Paměť národa na prknech Národního divadla

Praha - Osm osobností, jejichž životní příběhy by neměly být zapomenuty, obdrželo dnes ocenění Paměti národa na prknech Národního divadla.Ocenění dnes dostali třeba bývalí političtí vězni komunistického režimu, nebo ženy, které přežily holokaust. Sdružení Post Bellum ve spolupráci s Českou televizí, Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů, to jsou organizátoři slavnostního večera, který režírovali bratři Formanovi, záštitu nad večerem převzal jejich otec Miloš Forman.

Ceny Paměti národa je každoroně udělována osobnostem, které ve svém životě prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova. Pamětníci, kteří jsou válečnými veterány, přežili holocaust, nebo jsou někdejšími politickými vězni a disidenty, by podle organizace Post Bellum neměli upadnout v zapomnění. Jejich postoje si zaslouží ocenění.

Letošní ceremoniál předání Cen paměti národa se nese v atmosféře nádraží. „Máme 8 lidí v sedmi příbězích. Každý příběh má jiné okamžiky, které jsou důležité. Nádraží je platforma, kde se mozaika těchto příběhů setkává,“ vysvětlil režisér večera Matěj Forman. Záštita jeho otce podle něj spočívá zejména v morální rovině.

Václav Havel, květen 2010:

„Bez paměti není identity. Musíme ručit za to, čím jsme byli včera, i za to, čím jsme byli někde jinde. Podporuji Paměť národa.“

Ceny jsou vímány jako satisfakce oceněným lidem. Zprostředkováním jejich příběhů se daří kultivovat českou společnost. Snahou je docílit toho, že se vyvarujeme kolektivního zapomnění na to, co se v době totality dělo. „Každý oceněný bude mít chvilku, aby se sám představil. Jsme předskokani skutečných hrdinů. Doufejme, že to pro ně bude zážitek,“ uvedl Forman.

Internetový archiv Paměť národa je mozaikou vzpomínek

Internetový archiv Paměť národa je rozsáhlá sbírka vzpomínek pamětníků, kterou vytvářejí jednotlivci i instituce z České republiky i ze zahraničí. Cílem je zpřístupnit badatelům i široké veřejnosti svědectví pamětníků významných dějinných událostí 20. století.

Digitální pamětnický archiv Paměť národa vytvořily v roce 2008 tři české instituce - sdružení Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů. Post Bellum je sdružení novinářů a historiků, kteří od roku 2001 budují sbírku vzpomínek pamětníků. Český rozhlas disponuje rozsáhlým zvukovým archivem a technikou a Ústav pro studium totalitních režimů se zabývá zkoumáním, analýzou a dokumentací totalitních režimů 20. století.

Co v Paměti národa najdete?

V databázi jsou uchovány nahrávky, fotografie, deníky a archivní dokumenty. Skrze svědectví pamětníků a pomocí ostatních historických pramenů můžeme poznávat podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu, a zkoumat fenomény, které je provázely. „Zajímají nás důvody, proč se lidé chovali tak či onak, co mělo vliv na vývoj jejich názorů a postojů,“ říkají tvůrci archivu.  

Nominované osobnosti pro rok 2012
Zdroj: ČT24

Kdo získal letošní ceny

  • Josef Holec, pocházející z Volyně, který bojoval ve třech armádách a ve dvou odbojových organizacích. Po válce se usadil ve vesnici Tvršice na Žatecku a krátce nato se zapojil do Judexovy odbojové protikomunistické organizace, za což byl odsouzen k 18 měsícům věznění v Jáchymově.
  • Příběhy Evy Roubíčkové, Ilsy Maierové a Markéty Novákové spojila deportace do ghetta v Terezíně. O pobytu v ghettu napsala Eva Roubíčková deník.
  • Leopold Färber se do odboje zapojil už za druhé světové války a jako skaut pokračoval v odbojové činnosti i po roce 1948, za což byl odsouzen k šestnácti letům vězení.
  • Helenu Šidákovou, která při vyšetřování StB chránila svého muže, odsoudili v roce 1949 na 14 let vězení, propustili ji v roce 1955. Po šesti letech viděla i svého malého syna, o kterého se zatím starali prarodiče.
  • František Zahrádka po roce 1948 převáděl lidi přes hranice, podařilo se mu tak pomoci 11 lidem. Když se ale chystal uprchnout sám, byl zatčen a odsouzen na dvacet let vězení.
  • František Stárek neboli Čuňas byl legendou českého undergroundu. Pořádal nezávislé koncerty, vydával kulturní revue Vokno, podepsal také Chartu a byl členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, za což byl třikrát vězněn.
Vydáno pod