadu ombudsmana. V prvním čtení se chce zabývat také zrušením sKaret.
