Praha - Zpravidla před volbami vysílají čeští politici do společnosti naléhavé vzkazy, abychom si uchovali naše tradiční hodnoty, to unikátní české - aniž by ovšem definovali, co to je. Sami Češi pak o sobě rádi tvrdí, že mají zlaté ručičky, že tuzemské pivo je to nejlepší a české holky nejhezčí. Jiný pohled nás ovšem ukazuje jako marihuanovou i pornografickou velmoc a stát, kde chybějící zákony nahrávají korupci. Při příležitosti výměny hlavy státu proto portál ČT24 připravil malý audit českých specifik. První díl přináší, v čem všem jsme - celosvětově či alespoň v Evropě - nejhorší.
Česká „nej“ I: V čem jsme nejhorší
Akcie na majitele:
Česko je vedle Nauru nebo Marshallových ostrovů jedním z mála států na světě, kde jsou povolené anonymní akcie zcela bez omezení. Majitele takových firem nelze dohledat, protože listinné akcie nejsou evidovány v žádném rejstříku a navíc mění vlastníka pouhým předáním z ruky do ruky. U veřejných zakázek pak hrozí, že politici nebo úředníci zadají tendr firmě, ve které mají sami podíl, což ovšem nelze zjistit. Sněmovna teď přijala vládní návrh zákona, který by anonymní akcie po dvaceti letech omezil - a Čechy zbavil jedné novodobé „tradice“.
Doživotní imunita:
Zdejší poslanci a senátoři se těší nebývale rozsáhlé imunitě. Nikde jinde v Evropě totiž neplatí, že když příslušná komora nedá souhlas se stíháním svého člena, tak už je to navždy vyloučeno. V jiných evropských zemích sice také parlament musí souhlasit s vydáním svého člena, když ale odmítne, tak ho může policie stíhat po skončení mandátu. V Česku se politici pokoušeli imunitu omezit už od poloviny 90. let, devatenáct pokusů ovšem zkrachovalo. Letos v únoru ale sněmovna schválila jubilejní dvacátý, který už by podle všech předpokladů měl získat potřebnou podporu i v Senátu. I tento český unikát tak zřejmě brzy poputuje ze seznamu.
Arbitrážová velmoc:
Čemu naopak, zdá se, pšenka kvete, jsou mezinárodní arbitráže. Česko se v posledních letech pravidelně objevuje mezi nejvíce žalovanými zeměmi světa ve věci investičních arbitráží. Podle statistiky OSN obsadila ČR v letech 2007-2010 třetí místo, z toho mezi evropskými státy hrála první housle. Vysoký počet žalob na český stát je pozůstatkem špatné pověsti z počátku tisíciletí, kdy Česko v arbitrážích prohrávalo, mj. proto, že právní služby v těchto sporech stojí desítky milionů a stát do nich neinvestoval. V posledních letech je ale Česko poměrně úspěšné. Dalším důvodem jsou pak nevýhodné bilaterální smlouvy, které země po pádu komunismu uzavřela se západními státy. Podobným vývojem prošlo také postkomunistické Polsko - druhá nejvíce žalovaná evropská země o několik příček za Českem.
Chybí zákon o úřednících:
Češi jsou jediní v EU, kdo nemá zákon o státní službě, ačkoliv bylo přijetí tohoto zákona jednou z podmínek našeho vstupu do unie. Špidlova vláda ho sice v roce 2002 připravila, účinnost ale nabylo jen několik paragrafů a účinnost celého zákona byla opakovaně odkládána - v současné době až do 1. ledna 2015. Ministerstvo vnitra nyní připravilo další verzi, nelíbí se ovšem koaličním partnerům, a proto se horizont přijetí normy oddaluje. Zákon o státní službě by měl omezit vliv politiků na úředníky, a odpolitizovat tak státní správu – teď se totiž často stává, že na místech úředníků nesedí odborníci, ale nominanti politických stran.
Mladí konzumenti marihuany a alkoholu:
Mladí Češi se pravidelně objevují mezi největšími konzumenty marihuany, alkoholu a tabáku. Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost alespoň jednou v životě vyzkoušelo marihuanu 53,8 % Čechů ve věku 15-24 let. Francie na druhém místě následuje české teenagery s téměř 14procentním odstupem. Na opačném konci tohoto žebříčku figuruje Rumunsko – tam vyzkoušela marihuanu jen tři procenta mladých.
S alkoholem je to podobné. Evropská studie o užívání drog EPSAD zjišťovala, kolik šestnáctiletých se v posledních 30 dnech napilo alkoholu, a zatímco průměr EU byl 57 procent, v Česku to bylo 79 procent. Ze stejného průzkumu vyplynula také vysoká obliba cigaret mezi šestnáctiletými. Denně u nás kouří čtvrtina z nich. 42 procent pak odpovědělo, že si cigaretu zapálilo v posledních 30 dnech. Unijní průměr je přitom 28 procent. Vysvětlení je nasnadě: Češi mají k těmto drogám poměrně tolerantní přístup, navíc jsou alkohol i cigarety cenově dostupné, což v případě mladých hraje velkou roli.
Výroba a přístup k pornografii:
České děti a dospívající se na internetu setkávají mnohem častěji než jejich evropští vrstevníci s pornografií - ať už úmyslně nebo náhodně. V průzkumu, který srovnával rizika sledování materiálů se sexuálním obsahem, skončilo Česko druhé za Estonskem - evropští vědci sledovali celkem 25 tisíc mladých uživatelů internetu od devíti do 16 let. Mladí Češi totiž podle dlouhodobých výzkumů vykazují poměrně liberální přístup k internetu a erotika na síti není i kvůli celkové uvolněnosti společnosti v sexuální oblasti považována za hrdelní zločin.
Česko rovněž bývá označováno za velmoc v natáčení pornofilmů, ačkoliv tvrdé statistiky neexistují. Pro řadu mladých Češek či Čechů jde totiž o snadný přivýdělek, navíc je u nás výroba pornosnímků tolerovaná - kvůli výše zmíněnému liberálnímu přístupu zdejší společnosti k sexu - více než v jiných státech. V gay pornu si také přivydělává i řada českých heterosexuálních mužů. „Zejména Česko a postsovětské země vůbec jsou ke gay pornu velmi tolerantní,“ uvedl producent William Higgins v reportáži agentury GlobalPost.com, která se natáčení gay porna v Česku věnovala.
